Článek
Po čtyřech měsících, kdy ministr Zbyněk Stanjura (ODS) úspěšně snižoval deficit pomocí mimořádných příjmů, přinesl říjen návrat k normálu. Schodek rozpočtu se opět prohloubil, konkrétně na 211 miliard korun, přesto ministr Stanjura tvrdí: „Díky úsporám a vysokému výběru daní bychom měli dodržet plánovaný schodek okolo 295 miliard.“ Předem vyhráno však nemá.
Od května do září se ministrovi podařilo schodek srazit o 91 miliard zásluhou nečekaně vysokého výnosu daně ze zisku od energetických firem a bankovních domů, výběru mimořádné windfall tax, rekordní dividendy od státní firmy ČEZ a přílivu bruselských dotací pro Národní plán obnovy.
Říjen znamenal návrat do obvyklých krizových časů. Deficit vyrostl nečekaně rychle o 30 miliard, stejně vysoký nárůst deficitu během října byl zaznamenán pouze v krizovém roce 2009.
Za třicetimiliardové zvýšení schodku v desátém měsíci může především patnáctimiliardová dotace energetickým firmám. Stát ji musel vyplatit jako kompenzaci za ztrátu, kterou utrpěly, když zákazníkům dodávaly elektřinu a plyn za cenu nad vládním stropem. O deset miliard víc než loni v říjnu vláda utratila za investice, osm miliard navíc si vyžádaly sociální dávky.
Nečekaně hluboký schodek vyrobený během října připomíná, že největší zkouška na letošní rozpočet ještě čeká. Stát tradičně nejvíc utrácí v listopadu a prosinci, konkrétně v letech 2020 až 2022 platilo, že se během posledních dvou měsíců deficit zvýšil nejméně o 70 miliard. Proto ani letos ministr Stanjura nemůže s úplnou jistotou tvrdit, že plánovaný schodek 295 miliard dodrží.
Státní rozpočet v říjnu
Údaje v miliardách Kč
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Výdaje od počátku roku | 1240,6 | 1452,7 | 1538,4 | 1584,1 | 1788,9 |
| Výdaje v říjnu | 116,4 | 141,7 | 133,1 | 145,3 | 171,5 |
| Výnos daně z příjmů fyzických osob od začátku roku | 132,2 | 121,1 | 85,4 | 97,1 | 119 |
Zdroj: Ministerstvo financí
Spoléhat naštěstí může na výběr daní. Velké firmy budou koncem roku platit další zálohu na daň ze zisků, které se jim letos podařilo díky inflaci rekordně navýšit.
U daně z příjmu fyzických osob se zase projeví efekt, kterému ekonomové říkají „inflační daň“. Pokud mzdy v nominálním vyjádření rostou rychleji zásluhou inflace, rychleji se také při výpočtu daně snižuje váha daňové slevy na poplatníka, která se o inflaci nezvýší. V důsledku zaměstnancům u daně z příjmů vyroste reálná daňová sazba.
„Inflační daň“ je rozdílem mezi reálnou sazbou daně po inflačním zvýšení mzdy a před ním. Letos za deset měsíců vynesla státnímu rozpočtu dvacet miliard.
