Článek
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vystoupala proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,2 procenta. Je to výrazné zpomalení proti druhému čtvrtletí, kdy ekonomika vzrostla o 0,7 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt vystoupal o 2,4 procenta, zatímco ve druhém čtvrtletí se zvýšil o 4,2 procenta.
V zemích eurozóny hospodářský růst mezičtvrtletně zpomalil také na 0,2 z 0,8 procenta ve druhém kvartálu. Meziroční tempo růstu v zemích platících eurem kleslo na 2,1 z předchozích 4,1 procenta.
Ekonomický vývoj v jednotlivých zemích se nadále liší. Zatímco hlavní ekonomiky v eurozóně mírně rostly, ekonomika v Lotyšsku výrazně poklesla, ve srovnání s třemi předchozími měsíci o 1,7 procenta. Pobaltské státy trpí důsledky kdysi úzkých ekonomických vazeb s Ruskem, které se dostaly pod tlak v důsledku ruské války na Ukrajině a západních sankcí.
Nejvyšší nárůst HDP – o 0,7 procenta – zaznamenalo mezičtvrtletně Švédsko, za ním následovala Itálie (plus 0,5 procenta), Portugalsko a Litva (obě země plus 0,4 procenta).
Roste inflace
Kromě zpomalování hospodářského růstu přišla od evropských statistiků ještě jedna špatná zpráva – inflace v eurozóně opět pokořila rekord, v říjnu činila 10,7 procenta. Hlavní příčinou zrychlující se inflace je stále zejména prudké zdražování energií – ty se na celkovém růstu podílely ze 41,9 procenta. Na druhém místě skončily náklady na jídlo a pití, které obstaraly 13,1 procenta z celkového růstu.
V porovnání se zářím je inflace vyšší o osm desetin procentního bodu a překonala i očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 10,2 procenta.
Rekordmany ve zdražování zůstávají v rámci eurozóny pobaltské země, jež sužuje inflace nad 20 procent. Nejlépe si v tomto ohledu vede Francie (7,1 %), Španělsko (7,3 %) a Malta (7,5 %).
Údaje za celou Evropskou unii rychlý odhad neuvádí.
