Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) by mohla ještě letos zahájit proces uvolňování měnové politiky s tím, jak centrální banka očekává, že se inflace vrátí v první polovině příštího roku k cíli.
Několik členů bankovní rady se v tomto smyslu vyjádřilo na posledním měnovém zasedání 27. září, jak vyplývá ze zápisu, který banka zveřejnila v pátek.
ČNB drží svou hlavní úrokovou sazbu beze změny na úrovni sedmi procent od loňského června, což představuje nejdelší období stability sazeb od roku 2017. Centrální banka ovšem zároveň od listopadu 2013 do dubna 2017 intervenovala na devizovém trhu proti koruně, aby tak odvrátila riziko deflace, jež podle ČNB hrozila narušit křehké zotavování domácí ekonomiky po globální finanční a hospodářské krizi.
„Potřeba nenarušit trend poklesu inflačních očekávání (která jsou vysoce adaptivní) by mohla znamenat, že první opatrné snížení sazeb může přijít na konci tohoto roku,“ uvedl podle zápisu na jednání 27. září člen bankovní rady Jan Procházka.
Viceguvernér Jan Frait „nevyloučil fundamentální diskuzi o prvním snížení úrokových sazeb již na listopadovém jednání“, přičemž se podobně jako Procházka a další člen bankovní rady, Jan Kubíček, vyslovil pro opatrný přístup.
První snížení hlavní úrokové sazby by tak nemělo překročit 25 bazických bodů, což je rozsah obecně považovaný za standardní krok v úpravě měnové politiky.
Rovněž člen bankovní rady Tomáš Holub na zasedání minulý týden podle zápisu řekl, že zahájit cestu k nižším úrokovým sazbám ještě letos by „dávalo smysl“. Pro stabilitu sazeb však nakonec hlasovalo všech sedm členů rady.
Bankovní radu letos ještě čekají dvě měnová zasedání, 2. listopadu, kde budou členové probírat čerstvou čtvrtletní aktualizaci makroekonomické prognózy, a poté 21. prosince.
Tvůrci měnové politiky si nicméně podle zápisu uvědomují, že vývoj inflace ani domácí ekonomiky nejsou bez rizik. Za jedno z hlavních označili možnou neukotvenost inflačních očekávání - tedy že by se centrální bance nepodařilo přesvědčit trhy, firmy a veřejnost, že se jí skutečně podaří stlačit inflaci k cílové hodnotě.
Tu si ČNB stanovila na dvou procentech s tolerančním pásmem jednoho procentního bodu oběma směry.
„Opakovaně bylo řečeno, že pro nastavení měnové politiky bude zásadní zejména robustnost dezinflačního trendu. Členové bankovní rady proto očekávají, že trajektorie úrokových sazeb se v nadcházejících čtvrtletích bude nacházet výše oproti základnímu scénáři stávající prognózy,“ uvádí zápis. Jinými slovy to znamená, že radní ČNB budou držet úroky výš, než by podle prognózy měly být.
Tříměsíční mezibankovní sazba (PRIBOR), již centrální banka v prognóze používá jako zástupce pro svou hlavní sazbu, by měla podle srpnové aktualizace klesnout mezi letošním třetím čtvrtletím a polovinou příštího roku o dva procentní body.
Guvernér ČNB Aleš Michl upozornil na to, že měnová politika bude pravděpodobně oproti prognóze přísnější, již na tiskové konferenci minulý týden.
Vzhledem k roli, jakou v nastavení měnových podmínek hraje kurz koruny, potřebuje ČNB brát v úvahu také vývoj úrokových sazeb v eurozóně. Pokud by Evropská centrální banka dále zvedla svou úrokovou sazbu, nyní na 4,50 procenta, zatímco česká centrální banka by se vydala opačným směrem, mohlo by to působit v neprospěch české měny.
Koruna totiž těží z úrokového diferenciálu, tedy rozdílu mezi úrokovými sazbami ČNB a ECB, který činí českou měnu přitažlivou pro investory.
Standardní odhad říká, že pohyb kurzu o jedno procento zhruba odpovídá změně v nastavení hlavní úrokové sazby o 25 bazických bodů. Na to upozornila viceguvernérka Eva Zamrazilová, podle níž oslabení koruny předcházející zasedání 27. září „doručilo uvolnění měnové politiky v rozsahu zhruba 25 až 50 bazických bodů“.
