Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká národní banka bude dnes rozhodovat o úrokových sazbách, všeobecně se očekává pokles základní sazby na pět procent.
Pro guvernéra Aleše Michla půjde o další příležitost, kdy bude moci ujistit, že bankéři svoji práci v boji proti inflaci zvládají. To však platí jen od ledna letošního roku, loni zdražování probíhalo dvouciferným tempem a v září 2022 dokonce dosáhlo 18 procent.
Období zvýšené inflace se částečně kryje s Michlovým působením v bankovní radě ČNB. Jako řadový člen tam nastoupil v prosinci 2018. O tři a půl roku později, v červenci 2022 se pak stal guvernérem. Z šestiletého mandátu v čele České národní banky tak krátce po dnešním zasedání bankovní rady dovrší první třetinu.
Za dobu, kdy Aleš Michl působí v ČNB, se centrální banka musela vypořádat s řadou nestandardních problémů přicházejících z vnějšího světa, a to zejména s následky globální pandemie onemocnění covid-19 a s dopady války na Ukrajině rozpoutané ruským útokem.
Po Michlově nástupu v roce 2018 úrokové sazby nejprve vystoupaly na 2,25 procenta, aby je poté ČNB rychle snížila až na 0,25 procenta ve snaze pomoci ekonomice zasažené pandemií. V posledním roce Michlova působení před jmenováním na guvernérský post sazby naopak rychle stoupaly až na sedm procent, když ekonomiku naopak tížila prudce zrychlující inflace. Poslední zvýšení přišlo jen týden před Michlovým nástupem na post guvernéra.
Hodnocení oběma směry
Dlouhodobí profesní pozorovatelé měnové politiky České národní banky se v hodnocení dvou let „Michlovy bankovní rady“ rozcházejí, přičemž mírně převažují kladné komentáře.
„Z dnešního pohledu mám za to, že ČNB časově správně nastavila konec zpřísňování i začátek uvolňování měnové politiky. Inflační vlna se projevila v Česku proti řadě jiných evropských zemí s určitým předstihem, což politika ČNB zohlednila. Druhý aspekt, v němž rovněž považuji reakci ČNB za správnou, je nerespektování doporučení jejího modelu, který hnal úrokovou sazbu až k deseti procentům,“ uvedl Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank pro Českou republiku a Slovensko.
Anketa
Sobíšek zároveň upozornil, že dosah opatření ČNB omezuje postupující euroizace domácí ekonomiky. Firmy, zejména ty větší, si berou stále více úvěrů v eurech, v jednotné měně také probíhá více transakcí a tím pádem se hrací prostor pro ČNB zmenšuje.
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš připomněl samotný začátek Michlova působení v guvernérském křesle, který se neobešel bez komplikací. Ještě před svým nástupem Michl ohlásil záměr sazby dále nezvyšovat. Trhy si to vzaly jako záminku k útoku na korunu, na jejíž obranu následně centrální banka vynaložila část svých devizových rezerv.
„Výrazně obměněná bankovní rada měla velmi rozpačitý start. Potýkala se se silnou nedůvěrou trhů danou poměrně nerozvážným slibem guvernéra Aleše Michla ‚nezvyšovat sazby‘,“ uvedl Bureš.
„Kredibilita také narážela na velmi rozvolněnou vazbu rozhodnutí bankovní rady na doporučení interního odborného aparátu. Relativně nešťastné bylo zejména léto 2022, kdy bankovní rada hledala ‚jakékoliv‘ důvody pro to, aby nemusela dál zvyšovat úrokové sazby.“
Podle Bureše nicméně měla tato „hra s kredibilitou“ dobrý konec, zejména díky příznivému vývoji vnějších faktorů, pomohla také zlepšená komunikace ČNB.
Na adresu guvernéra Michla zaznívají ale i o poznání kritičtější hlasy.
„ČNB je v posledních dvou letech ukázkou dynamicky nekonzistentní politiky. Když má zvyšovat úrokové sazby kvůli inflaci, přestane je zvyšovat. Když je má rychle snižovat a podpořit anemický výkon ekonomiky, tak se toho bojí,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte pro Českou republiku David Marek.
„Eufemisticky řečeno je výkon měnové politiky pod taktovkou ČNB v posledních dvou letech suboptimální. Bohužel největší škody ale vznikly v oblasti důvěryhodnosti ČNB,“ uvedl Marek.
Michl se ke svému dosavadnímu působení ve funkci odmítl vyjádřit s poukazem na mediální karanténu – jeden týden před a stejnou dobu po měnovém zasedání se členové bankovní rady zdržují komentářů k měnové politice. Lze ovšem čerpat z guvernérova projevu, který pronesl 13. června na konferenci Central Banking Summer Meetings v Londýně.
„Navzdory tvrzením našich oponentů jsme si získali důvěru investorů. Koruna začala (i když jsme dále nezvedali sazby) posilovat vůči euru. Během několika měsíců, na jaře 2023, dosáhla nejsilnější úrovně v historii. Toto posilování poháněl trh, kam jsme (ČNB) aktivně nevstupovali,“ řekl na konferenci Michl.
„Úroková sazba na sedmi procentech a nejsilnější kurz koruny v historii společně vyústily v nejvíce utažené měnové podmínky za 20 let. Tehdy dosáhla měnová politika plné síly,“ řekl Michl.
Ještě jako člen bankovní rady se Michl řadil k menšině, která preferovala nižší sazby. Nikdy však nehlasoval pro jejich snížení, a tak když rada sazby zvedla, Michl byl pro jejich stabilitu. Tím de facto, s odstupem jednoho hlasování, potvrzoval rozhodnutí většiny.
V červenci 2022 činila meziroční inflace spotřebitelských cen 17,5 procenta neboli druhý nejvyšší výsledek toho roku. Podle posledních vydaných dat Českého statistického úřadu meziroční inflace v květnu letošního roku zpomalila na 2,6 procenta. Přiblížila se tak dvouprocentnímu cíli centrální banky, která by růst cen ráda viděla v intervalu jednoho až tří procent.
Pomalejší sestup
Pokud dnes bankovní rada skutečně sníží hlavní sazbu o 25 bazických bodů, bude to znamenat zpomalení tempa sestupu, protože na posledních třech měnověpolitických zasedáních bankovní rada vždy snížila hlavní sazbu o 50 bazických bodů (jedno procento = 100 bazických bodů).
„Očekáváme, že Česká národní banka na čtvrtečním zasedání zpomalí tempo snižování úrokových sazeb, a to vzhledem k nadále opatrnému postoji členů bankovní rady a nově zveřejněným údajům, které z našeho pohledu celkově překvapily v proinflačním směru,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Varianta se snížením o 25 bazických bodů vychází jako výrazně pravděpodobnější i v průzkumech zpravodajských agentur. V případě Reuters tento výsledek předpovídá 11 ze 14 respondentů, zbylí tři odhadují, že ČNB opět sníží sazby o 0,5 procentního bodu.
Jedním z hlavních argumentů pro mírnější uvolnění měnové politiky je kurz koruny, která v posledních týdnech vůči euru oslabuje. Přesto ovšem zůstává ve druhém čtvrtletí silnější, než očekávala jarní prognóza ČNB, podle které měl být za období od dubna do června průměrný kurz české měny 25,20 koruny za euro.
Obvykle se počítá s tím, že změna směnného kurzu o jedno procento zhruba odpovídá standardnímu pohybu hlavní úrokové sazby ČNB o 25 bazických bodů. Pokud tedy koruna oslabuje, uvolňuje tím měnové podmínky, a snížení sazeb tak může být pozvolnější.
Od prosince, kdy ČNB začala úrokové sazby snižovat, zatím klesly celkem o 1,75 procentního bodu na nynějších 5,25 procenta. Tato hodnota je stále nejvyšší od května 2022.
Většina respondentů agentury Bloomberg se rovněž kloní k názoru, že ČNB zvolní. Snížení hlavní sazby o 25 bazických bodů čeká 20 analytiků, pokračování tempa tří předchozích snížení, pokaždé o 50 bazických bodů, jich předpovídalo jen pět.
V anketě ČTK se osm ekonomů vyslovilo „spíše“ pro snížení o 25 bazických bodů, pouze jeden zvolil variantu „spíše o 50 bodů“.
