Doba úroková. České banky loni vydělaly nejvíce v historii

Tuzemské banky v loňském roce inkasovaly tučné zisky, které se poprvé v historii v souhrnu přehouply přes 100 miliard korun. Po dvou letech o něco slabších výsledků se finanční domy dokázaly vrátit zpět na růstovou dráhu, na které se vezly v době před koronavirovou pandemií.

Zisky bank loni výrazně vzrostly hlavně díky vyšším úrokovým sazbám. Česká národní banka (ČNB) během prvního loňského pololetí ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka kvůli inflaci postupně zvedala svoji základní sazbu z 3,75 procenta na současných sedm procent.

Tento krok ovlivnil také tržní sazby, což v důsledku zvýšilo i úrokové výnosy komerčních bank. Vedle toho banky značně vydělávaly i na úročených vkladech u ČNB, které jim přinesly zajímavější výnos než většina českých státních dluhopisů. Navzdory inflačním tlakům dokázaly banky navíc zachovat nízké náklady.

Své hospodářské výsledky za minulý rok už zveřejnila řada bank z českého trhu. Naposledy v úterý to byla Česká spořitelna, která je největší bankou v ČR podle počtu klientů (přes 4,5 milionu).

Té loni stoupl konsolidovaný čistý zisk meziročně o 42,2 procenta na 20,2 miliardy korun. Čistý úrokový výnos – tedy nejdůležitější složka provozních výnosů – se oproti roku 2021 zvýšil o 18,1 procenta na 36,7 miliardy korun. Banka ale loni podepsala smlouvu o koupi úvěrového portfolia Sberbank CZ v likvidaci. Dokončení transakce je očekáváno během první poloviny roku 2023.

Úspěšný rok má za sebou také skupina ČSOB, jejíž čistý zisk loni vzrostl o devět procent na 17,5 miliardy korun. Člen představenstva ČSOB zodpovědný za oblast řízení financí a investičních služeb Jiří Vévoda řekl, že banka těžila zejména z růstu úrokových sazeb.

Podíl nevýkonných úvěrů loni klesl na 1,69 procenta, což je nejnižší hodnota za deset let. „Musím ocenit, že i v této obtížné ekonomické situaci se naši klienti chovali velice zodpovědně a my jsme tak nezaznamenali zásadnější problémy ve splácení závazků,“ uvedl generální ředitel skupiny Aleš Blažek.

Vysoký čistý zisk putoval také do Komerční banky – v roce 2022 vzrostl meziročně o 37,9 procenta na 17,6 miliardy korun. Banka patřící do mezinárodní skupiny Société Générale zároveň oznámila, že její představenstvo navrhuje výplatu dividendy 60,42 koruny na akcii, tedy celkem 11,5 miliardy korun. O výplatě rozhodne 20. dubna valná hromada.

„K silným obchodním a finančním výsledkům přispělo dynamické oživení aktivity spotřebitelů i firem po dvou letech pandemických restrikcí,“ sdělil předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.

Začátkem února zveřejnila své hospodářské výsledky i Moneta Money Bank. Také ona loni zvýšila čistý zisk – meziročně o 30,2 procenta na 5,19 miliardy korun. K lepšímu než očekávanému výsledku bance pomohly samozřejmě vyšší úrokové sazby, ale i příznivé náklady na riziko a nižší provozní náklady.

Moneta, jejímž největším akcionářem je finanční skupina PPF, loni v květnu podepsala smlouvu o sdílení bankomatů s Komerční bankou a v prosinci se k dohodě o sdílení bankomatové sítě připojily také UniCredit Bank a Air Bank s účinností od letošního února.

Nárůst zisku hlásí i Raiffeisenbank. Ta před měsícem informovala, že její čistý zisk meziročně stoupl o 61 procent na 7,54 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla o 18 procent na 601 miliard korun. Výrazný nárůst úvěrů i vkladů pak ovlivnila fúze s Equa bank, která bance přinesla půl milionu klientů.

Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v loňském roce čistý zisk 8,2 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 21 procent. Trinity Bank, která patří mezi menší české bankovní domy, vykázala zisk před zdaněním miliardu korun. Meziročně se tak zvýšil o 400 procent.

Fio banka loni zvýšila čistý zisk o dvě miliardy korun na rekordních 4,3 miliardy korun. Doposud nejvyšší roční zisk banky znamená také nejvyšší částku, kterou odvede na dani z příjmu právnických osob do státního rozpočtu. Podle předběžné účetní závěrky by měla přesáhnout 600 milionů korun.

A právě otázka daní byla letos pro banky obzvláště aktuální. Největší bankovní domy totiž budou od letošního roku v Česku platit daň z mimořádných zisků. Šest největších českých bank, na které se nová daň vztahuje (Česká spořitelna, ČSOB, KB, UniCredit Bank, Raiffeisenbank, Moneta), loni vydělalo 76,25 miliardy korun. Jejich čistý zisk se meziročně zvýšil o 30,6 procenta.

Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.

Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Dopad daně z mimořádných zisků na letošní hospodaření bank je ale nyní podle ekonomů i samotných generálních ředitelů bank těžké odhadnout.