„DDR? To byly časy!“ Reportáž z německo-německé hranice

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stmívá se a centrum saského Cvikova se pomalu vyprazdňuje. Obchody v ulicích kolem hlavního náměstí zavírají, lidé v mrazivém počasí spěchají domů a v drahých restauracích naproti historické radnice sedí jen pár hostů.

O několik set metrů dál, na okraji historického centra, už je živěji. Hospoda s prostým názvem Bierstube, tedy pivnice, v přízemí rohového domu vystavěného v typickém poválečném stylu je téměř plná. „Tady se ale kouří,“ varuje hned u vchodu jeden ze štamgastů sedících u lahví piva, pro které chodí do vedlejší místnosti.

„Odkud jste? Z Česka? A co tady děláte?“ pouští se do řeči další z hostů. „Píšete o volbách? Snad přijde konečně pořádná změna,“ svěřuje se muž, který se představí jako Mario. Říká, že je mu šedesát, i když vypadá na méně. Typický mullet mu ještě úplně nezešedivěl a náušnice v uchu dodává hovornému muži mladistvější vzhled.

Cigaretový kouř pálí v očích a hovor pokračuje. „Já si ještě pamatuju DDR, to byly časy,“ říká Mario. Živí se jako řidič, ale v minulosti byl také kuchařem nebo malířem pokojů. „Teď je všude draho, politici jen mluví a nic pro nás nedělají. Koho budu volit? To je tajné, ale řeknu vám, že potřebujeme radikální změnu,“ tvrdí rezolutně.

Devadesátitisícový saský Cvikov stál u zrodu německého automobilového průmyslu. Německý konstruktér August Horch zde před první světovou válkou založil značku Audi, v 50. letech ve městě začala socialistická automobilka AWZ vyrábět proslulé vozy Trabant.

Po sjednocení Německa postavil nedaleko Cvikova novou továrnu koncern Volkswagen, která dnes zaměstnává zhruba osm tisíc lidí a jsou na ni navázány další desítky tisíc pracovních míst.

Kvůli klesajícím prodejům, potížím s přechodem na elektromobilitu i vysokým výrobním nákladům však hrozilo cvikovskému závodu uzavření. Koncem roku se nicméně vedení koncernu dohodlo s odbory, že se od roku 2027 budou ve Cvikově vyrábět pouze dva elektrické modely a ostatní výroba se přesune jinam.

Pro koncern VW pracuje také místní společnost Win Group, která různým firmám poskytuje údržbu a opravy strojního vybavení. Sídlí v průmyslové zóně nedaleko centra Cvikova a mezi soustruhy, vrtačkami a frézami v její výrobní hale stojí i 3D tiskárna od české firmy Prusa Research. „Je to vynikající stroj, poměr ceny a kvality je úžasný,“ chválí český výrobek šéf Win Group Tony Friedrich.

Přímo v továrně Volkswagenu pracuje jen šest ze zhruba 150 zaměstnanců Win Group a Friedrich se omezení výroby ve cvikovském Volkswagenu příliš neobává.

„Máme u VW tři smlouvy na dlouhodobou spolupráci. Po našich službách je naštěstí poptávka i odjinud, ale obecně je situace složitá. Některé firmy nemají pro své zaměstnance práci, zatímco jinde naopak pracovníci chybí,“ říká.

Relativně vysoké mzdy ve Volkswagenu podle něj narušily pracovní trh v celém regionu, protože jim ostatní firmy nemohly konkurovat. Pokud bude továrna propouštět, některým firmám to pomůže. „Hledáme hlavně dobré mechaniky a elektrikáře. V posledních letech to bylo těžké, ale teď se kvůli situaci ve VW trh mění a znovu přichází hodně uchazečů,“ vysvětluje.

Automobilový průmysl byl dlouho páteří německého hospodářství, to ale v posledních letech neprochází dobrým obdobím.

Průmyslová výroba stagnuje a vláda letos očekává jen minimální růst HDP. Podle tamního ministerstva hospodářství zatím ekonomika kvůli nízké poptávce a řadě strukturálních problémů žádné známky oživení nevykazuje.

Stav německé ekonomiky je proto jedním z témat nedělních voleb do německého Spolkového sněmu. V těch posledních v roce 2021 zvítězila ve Cvikově silně protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD). Tony Friedrich o svých politických preferencích nechce mluvit, ale tvrdí, že přišel čas na změnu.

„Příliš mnoho věcí už nefunguje správně, vzdělávání, ekonomika, zahraniční politika. Hromada problémů je obrovská a lidé si nechtějí připustit, že by se jim mohla snížit životní úroveň,“ uvažuje Friedrich. „Lidé si zvykli na pohodlí. Když se necítím dobře, zůstanou doma. Neříkám, že nemocní lidé by měli chodit do práce, ale kvůli každé rýmě si brát nemocenskou?“

„Máme také velký problém s lidmi, kteří chtějí pracovat, ale neumí dostatečně německy. Dostávají sice kurzy němčiny, ale ty nestačí, není možné se s nimi domluvit. Když pošlu své lidi s takovým kolegou na stavbu, kde musí komunikovat na větší vzdálenost, nerozumí si,“ vysvětluje.

Podle Friedricha by Německu pomohl podobný přístup, který ve Spojených státech prosazuje Donald Trump. „Můžeme si o něm myslet, co chceme, ale před volbami něco slíbil a teď to plní. To vytváří důvěru u těch, kteří ho volili,“ tvrdí.

O vlastních politických preferencích Friedrich příliš mluvit nechce. „Jedni jsou na mě příliš radikální, ti druzí v minulosti selhali a i kdyby byli znovu zvoleni, nemyslím si, že by se něco zlepšilo,“ říká.

„Problém je také v tom, že spolu ani nemluví. Kdyby to byla opravdová demokracie a strany spolu jednaly, třeba by mohla koalice vzniknout i mezi dvěmi nejpopulárnějšími stranami,“ uvažuje o možné koalici křesťanských demokratů CDU se zmíněnou AfD. „To se ale nestane, to všichni vědí,“ uzavírá.

Silnou závislost na automobilovém průmyslu si vypěstovalo i Bavorsko, hospodářsky nejsilnější německý stát. Na rozdíl od Saska se ale tamnímu průmyslu daří v posledních letech více diverzifikovat, jak ukazuje příklad regionu kolem města Hof, zhruba 70 kilometrů jihozápadně od Cvikova a na opačné straně někdejší želené opony.

U vjezdu do nákladního terminálu na tamním nádraží stojí fronta kamionů s kontejnery, které portálový jeřáb skládá do pestrobarevných řad a postupně je nakládá na plošinové vagony. Ty je odvezou do severoněmeckých přístavů, odkud zase do Hofu putují kontejnery se zahraničním zbožím pro místní firmy.

Terminál patří společnosti Contargo, jedné z největší německých logistických firem. Ročně se v Hofu na koleje a kamiony přeloží kolem 100 tisíc kontejnerů. „Obsluhujeme firmy ve zhruba stokilometrovém okruhu kolem Hofu,“ říká šéf terminálu Andreas Ritter v kanceláři s výhledem na překladiště.

V kontejnerech je podle Rittera nejrůznější zboží od strojů přes plastové výrobky až po chemii a nábytek. „Využívají nás hlavně středně velké firmy, ten známý německý Mittlestand. Průmysl je tady v regionu silně diverzifikovaný,“ popisuje. Podle Rittera se však objem přepravovaného zboží snižuje a terminál roste jen díky novým zákazníkům. „Bez nich by náš byznys za poslední rok až dva klesal,“ přiznává.

Severobavorský region Horní Franky, v němž Hof leží, býval dříve proslulý hlavně svými porcelánkami a textilkami. V 90. letech ale tyto tradiční firmy neunesly levnější světovou konkurenci a místní průmysl se přeorientoval mimo jiné na auta.

„Vyrábějí se tady například dveře nebo zapalování, ale na různých úrovních jsou s automobilkami propojeny stovky firem,“ říká šéf místní Obchodní a průmyslové komory Thomas Zapf. „Tyto firmy samozřejmě mají obavy z toho, co se teď s automotivem děje,“ dodává.

Na rozdíl od Cvikova si místní firmy stěžují hlavně na přebujelou byrokracii, hrozící nedostatek pracovních sil související se stárnutím místního obyvatelstva a na vysoké ceny energií. „Třikrát ročně se ptáme firem, co považují za největší překážky svého podnikání, a tyto tři věci se v posledních letech objevují na prvních místech,“ říká Zapf.

Jednou z firem, které se daří diverzifikace nejen oborová, ale i geografická, je digitalizační společnost Kropf Solutions z městečka Oberkotzau nedaleko Hofu. Firma má pobočky v Česku a v Maďarsku a její majitel, sociální demokrat Werner Kropf, se právě vrátil z cesty po těchto zemích, kde vyhledával potenciální zákazníky.

„Určitě nás omezuje byrokracie, třeba certifikace v automobilovém průmyslu, které se musí dělat v každé zemi zvlášť. Na to padne velká část našich kapacit,“ říká Kropf. „A samozřejmě vysoké ceny energií. Nás sice přímo netrápí, protože nejsme výrobní závod, ale naše zákazníky ano,“ dodává.

Ani přístup k imigraci není podle Thomase Zapfa v Bavorsku tak odmítavý jako v zemích bývalého východního Německa. „Považujeme to hlavně za byrokratický problém, strašně dlouho trvá, než nově příchozí získají pracovní povolení. Mezi firmami je přitom o tyto lidi zájem,“ říká.

V Hofu stejně jako v celém Bavorsku tradičně vítězí křesťansko-sociální strana CSU, která na celostátní úrovni spolupracuje s CDU. Vítězství jí průzkumy předpovídají i letos.

„Myslím, že rozdíly v politických preferencích jsou dány i historicky,“ uvažuje Zapf. „Firmy chtějí hlavně stabilitu a lidé si žádná radikální řešení nepřejí. Řekl bych, že jsou s bavorským ministerským předsedou a šéfem CSU Marcusem Söderem spokojeni,“ domnívá se Zapf.