Hlavní obsah

Schillerová ukázala, jak změní spoření na penzi. Slibuje milion navíc

Ministryně financí Alena Schillerová představila změny v penzijním spoření. Podívejte se na záznam tiskové konference.Video: ČTK

aktualizováno •

Alena Schillerová představila reformu spoření na penzi. Jde o čtyři zásadní změny. Snížení poplatků na půl procentního bodu, strategii životního cyklu, zvýhodnění pro mladé a zavření starých fondů.

Článek

Po měsících příprav a diskuzí přišlo Ministerstvo financí s novým „penzijkem“. Od ledna 2027 se v něm řada věcí mění. Poplatky spadnou na čtvrtinu současné výše. „Není to na úkor státního rozpočtu, ale na úkor těch, kteří na střadatelích neúměrně vydělávali, a to jsou bankovní domy,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Noví střadatelé dostanou automaticky strategii životního cyklu, střadatelé v této strategii nebudou vyplňovat investiční dotazníky. Mladí dostanou úlevy. A staré penzijní fondy se do deseti let zavřou.

Poplatky klesnou

Nejvýbušnějším bodem celé reformy třetího pilíře jsou poplatky penzijních společností. Zatímco v roce 2017 vybraly penzijní společnosti na poplatcích zhruba 3,5 miliardy korun, loni to bylo více než osm miliard. Velká část výnosů končí v jejich ziscích.

I proto se ministryně financí Alena Schillerová (ANO) rozhodla pro významné snížení poplatkových maxim, které si penzijní společnosti smí účtovat. „Peníze lidem, ne bankám,“ komentovala ministryně.

Zatímco u dynamických fondů si fondy každý rok strhávají v průměru zhruba dvě procenta, nově se bude účtovat celkem 0,5 % ročně. Tento poplatek bude nově platit pro všechny fondy - staré transformované, nové konzervativní, smíšené i dynamické. Výjimku mají jen fondy alternativní, těm zůstávají poplatky beze změny (2,5 % ročně za správu + 25 % z výnosu).

Rozdíl několika desetin procentního bodu přitom může na dlouhém horizontu - od nástupu do první práce až po nástup do penze - znamenat až miliony korun. U dlouhodobého investování funguje totiž složené úročení nejen u výnosů, které násobí, ale i u poplatků. Každé procento, které fond každý rok strhne, totiž chybí i v dalších letech při zhodnocování.

I malý rozdíl ve výši poplatků za správu penzijního spoření může znamenat milion korun při odchodu do důchodu. Vlivu poplatků jsme se věnovali ve speciálním dílu podcastu Ve Vatě.

Pokud si člověk dnes ukládá například 1000 Kč měsíčně a zaměstnavatel mu přispívá 300 korun, má při současném dvouprocentním poplatku (jedno procento poplatek za správu + 15% poplatek z výnosu) po 25 letech naspořeno necelých 600 tisíc korun.

Pokud dobu spoření prodlouží o deset let, přibude mu na účet díky růstu investic dalších 274 tisíc. Další peníze navíc (+416 tisíc) střadatelům přidá strategie životního cyklu, která je automaticky zařadí do dynamičtějších investic, slibuje si ministerstvo. A nakonec díky novým, nižším poplatkům má být portfolio před důchodem větší o další čtvrt milion. Po změnách v součtu 1 640 000 korun, modeluje ministerstvo.

Kdo by chtěl naspořené peníze vybírat jako rentu - tedy pravidelně každý měsíc jako přilepšení k důchodu -, polepší si následovně, počítá resort. Nyní by z penzijka mohl každý měsíc vybírat 2700 korun po dobu 20 let. Po všech změnách zhruba 8700 korun, a to se zohledněním inflace.

Pokud reforma projde Parlamentem, spadnou tuzemské poplatky na hodnotu nových slovenských indexových fondů. Švédský státní AP7 fond operuje dokonce s poplatky 0,07 % ročně.

Penzijní společnosti mají tak dramatické snížení poplatků za neudržitelné. „Navrhované snížení poplatků by vedlo ke zcela zásadní nerovnováze mezi příjmy a náklady penzijních společností. Penzijní společnosti by ani z poloviny nebyly schopné poplatkem za správu pokrýt nutné náklady, které v průměru za uplynulých 10 let činí 0,82 %,“ říká Radek Moc, prezident Asociace penzijních společností ČR s tím, že menší penzijní společnosti odnesou snížení nejvíce.

Konec penzijka, které vydělá málo?

Jádrem reformy je přesvědčení, že většina lidí spoří příliš konzervativně a začíná s odkládáním příliš pozdě. Ministerstvo proto chce jako výchozí variantu zavést takzvanou strategii životního cyklu. Ta funguje jednoduše: mladý člověk investuje téměř výhradně do akcií, které dlouhodobě vydělávají nejvíce. Teprve s blížícím se důchodem se portfolio postupně přesouvá do bezpečnějších dluhopisů.

Podobný model dnes používá například Švédsko, Nizozemsko, Slovensko nebo Polsko. Od roku 2027 by měl být standardem i v Česku, pokud návrh Schillerové schválí Sněmovna. Podle návrhu by účastník držel až do 50 let minimálně 80 procent majetku v akciích a teprve poté by se podíl rizikových investic postupně snižoval.

Právě dlouhý časový horizont je podle autorů reformy klíčový. Čas, po který jsou peníze zainvestované, a výnos, který přinesou, mají na konečný výsledek mnohem větší vliv než samotná výše měsíční úložky.

Protože bude strategie životního cyklu výchozí volbou, nově nebude potřeba investiční dotazník, který dnes řadu lidí zbytečně brzy směřuje do konzervativních investic. „Odpadne zbytečná administrativa, která řadu lidí odrazovala a další nasměrovala do zbytečně konzervativního spoření,“ uvedla Schillerová.

Součástí investic v penzijním spoření budou i nadále tzv. alternativní investice. Fondy budou smět jako dosud investovat 10 procent spravovaných prostředků například do projektů dostupného bydlení.

Čím dříve vstoupíš, tím více pobíráš

Resort chce také ke spoření přitáhnout víc mladých a dětí. Děti dostanou státní podporu už od minimálního vkladu sto korun. Všem střadatelům do jejich 30. narozenin se státní příspěvky zdvojnásobí na 40 % z jejich měsíčního vkladu.

Mladí do 36 let si budou moci nově jedenkrát vybrat třetinu ze svých úspor „beztrestně“, pokud předtím spoří aspoň deset let. Státní rozpočet bude reforma zejména kvůli přilepšení mladším stát 1,2 miliardy korun navíc.

Pokud člověk začne odkládat tisícikorunu ve 30 letech, může podle modelu při odchodu do důchodu naspořit zhruba 1,64 milionu korun v dnešních cenách. Pokud ale rodiče začnou spořit dítěti hned po narození, výsledná částka vzroste na 3,75 milionu korun. Rozdíl přes dva miliony, uvádí v modelovém příkladu resort.

Vyšší státní příspěvek pro mladé

Výše příspěvku lidíStátní příspěvek pro dospěléStátní příspěvek pro děti
100 Kč0 Kč40 Kč
1000 Kč200 Kč400 Kč
1700 Kč340 Kč680 Kč

Model přitom nepočítá s nijak extrémními částkami. Rodiče ukládají 500 korun měsíčně, pobírají státní podporu 200 korun a od 25 let si účastník spoří tisíc korun měsíčně, k tomu přispívá zaměstnavatel 300 korun.

Jak bude rozdíl patrný na měsíční rentě, kterou by daný střadatel pobíral jako přilepšení ke státní penzi? Člověk, který začne spořit až ve 30 letech, by si mohl vyplácet přibližně 8667 korun měsíčně po dobu dvaceti let. Ten, komu rodiče založí účet už při narození, by mohl pobírat 19 826 korun měsíčně. Více než dvojnásobek.

Konec starých fondů

Změna se dotkne také starých, neboli transformovaných fondů. Vláda je hodlá do deseti let zavřít. Do transformovaných fondů už není možné od roku 2013 vstoupit. Každým rokem se tak postupně vyprazdňují. Část lidí dospoří a peníze vybere, část odchází spořit jinam. Zhruba 1,7 milionu lidí a s nimi 340 miliard korun ale stále zůstávají.

Pokud se fondy za deset let „vypnou“, zbude v nich podle odhadu penzijních společností méně než čtvrtina dnešního počtu účastníků a méně než třetina dnešního objemu peněz.

Zásadním problémem starých fondů je mizivý výnos. Úspory střadatelů totiž investují zejména do bezpečných státních dluhopisů, které nesou jisté, ale velmi nízké výnosy. Zatímco průměrná inflace činila za posledních deset let zhruba čtyři procenta ročně, staré fondy svým účastníkům vynesly v průměru něco málo přes jedno procento ročně. V reálu tak lidé prodělali.

Zákon jim totiž nařizuje, že účastníkům nesmí v žádném okamžiku vykázat ztrátu, případné ztráty vyrovnávají penzijní společnosti ze svého.

Nižší poplatky mohou trápit penzijní společnosti

Podle bankovní asociace vypadnou z investic penzijních fondů například nemovitosti. „Podle mezinárodních analýz OECD se do půl procenta vejdou s rezervou ETF a pasivně řízené indexové fondy. Aktivně řízené akcie jsou mezi 0,5 a 1 %, takže v kombinaci s ETF je to v pořádku. Zastoupení nemovitostí a infrastruktury ve fondech je spojeno s vyššími poplatky (0,9–1 % u realit a 1,1 % u infrastruktury), tím pádem nebudou mít zastoupení v portfoliích, protože nově nastavená poplatková struktura je výrazně pod mezinárodním trhem,“ uvedl na dotaz redakce Miroslav Zámečník, poradce České bankovní asociace.

Podle něj by bylo řešením vyjít z mezinárodní poplatkové struktury a dát maximální váhu v portfoliu infrastruktuře a realitám, jako je tomu u alternativních fondů, kde nedošlo ke změně poplatků a podíl na celkových aktivech je omezen na 10 %.

Snížení maximální výše poplatků podle Zámečníka může způsobit některým penzijním společnostem problémy. „Nemůžeme vyloučit, že ve střednědobém horizontu dojde ke konsolidaci trhu, a to v závislosti na tom, jak měly společnosti dosud nastavený obchodní model.“

Doporučované