Článek
Inflace dosáhla svého vrcholu. Tím bývá v Česku obvykle leden, když supermarkety a dodavatelé energií vydávají nové ceníky, případně stát mění daňová pravidla.
První měsíc letošního roku je však pozoruhodný v tom, že proti loňskému lednu ceny vyrostly dokonce o 9,9 procenta, i když v prosinci byly meziročně vyšší jen o 6,6 procenta.
Obdobný efekt ovšem Češi zažili i v lednu 1998, kdy inflace vyskočila na 13 procent, o deset let později se přiblížila k osmi procentům. V mírnější podobě, se zdražením skoro o čtyři procenta, se historie opakovala ještě v letech 2012 a 2020.
Letos mohou za dvě třetiny lednového zdražení ceny energií. Dodavatelé žádají zálohy, které odrážejí zdražování na světových trzích, zároveň budou muset na rozdíl od listopadu a prosince odvádět jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty za plyn a elektřinu.
Dosud se nezastavil ani rychlý růst cen u běžného zboží, jakými jsou například oděvy nebo vybavení domácností, který začal už v létě. Zdražování pohonných hmot sice skončilo už v listopadu, vyšší ceny za potraviny však po Novém roce žádají supermarkety.
Zkušenost minulých let ukazuje, že se inflace udrží na lednovém vrcholu ještě jeden nebo dva měsíce, a pak její růst zpomalí. V současných poměrech jde o optimistickou vizi, přitom se ani při jejím naplnění Česko nevyhne více než desetiprocentní únorové inflaci. V některých evropských zemích v čele s Francií a Španělskem se ovšem ceny už zastavily.
Experti nepočítají s tím, že se právě v Česku poměry změní rychle k lepšímu. „V regionu střední a východní Evropy je vidět riziko, že inflace zůstane na vyšší úrovni než ve vyspělých ekonomikách Evropské unie,“ upozornil východoevropský expert banky ING Valentin Tataru.
Státy z Pobaltí, Visegrádské skupiny a východního Balkánu podle něho trpí nejen vysokými cenami energií, ale také napjatým trhem práce, který zdražuje výrobky místních firem. Rovněž místní vlády rozdělily v rámci boje s covidem značné množství peněz, které si teď stahují obchodníci v podobě vyšších marží.
Inflaci východního bloku skutečně mohou na západě Evropy konkurovat jen Belgičané a Nizozemci, tedy občané zemí, kde nejvíc zdražily energie.
Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl očekává, že výraznějšího zpomalení cenového růstu se Češi dočkají až v druhé polovině roku. Teprve tehdy se mohou snížit ceny energií a potravin, které podléhají největším výkyvům. „Právě tato krátkodobá složka inflace může vymizet,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys.
