Článek
Kultura investování se v Česku postupně rozvíjí, přičemž vláda od nového roku začala občany ještě více motivovat, aby si investicemi zajistili důstojný důchod. Sloužit k tomu má i nový nástroj Dlouhodobý investiční produkt, známý pod zkratkou DIP. I ten ovšem může střadatelům přidělat vrásky na čele, jak nedávno varovala i Česká národní banka (ČNB).
Co to je DIP?
DIP (dlouhodobý investiční produkt) se od 1. ledna stal novým, státem podporovaným investičním produktem, pomocí kterého se Češi mohou lépe zajistit na stáří. Oproti tradičním penzijním plánům nabízí DIP pružnější možnosti investování s potenciálně vyšším zhodnocením.
Kde si jde DIP zřídit? Ve státem regulovaných institucích: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry (regulovaný), investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční poskytovatel s oprávněním poskytovat služby v Česku.
Do čeho jde investovat: Do státem regulovaných produktů: bankovní vklady; akcie obchodované na regulovaném trhu; dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát EU, zahraniční banka nebo centrální banka takového státu; kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy), podílové fondy a burzovně obchodované fondy (ETF); zajišťovací deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.
Do čeho nejde investovat: Do většiny firemních dluhopisů, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu; do rizikových instrumentů, jako jsou například pákové investiční cenné papíry.
Jak funguje daňové zvýhodnění? Od základu daně si jde odečíst celkovou roční sumu všech vkladů do DIP portfolia až do výše 48 tisíc korun ročně za předpokladu, že pro daňový odpočet již investor nevyužije jiné státem podporované produkty – známé penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a nově také pojištění dlouhodobé péče. Investice do všech produktů však jde libovolně kombinovat až do maximální částky na odpočet. Daňové zvýhodnění může využít při přispívání zaměstnanci i zaměstnavatel – a to do výše až 50 tisíc korun ročně.
Kdy půjde peníze vybrat? Po 120 měsících spoření a dosažení věku minimálně 60 let. Existují výjimky na předčasný výběr – invalidita třetího stupně a další, převedení prostředků k novému poskytovateli DIP.
Co zaplatím za předčasný výběr? Při nesplnění podmínek bude třeba dodanit do té doby uplatněné daňové zvýhodnění společně s příspěvky zaměstnavatele až 10 let zpětně.
Řeč je především o takzvaných předplacených poplatcích, které se zpravidla mohou týkat pravidelných investic například do podílových fondů a jsou vybírány na začátku investičního období. Předplacený poplatek je částka, kterou investor platí předem za určité investiční služby nebo produkty.
Tyto poplatky ovšem mohou výrazně ovlivnit celkovou návratnost investice. Téma předplacených poplatků přitom není na tuzemském finančním trhu nic nového.
Zhruba před dvaceti lety se objevil nový typ produktu, tzv. investiční pojištění. Ten nabízel daňové úlevy, ale sliboval také vysoké zisky, které lidem zdůrazňovali někteří nezodpovědní finanční poradci. Co však mnozí zpočátku přehlédli, byly právě vysoké předplacené poplatky, kvůli nimž se peníze v prvních letech vůbec neinvestovaly, ale putovaly nejprve na pokrytí těchto poplatků.
„Před uzavřením smlouvy o investičním produktu věnujte náležitou pozornost nákladům a poplatkům, které jsou se zamýšlenou konkrétní investicí spojeny, a zvažte, zda na trhu neexistují výhodnější varianty,“ varovala nedávno ČNB na svém webu.
„Obecně platí, že pokud je poplatek hrazen předem – ‚předplacen‘ – bývá celkový výnos dlouhodobého pravidelného investování nižší, než pokud je stejně vysoký poplatek rozdělen a hrazen postupně. I pokud je předplacený poplatek v souhrnu nižší než průběžný, nemusí tato sleva kompenzovat snížení celkového výnosu vaší investice. To může být významné zejména u dlouhodobých investic, jako je DIP,“ píše dále ČNB.
Rizika a nevýhody předplacených poplatků
Zkrácení doby pro zhodnocení investovaných prostředků: Při předplacení poplatků je částka prvních investic zpravidla snížena o stanovenou splátku předplaceného poplatku, přičemž v některých scénářích se může jednat až o 100 procent z investované částky. V takovém případě reálně začnete investovat až po celkovém uhrazení poplatků, čímž dochází ke zkrácení doby, po kterou se vaše prostředky mohou zhodnocovat.
Riziko ztráty při nedodržení předpokládané doby investování: Předplacené poplatky mohou zejména v prvních letech investice významně snížit, popř. zcela eliminovat, hodnotu investice, a při předčasném ukončení investice může investor realizovat ztrátu, popř. výrazně nižší zhodnocení, než očekával.
Omezená flexibilita: Předplacené poplatky mohou omezit schopnost investora měnit investiční strategii nebo poskytovatele služeb.
Riziko platební neschopnosti poskytovatele: V případě úpadku poskytovatele investičních služeb může být obtížné získat za předplacené poplatky protihodnotu.
Nedostatek motivace pro poskytovatele: Poskytovatel, který obdrží velkou částku předem, může mít menší motivaci k dosažení dobrých výsledků, resp. k dlouhodobé péči o zákazníka.
Zdroj: ČNB
Debata o regulaci probíhala
Redakce SZ Byznys v této souvislosti oslovila Ministerstvo financí, jakožto tvůrce Dlouhodobého investičního produktu, zda při legislativní tvorbě nového investičního nástroje neuvažovalo o regulaci předplacených poplatků nebo přímo o jejich zákazu.
„Během projednávání regulace DIP v legislativním procesu se uvažovalo o různých formách regulace poplatků. Tyto diskuze probíhaly i při projednávání v Poslanecké sněmovně. Nakonec však převážil názor, že výše ani struktura poplatků by u DIP regulovány být neměly, resp. že i pro DIP by měl platit stejný režim, jako mají ostatní investiční produkty,“ sdělil redakci mluvčí resortu Petr Habáň.
Vycházelo se podle něj z úvahy, že regulace poplatků v době, kdy se produkt na trhu teprve etabluje, by mohla být v rozporu se záměrem podpořit vytváření úspor na stáří prostřednictvím tohoto produktu. Jednoduše řečeno, nechtělo, aby jakákoliv regulace omezila masové rozšíření tohoto finančního produktu, což je právě hlavním cílem státu.
Ministerstvo financí tak v tuto chvíli žádné opatření k poplatkové regulaci DIP nepřipravuje. „Podle dostupných informací nebyly ve vztahu k DIP zavedeny žádné nové poplatky a spíše v praxi pozorujeme slevy na poplatcích ve srovnání s ostatními investičními produkty. DIP je tedy stejně drahý (nebo levnější) jako ostatní investiční produkty,“ vysvětluje Habáň.
„Hlavní ochranou zákazníků je podle našeho názoru vlastní struktura DIP, která (na rozdíl od jiných státem podporovaných produktů) nevyžaduje pravidelné investice. Spotřebitel má svobodnou volbu ohledně poskytovatelů DIP s tím, že může mít i více DIP a je čistě na něm, na který z nich bude přispívat a na který nikoli,“ doplňuje mluvčí.
Ministerstvo dle jeho slov situaci ovšem pečlivě sleduje, a pokud by se setkalo s problematickými obchodními praktikami, odpovídající regulaci by zvážilo.
