Světové trhy zalil optimismus, akcie českého tahouna mohutně posilují

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Akcie na světových trzích v prvním čtvrtletí letošního roku zalil optimismus. V období, kdy americká centrální banka (Fed) pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb, což podněcuje obavy ohledně příchozí recese, to možná příliš investorů ani nečekalo. Akciové trhy na obou stranách Atlantiku se v březnu musely navíc vypořádat s nervozitou v bankovním sektoru po pádu Silicon Valley Bank.

Tento krátkodobý zádrhel však nezabránil kupříkladu akciím v postupu na vyšší úrovně. Vývoj nejsledovanějšího amerického indexu S&P 500 nicméně v prvních třech měsících roku rozhodně nebyl hladký, připomínal naopak spíše houpačku.

Hlavní index zahájil leden svižným šestiprocentním růstem, o měsíc později se naopak propadl. V březnu ale dokázal vývoj opět zvrátit a čtvrtletí nakonec zakončil posílením o slušných sedm procent.

K úspěšnému zakončení prvního kvartálu pomohlo akciovým titulům poměrně rychlé uklidnění od centrálních bank, které vydaly prohlášení o připravené pomoci menším a středním bankám, na něž doléhalo napětí. Velkou měrou pomohlo akciím rovněž vyřešení dlouhodobých problémů švýcarského finančního obra Credit Suisse, kterého převzal konkurent UBS.

Velmi povedený kvartál pak zaznamenal americký technologický index Nasdaq, který se po výrazném loňském propadu dostal od začátku roku do plusu a jeho růst činil přes 20 procent. Kdo tedy stihl na začátku roku nakoupit akcie technologických gigantů, rozhodně neprohloupil.

„Například akcie společnosti Nvidia si za první kvartál připsaly 94 procent, Meta Platforms téměř 70 procent, Tesla 92 procent, a společnost Apple 32 procent,“ shrnul vývoj technologických titulů analytik investičního webu Portu Lukáš Raška.

Nedařilo se naopak akciím farmaceutických firem a bank. Akcie Johnson & Johnson, které se dostaly na výsluní během koronavirové pandemie, ztratily za první tři měsíce roku 13 procent. Ještě hůře na tom byly akcie Pfizeru, které za stejný časový úsek odepsaly pětinu hodnoty.

„V podstatě celou svoji hodnotu ztratily akcie zkrachovalých bank Silicon Valley Bank a Signature Bank. Tyto akcie byly zároveň staženy z obchodování na burze,“ upozornil dále Raška.

Kolaps SVB a dalších menších bank, stejně jako šoková záchrana Credit Suisse ze strany UBS, kromě zvýšených obav o stav bankovního systému, donutily investory riskovat méně. Výsledkem bylo, že vysoké úrokové sazby centrálních bank přispěly k přílivu kapitálu do konzervativnějších fondů peněžního trhu.

Podle stratégů Bank of America zaparkovali investoři do těchto fondů během prvního čtvrtletí 508 miliard dolarů (téměř 11 bilionů korun). To představuje největší čtvrtletní příliv od začátku koronavirové pandemie před třemi lety.

Aktiva ve fondech peněžního trhu v USA dosáhla podle amerického Institutu investičních společností (Investment Company Institute) rekordních 5,2 bilionu dolarů (111,7 bilionů korun), přičemž více než 300 miliard z toho přibylo během tří týdnů do 29. března.

Nejen technologické akcie si od ledna připisovaly tučné zisky. Společně s nimi bychom mohli za vítěze prvního čtvrtletí označit také populární bitcoin. Ten se ziskem více než 70 procent zaznamenal nejlepší čtvrtletní výkon od prvního čtvrtletí roku 2021, kdy dokonce zdvojnásobil svoji hodnotu.

Přestože se některé americké banky propojené s kryptoměnovým trhem ocitly v potížích, bitcoin vstoupil do nového roku vůči těmto otřesům zocelen a koncem března atakoval hranici 30 tisíc dolarů (asi 635 tisíc korun). Na rozdíl od bank, které potřebovaly pomoc americké centrální banky a dodávky nové likvidity, se bitcoinu dařilo díky očekávání, že Fed už nebude muset tak dramaticky zvyšovat úrokové sazby.

I případné mírné zvýšení sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku by mohlo být trhem vnímáno pozitivně. Většina aktiv každopádně zůstala svým výkonem daleko za bitcoinem.

Týká se to i zlata, které především v březnu (téměř osmiprocentní růst) těžilo z paniky na trzích způsobené problémy bankovních domů. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako takzvaný bezpečný přístav a jeho cena logicky stoupala – výsledkem byl pohyb nad psychologickou hladinu 2000 dolarů za unci (asi 42 300 korun).

Dalším důvodem pro růst zlata je, že centrální banky už patrně nebudou zvyšovat sazby tak agresivně jako v předchozích měsících. Zaradovat se může i český střadatel. V korunovém vyjádření totiž cenný kov zdražil přibližně o 12 procent, a to především díky posilující koruně vůči americkému dolaru.

Akciové trhy se nezelenaly pouze ve Spojených státech, pozitivně zahájila rok v tomto ohledu i Evropa. Index Euro STOXX 50 sledující 50 předních společností eurozóny přidal téměř 14 procent. Některé evropské akciové indexy zároveň dosáhly na svá historická maxima nebo se jim těsně přiblížily.

Rozhodně žádnou nudu nezažili investoři ani v tuzemsku. Pražská burza letos oslavila třicetiny a o moc lepší dárek si vybrat nemohla. Její hlavní index PX přidal od ledna do konce března 12,5 procenta, což představuje nejlepší kvartální výkonnost od třetího čtvrtletí 2021. Objem akciových obchodů na pražské burze za 30 let od zahájení obchodování dosáhl deseti bilionů korun.

Nebýt březnových turbulencí v zahraničním bankovní sektoru, kdy index PX odepsal 4,3 procenta, byla by na tom pražská burza ještě lépe. Nejvýznamnější měrou k březnovému poklesu přispěly akcie Erste bank, které mezi finančními tituly obchodovanými na pražské burze nejtěsněji kopírují vývoj západoevropských bank, na něž dolehlo napětí.

Není zřejmě žádným překvapením, že jednoznačným tahounem burzy byl energetický ČEZ, jehož akcie na vlně tržních spekulací o chystané vládní transformaci energetického sektoru posílily o mohutných 36,49 procenta na 1051 korun a zároveň se tak staly nejvýkonnější akcií v evropském energetickém sektoru.

Během prvního čtvrtletí se do plusových hodnot dostaly i tuzemské podílové fondy. Průměrný český investor od začátku roku do konce března vydělal 2,9 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora společnosti Fincentrum & Swiss Life Select, který sleduje výkonnost 750 investičních fondů působících na českém kapitálovém trhu.

Majetek, který mají české domácnosti a instituce uložený v podílových fondech, za loňský rok podle Asociace pro kapitálový trh vzrostl o 44 miliard neboli o šest procent na 751,5 miliardy korun. Nejvíc vzrostl podíl majetku v dluhopisových fondech, snížil se naopak objem majetku v akciových a smíšených fondech. Celkový objem majetku, investovaný přes členy asociace do investičních nástrojů, dosáhl ke konci loňského roku výše 1,91 bilionu korun.

„V lednu se fondům zadařilo, když zaznamenaly výkonnost 3,84 procenta. V únoru část svých výnosů odepsaly, když klesly o 1,23 procenta. Za březen se fondy udržely na víceméně stejných úrovních, když lehce zhodnotily o 0,3 procenta,“ uvedl hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select Richard Bechník.

V korunovém vyjádření vyrostly akciové fondy podle indexu za uplynulé tři měsíce o 4,7 procenta. Dluhopisové fondy vedle toho posílily o 1,64 procenta.

Nejhorší výkonnost zaznamenaly fondy zaměřené na finanční služby, stejně tak ale propadly fondy orientované na sektor zdravotnictví či na akcie rozvíjejících se trhů, především pak na indické akcie. Naopak první kvartál byl velice příznivý pro sektory růstových akcií, což je označení pro akcii společnosti, která je známá svým rychlým růstem a vysokým potenciálem budoucího růstu zisků.

Tyto společnosti obvykle investují do inovací a vývoje nových produktů nebo služeb, aby mohly expandovat na nové trhy nebo získat větší podíl na stávajícím trhu.