Dolů, ale opatrně: Jak vidí bankovní rada ČNB vývoj sazeb

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká národní banka (ČNB) na svém posledním jednání snížila úrokové sazby znovu o 0,5 procentního bodu, tentokrát na 5,75 procenta, když pro tento krok hlasovalo pět členů bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem.

Dva radní, Frait a Holub, chtěli sazby snížit o 0,75 procentního bodu. Viceguvernér Frait pro takový postup hlasoval už na zasedání 8. února, tehdy ovšem zůstal v bankovní radě osamocen. ČNB již svou hlavní úrokovou sazbu, od níž se odvíjejí také sazby bankovních úvěrů, snížila od loňského prosince celkem o 125 bazických bodů.

Úrokové sazby ČNB mají zásadní vliv na půjčky a hypotéky běžných občanů, protože podle centrální banky mění své úroky všechny finanční instituce. Vysoké sazby jsou považovány za hlavní nástroj v boji proti inflaci, která byla v Česku extrémně vysoká, na druhou stranu ale zdražují půjčky nejen lidem, ale i firmám, které potřebují peníze na investice. Inflace ale nyní klesá a řada analytiků tak očekávala, že ČNB sazby sníží více, než nakonec učinila.

Viceguvernér Frait na zasedání 20. března argumentoval zejména ekonomickou situací doma i v zahraničí.

„Frait doporučoval snížit úrokové sazby o 0,75 procentního bodu, a to vzhledem k zacenění výrazného poklesu měnověpolitických sazeb v tržních sazbách, utlumené domácí poptávce, zhoršeným vyhlídkám v relevantních zahraničních ekonomikách a také s ohledem na relativně vysokou úroveň úrokových sazeb z korunových úvěrů nefinančním podnikům,“ uvádí zápis z jednání bankovní rady, který v úterý zveřejnila ČNB.

Člen bankovní rady Tomáš Holub se k Fraitovi připojil s ohledem na komunikaci bankovní rady, která opakovaně uváděla, že bude o sazbách rozhodovat na základě čerstvých dat z ekonomiky.

„Zveřejněné příznivé údaje o inflaci i její jádrové složce přitom ukazují, že není důvod zůstávat se sazbami ‚za křivkou‘. K argumentům pro rychlejší pokles sazeb patří i restriktivní působení fiskální politiky v letošním roce, při kterém není nutné udržovat měnovou politiku tak přísnou,“ uvedl podle zápisu Holub.

Ostatních pět členů bankovní rady se podle zápisu vyslovilo pro obezřetnější přístup zejména kvůli proinflačním rizikům na horizontu prognózy a také je vedla snaha „nepřekvapovat trh“. Pro doplnění – horizontem měnové politiky ČNB míní časový úsek 12 až 18 měsíců od daného rozhodnutí, což je doba, kdy by se případná změna v nastavení sazeb měla promítnout do ekonomiky.

„Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty zimní prognózy jako mírně proinflační. Většina významných rizik a nejistot identifikovaných při únorovém jednání přitom přetrvává,“ uvádí zápis ČNB.

Inflace v únoru zpomalila v meziročním pohledu na 2,0 procenta z lednových 2,3 procenta, a ocitla se tak přesně na úrovni, na kterou cílí ČNB. Údaje za březen zveřejní Český statistický úřad ve středu 10. dubna.

Členové bankovní rady také podle zápisu debatovali o vývoji kurzu koruny. Ta je ve srovnání s poslední prognózou centrální banky slabší, což uvolňuje měnové podmínky. Obvykle se odhaduje, že změna kurzu o jedno procento zhruba odpovídá pohybu hlavní úrokové sazby o 25 bazických bodů.

Centrální banka předpokládala pro první čtvrtletí průměrný kurz 24,70 koruny za euro. Koruna se přitom pod touto úrovní, a tedy silnější, pohybovala jen v první polovině ledna. Poté začala oslabovat a od druhého únorového týdne se obchoduje nad úrovní 25 korun za euro, tedy přinejmenším o jedno procento slabší, než jak čekala prognóza ČNB.

Ve druhém čtvrtletí by podle prognózy ČNB měl průměrný kurz činit 24,65 koruny za euro, tedy nepatrně silnější než v prvních třech měsících roku. Vzhledem k tomu, že se koruna této úrovni zatím ani nepřiblížila, měl by její kurz podle výše zmíněného obecného odhadu uvolňovat měnovou politiku.

Bankovní rada ovšem zároveň snižuje sazby pomaleji, než jak by tomu bylo podle prognózy, a to zhruba v rozsahu, který se blíží odchylce kurzu koruny od prognózy.

Viceguvernérka Eva Zamrazilová a členka bankovní rady Karina Kubelková na březnovém zasedání bankovní rady uvedly, že kurz koruny pro ně bude spolu s inflací „důležitým faktorem při rozhodování na příštích jednáních“.