Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Transformované penzijní fondy, známé také jako staré penzijní připojištění, jsou jedním ze způsobů, jak si spořit na důchod. Nejedná se však o nejvýhodnější volbu, zejména pro mladší lidi, kterých jsou ve starém systému pořád statisíce.
Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) upozorňuje na to, že zejména lidé, kteří mají do důchodu více než deset let, by měli zvážit přechod na modernější penzijní produkty třetího pilíře, jako jsou „nové fondy,“ tedy účastnické fondy a jejich doplňkové penzijní spoření (DPS).
Účastnické fondy jsou nové fondy vytvořené v rámci třetího pilíře, jsou spravovány penzijními společnostmi. Do těchto fondů je možné libovolně rozložit finanční prostředky a toto rozložení měnit.
Důvod změny je zřejmý, transformované fondy vykazují dlouhodobě nízké zhodnocení. Za posledních deset let přinášely podle asociace průměrné roční zhodnocení pouze 1,13 procenta. To je výrazně méně než inflace, která ve stejném období činila průměrně čtyři procenta ročně.
V praxi to jednoduše znamená, že reálná hodnota peněz v transformovaném fondu klesá, protože výnosy nestačí pokrýt inflaci.
Zisk okusuje i poplatek
Státem nastavený požadavek nezáporného výnosu značně svazuje transformovaným fondům ruce v tom, jak mohou peníze zhodnocovat. Prostředky tak ukládají jen do velmi konzervativních státních dluhopisů nebo pokladničních poukázek, jejichž výnos je sice jistý a zaručuje, že fond nepůjde do minusu, jak nařizuje zákon, ale je dlouhodobě pod úrovní inflace.
Za svou práci si přitom fondy účtují poplatky na maximální možné výši, každý rok naúčtují manažerský poplatek 0,8 procenta, a ještě desetiprocentní poplatek z výnosu. V souhrnném vyjádření tak jde o poplatek, který se pohybuje mezi 0,8 až 1,3 procenta, s průměrem kolem 0,9 procenta ročně.
V některých letech tak poplatky fondů výrazně převýšily jejich čisté výnosy pro klienty. Bohatly tedy více penzijní společnosti než koncoví investoři, jak popisuje výkonný ředitel společnosti Portu Martin Luňáček.
„Poměr poplatků k celkovému čistému výnosu pro klienty se pohybuje mezi 30 až 500 procenty. Existovaly tedy i roky, kdy poplatek u transformovaného fondu pětinásobně převýšil čistý výnos pro klienta. V průměru za všechny fondy dosahoval za posledních deset let poplatek výše přibližně 115 procent průměrného čistého ročního zhodnocení,“ uvedl.
„Neboli v průměru vydělaly na transformovaných fondech více penzijní společnosti než jejich klienti, a to o 15 procent,“ doplňuje Luňáček.
Optimističtější pohled v porovnání s transformovanými fondy přinesly podle APS ČR dynamické fondy nového penzijního připojištění s průměrným zhodnocením 5,61 procenta ročně, čímž průměrnou inflaci dokázaly překonat. Vyvážené fondy dosáhly průměrného výnosu 3,35 procenta ročně, a za inflací tedy mírně zaostaly. Všechny tyto fondy jsou součástí dobrovolného spoření na důchod v rámci třetího pilíře.
Slabší výkon pak předvedly ještě povinné konzervativní fondy (PKF), které musí podle zákona být v nabídce každé penzijní společnosti. Ty za deset let vynesly v průměru 0,95 procenta ročně.
Letošní výnosy (Doplňkové penzijní spoření)
Mezi 1. lednem a 31. červencem 2024 zhodnotily dynamické fondy průměrně o 9,93 procenta, vyvážené fondy o 5,11 procenta a PKF o 2,94 procenta. Inflace za toto období byla 3,03 procenta.
Zdroj: APS ČR
Složené úročení jako důležitý faktor
„Ve starých transformovaných fondech stále zůstávají statisíce třicátníků a čtyřicátníků. Ti nejlépe využijí benefit složeného úročení, protože budou v systému ještě dvacet, třicet let. Když ale budou ročně připisovat průměrné zhodnocení okolo procenta či dvou, místo pěti až šesti, připraví se sami o největší část svého budoucího finančního polštáře,“ vysvětluje pro SZ Byznys Jan Sedláček, mluvčí APS ČR.
Především tito lidé by podle něj měli starý systém opustit, přejít do nového, a začít své peníze skutečně investovat a využít síly složeného úročení. To je proces, kdy se úroky počítají nejen z původního kapitálu, ale i z dříve připsaných úroků, jelikož suma, ze které se nový úrok počítá, se neustále zvyšuje předešlými úroky.
Tento efekt může během desítek let výrazně navýšit konečnou částku naspořenou na důchod. V transformovaných fondech však nefunguje tak dobře, protože výnosy jsou zkrátka nízké.
Účastníkům, kterým do ukončení penzijního spoření zbývá více než deset let, doporučuje asociace využít vyváženou (mix akcií a dluhopisů), lépe však dynamickou strategii, kde v jejím portfoliu zásadně převažují akcie. Zhodnocení sice může kolísat, nicméně během úspěšného období si účastník vyšším výnosem vytvoří rezervu pro případné propady. V dlouhodobém investičním horizontu je pak zhodnocení tou nejzásadnější složkou.
První, druhý a třetí pilíř důchodového systému
- První pilíř (státní důchodové pojištění):
Tento pilíř je povinný pro všechny pracující občany. Zaměstnanci a zaměstnavatelé odvádějí určité procento z hrubé mzdy do státního důchodového systému. Z těchto prostředků jsou pak vypláceny starobní důchody, invalidní důchody a pozůstalostní důchody. Tento systém je průběžně financovaný, což znamená, že současné příspěvky jsou použity na výplatu současných důchodů.
- Druhý pilíř (důchodové spoření):
Tento pilíř byl zaveden v roce 2013, ale byl ukončen na konci roku 2015. Umožňoval jednotlivcům odvádět část svých příjmů do penzijního fondu, kde si mohli vybrat z různých investičních strategií. Tento pilíř byl založen na principu zásluhovosti, což znamená, že výše důchodu závisela na výši příspěvků a zhodnocení investic.
- Třetí pilíř (doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění):
Tento pilíř je dobrovolný a zahrnuje osobní spoření a investice jednotlivců. Lidé si mohou spořit na důchod prostřednictvím penzijních fondů, které jsou podporovány státem formou daňových úlev a státních příspěvků.
Investiční strategii lze navíc v průběhu investování s penzijním připojištěním měnit. Pravidelnou měsíční úložku je možné rozdělit mezi více strategií, a tak snížit riziko nebo využít různých tržních příležitostí. Změna strategie je zdarma a obvykle proběhne do jednoho měsíce, v závislosti na podmínkách jednotlivých penzijních společností.
Každý může také kdykoliv a zdarma přejít ze starého penzijního spoření do nového. Může to udělat buď u své současné penzijní společnosti, nebo si vybrat novou.
Novinky od roku 2024
Od 1. ledna 2024 navíc vstoupila v platnost důležitá změna. Při přechodu ze starého do nového penzijního připojištění již není nutné přejít nejdříve u své stávající společnosti do nového penzijního připojištění a teprve poté měnit penzijní společnost. Nyní lze přejít ze starého penzijního připojištění jedné společnosti přímo do nového penzijního připojištění jiné společnosti.
Další novinkou je možnost zachovat své dosud naspořené prostředky ve starém penzijním připojištění a v novém začít od nuly s novou smlouvou. Tato možnost dvou smluv vznikla jako reakce na obavy některých účastníků, kteří se zdráhali přejít do nového penzijního připojištění kvůli ztrátě garance nezáporného zhodnocení, kterou staré penzijní připojištění nabízí.
Pro ty, kteří chtějí zachovat tuto jistotu, ale zároveň využít výhod dynamičtějšího zhodnocení v novém penzijním připojištění, je tedy možnost dvou smluv ideálním kompromisem. Účastník si tak může ponechat prostředky ve starém penzijním připojištění, kde budou chráněny před poklesem hodnoty, a současně začít spořit v novém penzijním připojištění, kde má šanci dosáhnout vyšších výnosů.