Hlavní obsah

Dlouhé čekání na skutečný růst. Ministr Stanjura prý ví, kdy konečně přijde

Foto: Shutterstock, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Německý průmysl stagnuje a čeští spotřebitelé ještě neotevřeli peněženky. To jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury dva důvody, proč se ekonomika dosud úplně nezotavila.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministerstvo financí opět revidovalo své předpovědi hospodářského růstu směrem dolů. Za letošní rok dosáhne jenom 1,1 procenta HDP a v příštím roce opatrně zrychlí na 2,5 procenta. To by znamenalo, že tuzemská ekonomika definitivně překoná pětiletou krizi, ovšem k takové prognóze je třeba značné míry optimismu.

Za pozitivní předpověď lze označit vyhlídku, že z jednoho na druhé čtvrtletí vyroste HDP o půl procenta. Po promítnutí na celý rok by to znamenalo dvouprocentní vzestup. Podle nové makroekonomické predikce Stanjurova úřadu Česko úrovně půl procenta dosáhne ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku.

Potíž je v tom, že takových předpovědí zdejší ekonomika zažila už celou řadu. Ještě v ministerské predikci z loňského dubna se půlprocentní růst očekával ve druhém čtvrtletí 2023, od té doby se však překonání kritické hranice průběžně a setrvale odkládá. Dosud se to stalo pětkrát.

„Proč bychom si měli myslet, že to má být u nás jinak než jinde v Evropě,“ vysvětloval zdržení při prezentaci své prognózy ministr Stanjura. Přitom zdůraznil, že data ze zdejší ekonomiky sotva vystřelí nahoru, dokud se Německo nevypořádá se svou neúspěšnou politikou investic do elektromobilů. Výrobcům se je nedaří prodávat a tím trpí i jejich čeští dodavatelé. Nadějí pro Česko je proto okolnost, že po výpadku Volkswagenu se špičky německé vládní koalice dohodnou o revizi své dosavadní politiky.

Tuzemské hospodářství je přitom podle ministerských expertů v dobré kondici a úspěšně překonává dopady krize. Jedním z negativních důsledků minulých let je například okolnost, že podniky mají ve svých skladech hodně neprodaných výrobků. Stav zásob se průběžně vrací do normálu, úbytek zboží ve skladech se však negativně promítá do výpočtu HDP. Kdyby se výprodej zboží ze skladů při výpočtech ignoroval, dosáhla by podle ředitele sekce hospodářské strategie Davida Prušvice už letos česká ekonomika růstu přes 2,5 procenta.

Po případném oživení německého průmyslu může být druhým motorem zdejšího vzestupu domácí spotřeba, která dosud roste meziročním tempem pouze o dvě procenta. Ředitel Prušvic očekává posílení poptávky domácností už proto, že reálné příjmy obyvatelstva rostou rychleji a zároveň podle průzkumu ČSÚ klesají obavy spotřebitelů z budoucnosti.

Nálada se ještě může zlepšit, až se lidé ujistí, že probuzení inflace nehrozí ani po Novém roce. Ředitel ale připouští, že v prosinci inflace překročí tříprocentní hranici, především vinou zdražování služeb. Ovšem v lednu zase poklesne, protože na rozdíl od minulého roku ministerstvo neočekává nárůst cen energií. Jako každý rok sice maloobchodní řetězce a dodavatelé služeb v lednu nasadí nové ceníky, v průměru by však ceny neměly proti prosinci vyrůst víc než o 0,9 procenta. Celková inflace pak nepřekročí snesitelnou úroveň 2,6 procenta.

Doporučované