Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podatelny finančních úřadů budou dnes stejně jako celý minulý týden otevřeny od 08:00 do 17:00. Kdo podává přiznání elektronicky, má čas do 2. května. Pro podání přiznání prostřednictvím daňového poradce je lhůta do 1. července
Nejvíce lidí podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob tradičně až poslední týden v březnu. Finanční správa proto pro lidi, co nechávají povinnosti až na poslední chvíli, prodlužuje úřední hodiny podatelen všech finančních úřadů.
Níže zrekapitulujeme, kdo a jak musí daňové přiznání podat, jaké platí výjimky a za co a jaké hrozí sankce.
Kdo musí podat daňové přiznání
- Každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 korun, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené (např. prodej společnosti nebo cenných papírů po časovém testu, prodej nemovitosti za daných podmínek, dar v rámci rodiny, dědictví) nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (např. příjem z dohod do limitu, úroky u nepodnikatelských účtů, některé honoráře), a dále osoba, která vykazuje daňovou ztrátu, i když její příjmy nepřesáhly 50 000 korun).
„Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců a nepodepsal u všech plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, a dále poplatník, který má příjmy ze samostatné činnosti a další příjmy vyšší než 20 000 korun,“ shrnuje Michal Jelínek, partner poradenské skupiny V4 Group.
- Daňový nerezident, který uplatňuje slevu na dani, daňové zvýhodnění nebo nezdanitelnou část základu daně. Jedná se typicky o osoby, ať už Čechy, nebo cizince, které se po většinu roku nezdržují na území ČR, ale mají zde zdanitelné příjmy.
- Osoba, které byly vyplaceny příjmy ze závislé činnosti za minulá léta, které nebyly zúčtovány v předchozích obdobích. K těmto situacím dochází v případě, kdy byla mzda za jakoukoliv část roku 2023 zaměstnavatelem vyplacena po 31. 1. 2024.
- Poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a uplatňuje snížení základu daně o hodnotu daru poskytnutého do zahraničí.
- Závěrem je povinen podat daňové přiznání poplatník, kterému vznikl příjem v důsledku porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně, např. došlo k předčasné výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, na které uplatňoval daňové zvýhodnění.
- Může ho podat také osoba, která je nástupcem v případě úmrtí daňového subjektu, který za rok 2023 nestihl podat své daňové přiznání. Na osobu spravující pozůstalost dle daňového řádu přechází povinnost toto daňové přiznání podat.
Termíny podání daňového přiznání
Termíny pro podání daňového přiznání jsou tři. Záleží na tom, v jaké formě lidé daňové přiznání podají. Kdo je podává na papíře, končí mu termín podání a zároveň i termín doplacení případného nedoplatku na účet příslušného finančního úřadu 2. dubna 2024.
Kdo zvolí elektronické podání, má na jeho odevzdání i doplacení případného nedoplatku čas do 2. května 2024. Kdo se rozhodne využít služeb daňového poradce, může si termín odevzdání i doplacení případného nedoplatku prodloužit do 1. července 2024.
| Tři termíny na podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob | ||
|---|---|---|
| Forma podání | Termín | Kdo |
| V listinné podobě | Do 2. 4. 2024 | Zaměstnanci a lidé mající příjem, jimž nebyla zřízena datová schránka |
| V elektronické podobě | Do 2. 5. 2024 | Komu datovou schránku zřídil stát |
| S daňovým poradcem | Do 1. 7. 2024 | Lidé, za něž podává přiznání daňový poradce či advokát |
U elektronického podání přitom platí, že povinně ho musí podat lidé, kterým byla datová schránka zřízena státem. To platí i pro případy lidí, kteří pracují jako zaměstnanci, ale zároveň si přivydělávají jako OSVČ a mají schránku zřízenou automaticky. Pokud by tito poplatníci odevzdali papírové daňové přiznání, nebude na něj brán zřetel a budou jim hrozit sankce, i když ho odevzdají dříve, než vyprší jejich termín.
Výjimkou jsou lidé, kteří jsou v režimu paušální daně (osoby s příjmy do dvou milionů korun, kteří nejsou plátci DPH, nejsou komplementáři komanditní společnosti nebo společníci v. o. s. atd. ). Ti totiž nemusejí podávat daňové přiznání vůbec.
Pokud si však člověk datovou schránku zřídil dobrovolně, tak se na něj povinnost podávat přiznání elektronicky nevztahuje a může si formu podání zvolit sám.
Sankce za nepodané daňové přiznání
Při nedodržení termínů na odevzdání daňového přiznání nebo při nezaplacení doplatku v určený termín či při nesprávně zvolené formě podání hrozí všem bez rozdílu sankce, tedy i těm, co jsou třeba ve ztrátě.
„Pokuta se nevyměří, pokud její výše nepřesáhne částku 1000 korun. Nepodá-li však poplatník daňové přiznání ani po výzvě správce daně, kterou mu určí, vypočte se z horní hranice procentního rozmezí a činí minimálně 500 korun. Maximální výše pokuty může činit až 300 000 korun,“ upřesňuje Jelínek z V4 Group.
| Přehled sankcí | |
|---|---|
| Výše sankce | Důvod sankce |
| 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. Sankce se platí jak za pozdní podání, tak za nedoplacení nedoplatku v daném termínu nebo za špatnou formu přiznání. Důvody se ale nesčítají. | |
| 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. Sankce se platí jak za pozdní podání, tak za špatnou formu přiznání. Důvody se ale nesčítají. | |
Podle advokáta V4 Group úřad také žádnou sankci nevyměří, pokud prodlení není delší než pět pracovních dní. Platba daně musí být provedena ve stejném termínu jako pro podání přiznání. Úrok z prodlení běží až po uplynutí pěti dní po stanovené lhůtě.
Pokud je podané přiznání chybné, musí správce daně dotyčného nejprve vyzvat k opravě vady. Pokud na tuto výzvu poplatník nereaguje a problémy neodstraní, vyměří mu správce daně pokutu.
„Tomu, kdo ani na výzvu správce daně neodstraní vadu podání, vzniká ze zákona povinnost uhradit pokutu ve výši 1000 korun. Přičemž tato pokuta může být zvýšena až na 50 000 korun, pokud poplatník neodstraní vady podání a tato skutečnost závažně ztěžuje správu daní,“ upřesňuje Jelínek. Zároveň upozorňuje na to, že kdo neodstraní vadu, na niž ho úřad upozornil, může být pokutován stejně jako ten, kdo přiznání vůbec nepodal.
„Pak je nutné podat přiznání celé znovu, a pokud to bude až po lhůtě, hrozí opět sankce za pozdní podání,“ dodává advokát.
Úřad může pokutu prominout
I když už někomu finanční úřad vyměří pokutu, není ještě vše ztraceno. Každý totiž může požádat o prominutí pokuty za opožděné podání daně a doufat, že správce daně jeho důvody uzná a vyhoví mu.
„Správce daně může pokutu prominout zcela nebo zčásti, pokud k prodlení s podáním daňového přiznání došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem ospravedlnit. Správce daně pak zohledňuje také ekonomické a sociální poměry daňového subjektu,“ upřesňuje Jelínek.
Kdy přijde přeplatek
Pokud poplatníkovi vyšlo, že mu stát má daně doplatit, musí si na něj chvíli počkat. Pokud bylo daňové přiznání podáno papírovou formou v termínu do 2. dubna 2024, pak od 3. dubna začíná plynout 30denní lhůta na vrácení přeplatku a přeplatek bude vrácen nejpozději do 2. května 2024.
V případě elektronického podání v termínu do 2. května 2024 bude přeplatek vrácen nejpozději do 2. června 2023. Při využití služeb daňového poradce je termín pro podání daňového přiznání do 1. července 2024 a přeplatek bude vrácen nejpozději 2. srpna 2024.
Zaměstnancům, kterým připravuje roční zúčtování zaměstnavatel a díky uplatnění slev na dani jim vznikl přeplatek, bývá vrácen v dubnu v rámci březnové výplaty.
