Článek
Ruská ekonomika pomalu přechází na válečný režim – a to nejen obrazně třeba obranou rublu proti přílišnému oslabení. Centrální banka musí zajistit ekonomický život přímo na frontové linii.
Tento úkol dostal loni v květnu na starost Sergej Belov, náměstek šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové, absolvent ekonomické akademie ministerstva obrany a vyznamenaný vojenský důstojník, napsala agentura Bloomberg.
Před svým současným angažmá v Moskvě vedl divizi centrální banky v Sevastopolu, tedy městě na Krymu, který Rusko od roku 2014 okupuje. Belov na poloostrově budoval nový finanční systém a zaváděl rubl jako novou měnu. Z pohledu Kremlu jde o užitečné dovednosti – pokud by měla ukrajinská protiofenziva selhat, bude to zřejmě právě Belov, kdo bude na okupovaných ukrajinských územích řídit „rublizaci“.
Vedle dohlížení na systém peněžního oběhu pod Belova spadá také dohled nad takzvanými polními úřady. Těch aktuálně funguje 90 a poskytují například služby, jako jsou otevření běžného účtu, vyřizování výběru hotovosti, převody peněz nebo i vydávání platebních karet. Zajišťují také provádění transakcí tak, aby obešly komerční poskytovatele a snížilo se tak riziko vyzrazení státních tajemství.
Kromě toho však mají za úkol lákat do bojů nové muže, například finančními pobídkami a dalšími výhodami.
Belovův dosah se nedávno rozšířil, jelikož polní instituce dostaly za úkol nakládat s rozpočtovými prostředky pro vyplácení mezd lidem žijícím v okupovaných oblastech východní a jižní Ukrajiny.
V březnu pak ruský parlament přidal polním institucím další povinnost – vyplácet mzdy personálu ozbrojených sil. Tento úkol dostali i někteří vybraní věřitelé. Důvodem je ochrana bezpečnostních údajů o armádě před únikem.
„Jmenování odborníka s vojenským vzděláním odpovědného za peněžní oběh se zdá odpovídat duchu doby,“ konstatoval Oleg Vyugin, bývalý první náměstek guvernéra ruské centrální banky, kterého citovala stanice Bloomberg. S tím se ztotožňují i ruští finanční historici.
Na rozdíl od guvernérky Elvíry Nabiullinové a jiných vrcholných představitelů centrální banky se zatím náměstek guvernérky nedostal do hledáčku západních států a jejich sankčních seznamů.
Ruské centrální bance se dlouho dařilo budit dojem technokratické instituce, která se stará o úrokové sazby a blaho ekonomiky. Její šéfka se v roce 2022 pokusila rezignovat, nicméně nakonec svolila k dalšímu pětiletému funkčnímu období. V prvních měsících války na Ukrajině se jejímu týmu podařilo odstínit nejzávažnější dopady západních sankcí.
Že se nepodaří banku držet od konfliktu stranou, se ukázalo hned v březnu 2022, kdy Belov začal ve svém oddělení polních úřadů nakupovat stany, spacáky a kamna na dřevo. O pár týdnů později už byl v pozici náměstka, byť bez hlasovacího práva o měnových otázkách.
Dalším zásadním faktorem, který bude centrální banku vtahovat do vojenského dění, je samotná struktura ruského státního rozpočtu – především jeho výdajové strany. Podle dat ruského ministerstva financí, na které odkazuje agentura Bloomberg, spolkne kapitola „národní obrana“ už 36,2 procenta všech výdajů, dalších šest procent pak míří do kapitoly „národní bezpečnost“.
