Článek
Dubnová meziroční inflace v Česku se dostala na úroveň 2,9 procenta, což je o 0,9 procentního bodu více oproti březnové hodnotě. Inflaci táhly vzhůru hlavně ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Současný vývoj inflace však podle analytiků neznamená návrat inflační vlny z předchozích dvou let.
V meziměsíčním srovnání ceny rostly o 0,7 procenta. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Dubnové zrychlení meziročního růstu cen na téměř tři procenta bylo způsobeno především růstem cen potravin, alkoholických nápojů a pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Z potravin většina sledovaných položek v dubnu zmírnila meziroční pokles. Ceny mouky byly v dubnu nižší o víc než 19 procent, masa o téměř čtyři procenta, polotučného trvanlivého mléka o 11,4 procenta a vajec o 15,5 procenta. Zdražila zelenina o 2,4 procenta a čokoláda o víc než devět procent. Ceny nealkoholických nápojů zrychlily meziroční růst na 5,4 procenta.
„Mnohé potraviny sice z meziročního pohledu zlevnily, nicméně pokles cen v dubnu byl výrazně nižší než v březnu. To je patrné například u mouky, která v dubnu meziročně zlevnila o 19,1 procenta. O měsíc dříve to však bylo o 27,8 procenta. Podobně se chovaly i ceny masa, mléka či vajec,“ komentuje pondělní údaje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Velmi nepříjemným rizikem zůstávají služby, které tentokrát zdražily o 5,3 procenta. Když vezeme v úvahu, že naše ekonomika v letošním roce spoléhá právě na služby, respektive na poptávku po nich, prostor pro další zvyšování cen rostoucí zájem spotřebitelů sám vytváří,“ říká hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Krotit ceny v časech, kdy spotřebitel stále více nakupuje, cestuje a baví se, podle něj téměř nejde. „Stačí se podívat na oblast hotelů a restaurací, kde ceny stále rostou o více než osm procent,“ dodává.
Koruna reaguje posílením
Česká koruna začala vůči euru po zveřejněných údajích posilovat pod úroveň 24,83 Kč za euro. Podle analytika Tomáše Volfa ze společnosti Citfin totiž dále chladnou očekávání na rychlé snižování sazeb, koruna tedy bude delší dobu více úročenou měnou.
„Sazby půjdou dolů pomaleji. Očekávání trhů na tempo snižování úrokových sazeb ze strany ČNB se po dnešní inflaci nezměnilo. ČNB už v minulosti zchladila předpoklady, že by sazby šly dolů rychle. Čeští centrální bankéři budou pravděpodobně nadále opatrní a uvolňování měnových podmínek bude pomalejší,“ míní Volf.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je pondělní číslo inflace pro ČNB nepříjemné z komunikačního pohledu.
„Inflace se z dvouprocentního cíle dostala rázem na horní hranici tolerančního pásma. To bude utvrzovat bankovní radu v potřebě velmi opatrného uvolňování měnové politiky a přibližuje scénář, že ČNB bude od příštího měnového jednání snižovat sazby jen po tradičních čtvrtkách a na některých jednáních koncem roku mohou zůstat sazby beze změny,“ myslí si Seidler.
Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od února se držela na dvouprocentním cíli ČNB. Za celý letošní rok očekává ČNB průměrnou inflaci 2,3 procenta, podle prognózy Ministerstva financí bude 2,7 procenta.
