Článek
Podle dat Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) si v transformovaných fondech ke konci třetího čtvrtletí loňského roku spořilo 2,8 milionu lidí. Tyto fondy obhospodařovaly majetek ve výši 464 miliard korun.
Transformované fondy vznikly transformací z penzijního fondu, který fungoval do konce roku 2012. Své prostředky do těchto fondů svěřují občané, pokud si sjednali smlouvu o penzijním připojištění před 1. prosincem 2012.
Jsou typické tím, že nabízí jistotu „nezáporného zhodnocení“, které je ze zákona garantováno penzijními společnostmi. Prostě nemohou prodělávat. Kvůli tomu ale fondy investují výhradně do velmi konzervativních instrumentů, kam patří například státní dluhopisy, pokladniční poukázky či termínované a spořicí účty.
Účastníci také získávají od státu příspěvky (přispívat může i zaměstnavatel) a mohou uplatňovat daňové výhody. Pro většinu konzervativních střadatelů to může znít sice lákavě, ale inflace jakožto požíračka úspor je neúprosná. Lidem reálně hodnota vložených prostředků klesá. Část peněz si „ukousnou“ také dva každoroční poplatky.
Vysoký poplatek?
Tím prvním je poplatek za správu portfolia, který je u transformovaných fondů ve výši 0,8 procenta. Platí se správci každý rok, a to z celkového objemu peněz účastníka ve fondu. Druhým je pak manažerský desetiprocentní poplatek ze zisku. Podle studie Národní rozpočtové rady (NRR) je právě 0,8procentní poplatek za správu peněz jedním z nejvyšších ve srovnání s ostatními zeměmi (viz tabulka níže).
Na první pohled to vypadá jasně a jednoduše, ovšem je potřeba se zde trochu pozastavit. Tabulka v analýze NRR srovnává 13 zemí. Zdrojová studie OECD se přitom dívá na čtyřicítku zemí a mnoho z nich má tento typ poplatku vyšší než Česko – namátkou Chorvatsko, Srbsko či Rumunsko. Z tabulky, kterou připravila NRR, však vyplývá, že vyšší poplatek z objemu portfolia je jen ve Španělsku.
Podle Asociace penzijních společností je to však zavádějící, a to z několika důvodů. „Tabulka použitá v analýze NRR nemluví o tom, že mnoho zemí nemá poplatky z objemu portfolia vůbec zákonem regulované, a jejich skutečná výše je proto neznámá. Příkladem může být Itálie, Lichtenštejnsko, Estonsko, Irsko nebo USA,“ upozorňuje APS ČR.
Tabulka použitá v analýze se zaměřuje pouze na poplatek z objemu portfolia. Na celkové poplatkové zátěži se přitom podílí několik dalších typů poplatků - těmi jsou poplatky ze zhodnocení, poplatky z příspěvků či vstupní poplatky.
„Účastníci českých transformovaných fondů mají tu výhodu, že vedle poplatku z objemu portfolia už platí jen jeden typ poplatku – ze zhodnocení. Existuje přitom mnoho zemí, kde jsou účtované i další poplatky nebo kde výše těchto dalších poplatků není vůbec zastropovaná,“ vysvětluje APS ČR.
„Autor analýzy NRR navíc vůbec neřeší doplňkové penzijní spoření. Přitom zde – v povinných konzervativních fondech – je zmíněný poplatek z objemu portfolia 0,4 procenta. Poplatek u vyvážených a dynamických fondů je pak jedno procento, přičemž se jedná při výnosech, kterých tyto fondy dosahují, o zcela srovnatelný poplatek v rámci investování v klasických (neregulovaných) podílových fondech v ČR, který se pohybuje běžně v rozmezí 0,9 až 2 procenta. A nemusí být zdaleka jediný, který tyto fondy svým účastníkům účtují,“ říká asociace.
Za vyšším zhodnocením musíte jinam
Někteří střadatelé už pochopili, že spoléhat v penzi jen na stát je riskantní. Přesto stále významná část lidí spoří nevýhodně, právě ve zmíněném „starém penzijku“. A ani loňská vysoká inflace, která z transformovaných fondů reálně vymazala přes 40 miliard korun, na tom mnoho nezměnila. Za poslední roky se reálný výnos (po odečtení inflace) všech těchto fondů nepřehoupl do kladných hodnot.
Výnosy transformovaných fondů v posledních letech
| Penzijní společnost | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|
| Allianz | 0,41% | 0,68% | 0,94% | 0,66% | 0,89% |
| Conseq | 0,16% | 0,58% | 1,50% | 0,38% | 0,69% |
| Česká spořitelna | 0,51% | 0,51% | 1,69% | 1,00% | 0,98% |
| ČSOB | 0,63% | 0,76% | 1,00% | 0,70% | 0,40% |
| Generali | 0,84% | 1,10% | 1,75% | 1,31% | 0,24% |
| KB | 0,49% | 0,51% | 0,60% | 0,36% | 0,43% |
| NN | 0,69% | 0,61% | 0,95% | 0,71% | 0,33% |
| Uniqa | 0,76% | 0,92% | 1,26% | 0,89% | 0,51% |
| Průměr | 0,56% | 0,71% | 1,21% | 0,75% | 0,56% |
| Inflace | 2,50% | 2,10% | 2,80% | 3,20% | 3,80% |
| Reálný výnos | -1,94% | -1,39% | -1,59% | -2,45% | -3,24% |
Poznámka: Údaje za loňský rok zatím nejsou k dispozici.
Zdroj: APS ČR, propočty Seznam Zpráv
Proč tedy klienti ve starých fondech zůstávají? Podle Ondřeje Frýdy z poradenské společnosti Broker Consulting je těch důvodů více.
„První důvod může být čistě racionální. Pokud klientům zbývá do čerpání penze jen pár let, nemají zpravidla zájem podstupovat nové riziko a raději zůstanou u stávajícího produktu. V tomto případě to dává i smysl,“ říká pro SZ Byznys.
Druhým důvodem může podle něj být nepružné chování lidí, tedy neochota dělat změny v portfoliu a přehodnocovat průběžně situaci. „To se ale nemusí vyplatit, dlouhodobé investiční strategie totiž umožňují klientům nejen pokrýt míru inflace, ale hlavně přinášejí zisky, které výrazně mění výši kapitálu pro stáří. Lidé jsou ale zároveň rádi, že jim někdo něco garantuje, přeci jen jistota neprodělání je pro většinu střadatelů hlavním motivem, proč ve starých fondech zůstávají,“ vysvětluje Frýda.
Pomoci má osvěta
I proto spustila loni na podzim APS ČR kampaň, jejímž cílem je za současné ekonomické situace veřejnost přesvědčit, že soukromé spoření na penzi má smysl, ale je důležité si jej správně nastavit. Tedy vsadit na výnosnější fondy, jejichž portfolia obsahují akcie, a zříct se konzervativní strategie, která neporážela inflaci ani při dříve běžné úrovni v jednotkách procent.
Řešením tak může být přechod do některého fondu „nového penzijka“ (doplňkové penzijní spoření), kde si každý sám může zvolit strategii, která odpovídá jeho věku a rizikovému apetitu. Konzervativní (nižší riziko a nižší výnos), vyváženou (střední riziko a střední potenciální výnos) nebo dynamickou (vyšší riziko a vyšší potenciální výnos). I zde je potřeba počítat s poplatky.
První, druhý a třetí pilíř důchodového systému
- První pilíř (státní důchodové pojištění):
Tento pilíř je povinný pro všechny pracující občany. Zaměstnanci a zaměstnavatelé odvádějí určité procento z hrubé mzdy do státního důchodového systému. Z těchto prostředků jsou pak vypláceny starobní důchody, invalidní důchody a pozůstalostní důchody. Tento systém je průběžně financovaný, což znamená, že současné příspěvky jsou použity na výplatu současných důchodů.
- Druhý pilíř (důchodové spoření):
Tento pilíř byl zaveden v roce 2013, ale byl ukončen na konci roku 2015. Umožňoval jednotlivcům odvádět část svých příjmů do penzijního fondu, kde si mohli vybrat z různých investičních strategií. Tento pilíř byl založen na principu zásluhovosti, což znamená, že výše důchodu závisela na výši příspěvků a zhodnocení investic.
- Třetí pilíř (doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění):
Tento pilíř je dobrovolný a zahrnuje osobní spoření a investice jednotlivců. Lidé si mohou spořit na důchod prostřednictvím penzijních fondů, které jsou podporovány státem formou daňových úlev a státních příspěvků.
U konzervativních fondů se jedná o poplatek 0,4 procenta ročně za správu fondu a deset procent ze zisku. U vyvážených a dynamických fondů je to pak jedno procento ročně za správu fondu a 15 procent ze zisku.
Nutno podotknout, že k investování na důchod existují i další varianty, a to i několikanásobně levnější než u penzijních fondů. Vhodným instrumentem pro pravidelné investování a náhradu penzijního spoření by tak mohly být například klasické otevřené podílové fondy nebo ETF fondy.
Podílové a ETF fondy
- Podílový fond sdružuje prostředky od různých investorů a za ty pak portfolio manažeři fondu nakupují do portfolia cenné papíry. Nejčastěji jsou to akcie, dluhopisy či různé měny. Tím, že vložíte prostředky do podílového fondu, nakupujete tzv. podílové listy.
- ETF (Exchange Traded Fund neboli burzovně obchodovaný fond) je produkt, který kopíruje ceny nějakého podkladového aktiva. Tím může být komodita, dluhopis, akciový index nebo koš jiných aktiv. Na rozdíl od podílových fondů, obchodování ETF probíhá jako u běžné akcie na burzovních trzích.
„V Česku je pro investory opravdu široká nabídka prověřených investičních produktů, do kterých je možné investovat na důchod. Důležité jsou samozřejmě průběžné náklady na správu, ale také další poplatková struktura. Výhodnost penzijních fondů dlouhodobě sráží právě tzv. výkonnostní poplatek,“ říká Frýda z Broker Consulting.
Zároveň při uvažování, kam investovat prostředky na důchod, je podle něj důležité pamatovat, že investování není spoření, i když název penzijního systému tomu napovídá.
„Spoření je vlastně bezrizikové uložení peněz například v bance, kde máte smlouvu a smluvně nastavený výnos. U investování podstupujete riziko, které spočívá v pohybu hodnoty investovaných prostředků i pod původní vklad, ale s vyšším očekávaným zhodnocením. To je zcela zásadní mít na paměti,“ uzavírá.
V posledních letech zájem investorů o ETF fondy prudce roste, a to především díky nízkým poplatkům za správu, které se většinou pohybují kolem 0,1 až 0,2 procenta ročně. Nízkých poplatků u ETF dosáhne střadatel především díky tomu, že se nejedná o aktivně spravovaný fond, a tak nemusí platit manažera fondu za to, že o portfolio pečuje.
