Článek
Letošní deficit veřejných financí Česka se drží poblíž dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), uvedl bruselský statistický úřad. Zároveň z jeho dat vyplývá, že se státní dluh drží už třetím rokem mezi 42 a 43 procenty HDP. Není to skvělý výsledek, ani není nejhorší mezi postkomunistickými členy EU. Na rozdíl od Rumunska, Maďarska, Slovenska, Polska a Estonska tak správci tuzemského rozpočtu nemusí propadat panice, že jim hrozí katastrofa.
Dnes publikovaná data Eurostatu ukazují, že zvláště veřejné rozpočty na východě Evropy prošly během pandemické a poté energetické krize řadou veletočů. Všichni členové EU na západě i východě se hluboko zadlužili, když v roce 2020 dorazil covid. Český deficit ve výši 5,6 procenta HDP se tehdy východoevropské jedenáctce nevymykal, a dokonce byl pátý nejnižší.
V roce 2021 ovšem Česko nepatřilo mezi státy jako Slovinsko, Chorvatsko, Bulharsko a Litva, které covidové výdaje v novém rozpočtu obratem škrtly. Zdejší ministerstvo financí s tím jako jediné ve východní Evropě otálelo ještě v roce 2022, a proto tuzemský státní dluh za tři roky vyrostl o 12,9 procenta HDP. Zvyšoval se tedy vedle Rumunska největším tempem na východě, přitom v celé EU stejně špatný výsledek hlásila už jen Francie.
Pak ještě zasáhla těžce zkoušené veřejné finance energetická krize, při níž byly evropské vlády nuceny vypomáhat občanům i firmám s úhradami faktur za plyn a elektřinu. Z údajů Eurostatu vyplývá, že pomoc sice byla rozsáhlá, východoevropské vlády to ovšem v důsledku tolik nestálo, protože nové výdaje pokryly příjmy zvýšenými o inflaci.
Do potíží se dostaly některé z nich až v letošním roce, pokud udělaly stejnou chybu jako na konci covidové krize a svou podporu firmám či občanům opět nesnížily. Proto se dostaly do potíží výše zmíněné státy Visegrádu spolu s Estonskem a Rumunskem, jejichž státní dluh se opět začal zvyšovat. V případě Česka se náklady energetické krize zřejmě podařilo zvládnout, jak svědčí výrazný pokles deficitu v první polovině letošního roku.
Zvláštností se stal osud Slovenska, které se jako jediné odhodlalo vyslyšet volání některých ekonomů a v boji proti deficitu nasadilo citelné zvýšení daní o čtyři procenta HDP za dva roky. Tamní ministři financí však zároveň připustili trvale vyšší výdaje, a proto se Slovensko stalo jediným státem, které svůj deficit nedokázalo snížit ani ve srovnání se schodkem v prvním covidovém roce. A negativní trend pokračuje u východních sousedů ještě letos.
Správce tuzemského rozpočtu nemusí zneklidňovat ani zprávy, podle kterých loňský schodek státního sektoru Česka dosáhl 347 miliard korun – tedy o 2,3 miliardy víc než v prvním covidovém roce 2020. Z toho na první pohled vyplývá, že konsolidace veřejných rozpočtů nepokročila. Musíme si totiž uvědomit, že mezitím Česko zažilo inflační šok a v přepočtu na ceny roku 2020 byl loňský schodek o 112 miliard korun nižší.
