Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Domácnosti mají o solární elektrárny stále zájem, a to i díky možnosti získat na její pořízení dotaci 100 000 Kč z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Letos však Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zpřísnilo podmínky pro financování. Některé domácnosti požadavky nedokážou splnit, což jim šanci na získání dotace snižuje.
„Vidíme, že zpřísnění některých pravidel není ideálně nastaveno a někteří majitelé rodinných domů je mohou považovat právem za diskriminující,“ říká René Milota, jednatel společnosti Acetex, která instaluje solární elektrárny. Za přehnané považuje zejména požadavky týkající se majetku žadatelů. „Dřívější pravidla byla v tomto směru stanovena lépe,“ dodává.
Pokud například byla nemovitost, na které se má solární elektrárna stavět, zkolaudována až po 1. lednu 2021, ztrácí tím žadatel nárok na dotaci.
„Tento termín kolaudace je zásadním rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje možnost získání podpory z programu Nová zelená úsporám. V praxi se to týká značného počtu lidí, kteří se rozhodli instalaci FVE řešit až po dokončení stavby svého domu – většinou z důvodu omezených finančních prostředků v průběhu výstavby,“ popisuje Lukáš Vaverka, produktový manažer firmy Columbus Energy.
„Důvodem je, že budovy dokončené po roce 2021 jsou v naprosté většině případů navrhovány dle novějších předpisů a využívají obnovitelné zdroje. Díky tomu je jejich energetická náročnost velmi nízká a přibližuje se cílovému stavu, tedy k budově s velmi nízkou či nulovou energetickou náročností,“ vysvětluje důvod omezení mluvčí MŽP Veronika Krejčí.
Nová etapa programu si totiž klade za cíl renovovat primárně nejvíce nehospodárné budovy, tedy především starší domy. Ty mají větší spotřebu energie a produkují více emisí než novostavby. „Tomu odpovídá i aktuální nastavení programu,“ dodává Krejčí.
Když se ukáže, že domácnost na prostředky z NZÚ nedosáhne, může ztroskotat celý projekt. Dotace totiž pokrývá významnou část nákladů. „Bohužel, za současných podmínek už někteří na dotaci nemají nárok, což pro ně znamená výrazné omezení možností financování fotovoltaiky,“ říká Vaverka.
Žadatel také může vlastnit maximálně dvě nemovitosti a v jedné z nich musí mít trvalé bydliště alespoň po dobu pěti let. „V praxi je nyní složitější získat dotace na fotovoltaický systém umístěný například na chatě, nebo když dědictví bytu po babičce zvýší počet nemovitostí některého z členů domácnosti na tři, a tím zabrání možnosti žádat o dotace,“ popisuje Pavel Matějovič, výkonný ředitel společnosti Schlieger.
Dotace na fotovoltaiku z programu Nová zelená úsporám
Majitel rodinného domu může získat:
- Až 100 000 Kč na solární elektrárnu na podporovanou nemovitost.
- Až 140 000 Kč v případě realizace fotovoltaiky včetně systému chytrého řízení a současně zapojení do systému sdílení vyrobené energie.
- Vyšší jednotkovou dotaci 10 000 Kč za 1 kWp instalovaného výkonu, 10 000 Kč za 1 kWh bateriového systému k ukládání elektřiny k pozdější spotřebě.
Pro solární elektrárny neplatí žádná omezení maximálního výkonu a omezení rezervovaného výkonu do distribuční sítě. Povinně musí mít baterii a přednostně využívat vyrobenou energii pro spotřebu domácnosti. V rámci dotace na fotovoltaiku lze podpořit i jednu dobíjecí stanici pro elektromobil (10 000 Kč na stanici).
Zdroj: MŽP
Nová podoba programu se nyní snaží více podporovat sdílení elektřiny, což ale může mít u některých investorů negativní efekt. Na vyšší dotaci až 140 000 Kč mohou dosáhnout ty domácnosti, které si k fotovoltaice nainstalují i tzv. chytré řešení, které umožňuje obchodovat s přebytky elektřiny a registrují se u Elektroenergetického datového centra. „Ne všichni žadatelé však chtějí svou elektřinu sdílet,“ upozorňuje Matějovič.
NZÚ také nepočítá s tím, že některé domácnosti nemají možnost připojení do distribuční soustavy kvůli její nedostatečné kapacitě. V takovém případě sice zákazník může elektřinu vyrábět pro vlastní spotřebu, ale nesmí ji posílat do sítě a sdílet.
„I když klient splní všechny náležitosti a postupuje správně, může se stát, že mu bude zamítnuta smlouva o připojení. V takovém případě pak není možné, aby byl v elektroenergetickém datovém centru evidován jako aktivní výrobna s nenulovou hodnotou, a tím pádem nesplní podmínku pro získání vyšší dotace,“ říká Vaverka.
Instalační firmy, které žádosti o dotace často vyřizují, však narážejí na nejednoznačné podmínky pro získání vyšší dotace. Nejasnosti se týkají toho, co přesně lze označit jako systém chytrého řízení.
Státní fond životního prostředí chytré řešení vnímá jako zařízení, které dokáže řídit toky energie mezi střídačem, baterií, vytápěním, ohřevem vody apod. Zároveň umožňuje řídit zdroj na dálku, a omezit tak například toky elektřiny do sítě.
„Myslím, že toto by bylo vhodné v závazných pokynech přesněji definovat, aby nebylo možné vykládat si chytré řízení po svém. Současné znění to bohužel umožňuje a někteří dodavatelé fotovoltaik toho zneužívají a neposkytují plnohodnotné řešení chytrého řízení,“ říká Milota.
Varuje před tím, že některé firmy poskytují řešení, které neumí dostatečně zajistit efektivní využití elektřiny a přinést domácnosti slibované úspory. „Zároveň se může stát, že takové minimalistické pojetí chytrého řízení nebude dostačují pro splnění podmínek získání dotace a lidé budou muset část peněz z dotace získané předem vracet,“ popisuje Milota.
Právě o elektrárny s chytrým řešením je nyní největší zájem. „Variantu s chytrým řízením nyní volí přibližně 90 procent zájemců o fotovoltaickou elektrárnu. Jde o očekávaný vývoj, jelikož v případě zapojení do sdílení vyrobené energie a využívání chytrého řízení mohou zájemci o fotovoltaiku získat z NZÚ o 40 000 korun vyšší částku,“ popisuje Milota.
Tato technologie vyjde na desítky tisíc Kč. Například Schlieger si za ni účtuje 30 a 45 tisíc Kč. „O chytré řízení je relativně velký zájem, protože nejenom že umožňuje elektřinu sdílet, ale především dokáže zefektivnit výkon fotovoltaiky o desítky procent, což představuje nemalé finanční částky,“ říká Matějovič.
Naopak vyřizování žádostí MŽP zvládá bez problémů. Podle Schliegeru je podání žádosti vyřízeno během několika dní, schváleno do jednoho měsíce a peníze se vyplácí také do měsíce. V minulých letech se naopak ministerstvo potýkalo s náporem zájmu o dotace, jejichž vyřizování proto bylo pomalejší.
