Hlavní obsah

Čechů ve „starých“ penzijních fondech ubylo. Vědí, že jim nevydělávají

Foto: Nikola Ramešová, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Na konci druhého čtvrtletí měli Češi v penzijních fondech přes 606 miliard korun, což je nejvíce v historii. Velkou část z nich mají ale stále ve starých fondech, jejichž výnosy nestačí na inflaci. Lidé je ale postupně opouští.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ke konci druhého čtvrtletí letošního roku spořilo a investovalo ve třetím pilíři 4,12 milionu Čechů, kterým penzijní společnosti spravovaly majetek ve výši 606 miliard korun. Oproti prvnímu čtvrtletí tento objem stoupl o 8,5 miliardy. Informovala o tom Asociace penzijních společností ČR.

První, druhý a třetí pilíř důchodového systému

  • První pilíř (státní důchodové pojištění):

Tento pilíř je povinný pro všechny pracující občany. Zaměstnanci a zaměstnavatelé odvádějí určité procento z hrubé mzdy do státního důchodového systému. Z těchto prostředků jsou pak vypláceny starobní důchody, invalidní důchody a pozůstalostní důchody. Tento systém je průběžně financovaný, což znamená, že současné příspěvky jsou použity na výplatu současných důchodů.

  • Druhý pilíř (důchodové spoření):

Tento pilíř byl zaveden v roce 2013, ale byl ukončen na konci roku 2015. Umožňoval jednotlivcům odvádět část svých příjmů do penzijního fondu, kde si mohli vybrat z různých investičních strategií. Tento pilíř byl založen na principu zásluhovosti, což znamená, že výše důchodu závisela na výši příspěvků a zhodnocení investic.

  • Třetí pilíř (doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění):

Tento pilíř je dobrovolný a zahrnuje osobní spoření a investice jednotlivců. Lidé si mohou spořit na důchod prostřednictvím penzijních fondů, které jsou podporovány státem formou daňových úlev a státních příspěvků.

Nárůst prostředků podle údajů asociace táhnou takzvané „nové fondy,“ tedy účastnické fondy a jejich doplňkové penzijní spoření (DPS). V těch budou mít lidé brzy 200 miliard korun. Za druhé čtvrtletí přibylo do novějších fondů více než 47 tisíc lidí.

„I po turbulencích na akciových trzích v posledních dnech to stále vypadá z pohledu zhodnocení na výborný rok,“ uvedl prezident asociace Aleš Poklop.

V doplňkovém penzijním spoření investovalo v účastnických fondech 1,91 milionu účastníků a objem jejich spravovaného majetku dosáhl 192,59 miliardy korun. V transformovaných fondech (dříve penzijní připojištění), do kterých se již od konce roku 2012 nedá vstupovat, spořilo 2,21 milionu účastníků s objemem spravovaného majetku 413,67 miliardy korun.

Peníze v těchto „starých“ fondech dlouhodobě ztrácí na hodnotě kvůli nízkým výnosům, které zpravidla zaostávají za inflací. Nepříznivé období v tomto smyslu nastalo zejména v letech 2022 a 2023, kdy průměrná roční inflace dosahovala dvouciferných hodnot, na což strategie transformovaných fondů zdaleka nedosáhly.

Foto: Asociace penzijních společností ČR

Lidé opouštějí staré penzijní fondy. Od roku 2020 jich z odešel téměř milion.

Poměr se vyrovná

Vysvětlení je jednoduché –⁠⁠ tyto fondy jsou totiž vysoce konzervativní. Pokud by fond zaznamenal záporný výnos, musel by ze zákona klientovi ztrátu dorovnat „ze svého“. Lidé se z těchto fondů nicméně postupně stahují a za druhé čtvrtletí z nich odešlo téměř 94 tisíc. Od začátku roku pak transformované fondy opustilo 200 tisíc lidí, což vítá i prezident asociace Poklop.

„Poměr lidí ve starých a nových fondech se vyrovná a staré penzijní připojištění začne postupně hrát ve třetím pilíři menší a menší roli. To je dobře, protože na stáří je třeba investovat, a ne pouze spořit,“ uvedl.

Deset nejvýnosnějších fondů za druhé čtvrtletí

Penzijní společnostÚčastnický fondZhodnocení (%)
UNIQA PSAkciový ÚF7,49
NN PSRůstový ÚF3,75
CONSEQ PSGlobální akciový ÚF3,16
ČSOB PSDynamický zodpovedný ÚF2,48
UNIQA PSVyvážený ÚF2,42
ČSOB PSDynamický ÚF2,21
ČS PSDynamický ÚF1,42
CONSEQ PSDluhopisový ÚF1,20
KB PSPeněžní ÚF1,19
ALLIANZ PSDynamický ÚF1,11

Zdroj: Asociace penzijních společností ČR

Na nevýhodnosti starých fondů přidávají také poplatky penzijních společností, které ukrojí už tak nízké výnosy. Podle zákona mohou tyto poplatky dosahovat až 0,8 procenta z objemu majetku a deset procent ze zisku. Národní ekonomická rada vlády (NERV) nedávno v tomto kontextu upozornila, že někteří lidé dokonce přicházejí téměř o všechny výnosy.

„Poplatky v transformovaných fondech dosahují 25 až 85 procent výnosů, což omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ uvedl v první polovině července NERV ve strategickém dokumentu, který obsahuje návrh prorůstových opatření.

Od roku 2024 byly v penzijním spoření schváleny některé legislativní změny. Od ledna k nim patří výhodnější režim pro daňové odpočty, kdy je nově možné snížit si základ daně až o 48 tisíc korun. Jde o souhrnný limit i pro životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a dlouhodobý investiční produkt DIP.

Další novinkou je možnost dvou smluv penzijního spoření, kdy účastník nemusí kvůli přechodu ze starého připojištění převádět do nového všechny naspořené peníze. Od července platí změna státních příspěvků a limitů pro jejich dosažení. Nově se sjednotil příspěvek podle ukládané částky. Stát začal k měsíčně uloženým částkám mezi 500 korun a 1700 korun přidávat jednotných 20 procent. Na nejvyšší státní příspěvek 340 korun dosahuje ten, kdo si odkládá 1700 korun a více. V červenci skončila státní podpora pro starobní důchodce.

Co to je DIP?

DIP (dlouhodobý investiční produkt) se od 1. ledna stal novým, státem podporovaným investičním produktem, pomocí kterého se Češi mohou lépe zajistit na stáří. Oproti tradičním penzijním plánům nabízí DIP pružnější možnosti investování s potenciálně vyšším zhodnocením.

Kde si jde DIP zřídit? Ve státem regulovaných institucích: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry (regulovaný), investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční poskytovatel s oprávněním poskytovat služby v Česku.

Do čeho jde investovat: Do státem regulovaných produktů: bankovní vklady; akcie obchodované na regulovaném trhu; dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát EU, zahraniční banka nebo centrální banka takového státu; kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy), podílové fondy a burzovně obchodované fondy (ETF); zajišťovací deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

Do čeho nejde investovat: Do většiny firemních dluhopisů, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu; do rizikových instrumentů, jako jsou například pákové investiční cenné papíry.

Jak funguje daňové zvýhodnění? Od základu daně si jde odečíst celkovou roční sumu všech vkladů do DIP portfolia až do výše 48 tisíc korun ročně za předpokladu, že pro daňový odpočet již investor nevyužije jiné státem podporované produkty – známé penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a nově také pojištění dlouhodobé péče. Investice do všech produktů však jde libovolně kombinovat až do maximální částky na odpočet. Daňové zvýhodnění může využít při přispívání zaměstnanci i zaměstnavatel – a to do výše až 50 tisíc korun ročně.

Kdy půjde peníze vybrat? Po 120 měsících spoření a dosažení věku minimálně 60 let. Existují výjimky na předčasný výběr – invalidita třetího stupně a další, převedení prostředků k novému poskytovateli DIP.

Co zaplatím za předčasný výběr? Při nesplnění podmínek bude třeba dodanit do té doby uplatněné daňové zvýhodnění společně s příspěvky zaměstnavatele až 10 let zpětně.

Doporučované