Z bank stát moc peněz navíc nedostal. Od střadatelů ano, říká šéfka berňáků

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Firmám se loni výjimečně dařilo a na daních z toho stát těží i letos. Simona Hornochová očekává, že se stejně jako loni vybere přes bilion korun. „Myslím si, že to bude podobné. V letošních daňových příjmech se projeví výjimečný rok 2022, kdy řada firem realizovala značné příjmy,“ míní generální ředitelka Finanční správy.

Nejvíc letos – vzhledem ke zdražení energií a vysokým úrokovým sazbám – odvedou firmy ze sektorů energetiky, pohonných hmot a banky. Právě na tyto branže zavedla vláda daň z mimořádných zisků. Očekávaných 85 miliard se však zdaleka nevybere, potvrdila Hornochová.

„My v tuto chvíli držíme odhady kolem 40 miliard. Ale zbývá ještě jedna prosincová záloha, která bude rozhodující. Ale o moc víc bych neočekávala,“ řekla v pořadu Agenda SZ Byznys.

Pro státní kasu to není dobrá zpráva, ovšem nižší výnos z „windfall tax“ je podle Simony Hornochové taky důkaz, že očekávané brutální zdražení elektřiny nenastalo.

„Rok zpátky všichni malovali katastrofické scénáře, jak si musíme kupovat x svetrů a po zimní sezoně budeme nacházet zmrzlé seniory a platit stotisícové faktury za elektřinu. Nic z toho se nestalo.“

Od bank stát namísto 33 miliard nakonec vybere jen několik miliard korun, vyplývá z výsledků šesti největších bank. Co berní úřady nedostanou z bank, dovyberou si zčásti na jejich klientech. Úspory na spořicích a termínovaných účtech, kam letos ve velkém vlivem zvýšených úrokových sazeb tekly peníze z běžných účtů, se totiž daní 15% srážkovou daní. Letos se na ní vybere dramaticky více než loni.

Daň z příjmů vybíraná srážkou od právnických a fyzických osob se k 28. listopadu meziročně zvýšila o 41,5 procenta, uvedla pro SZ Byznys Finanční správa. Inkaso tak meziročně vzrostlo zhruba o 13,7 miliardy korun.

„Bankovní sektor zareagoval tak, že zvýšil úroky na úložkách občanů, na termínovaných vkladech, na spořicích účtech, to je za mě pozitivní zpráva. My díky tomu vybíráme víc na srážkové dani, takže tam se to (nízký výběr z mimořádné daně, pozn. red.) do jisté míry dorovnává, minimálně v tom bankovním sektoru,“ uvedla Hornochová.

Podle ní je dobře, že stát mimořádnou daň neuvalil už na příjmy v roce 2022. Ušetřil si hodně peněz i starostí.

„Já jsem velmi kvitovala, že se ministr financí rozhodl retroaktivitu nepodstoupit a nedodanit zpětně zisky 2022. Protože tam reálně hrozilo, že by Finanční správa vracela nejenom tu daň, ale poměrně citelné sankce v podobě úroků z nezákonného jednání správce daně.“

S 1. lednem příštího roku se v daňovém systému mění řada věcí. Konsolidační balíček, kterým chce dát vláda do pořádku veřejné finance, zvyšuje hned několik daní. Daň z nemovitosti se téměř zdvojnásobí. Změní se „daň pro bohaté“.

Nejvíc peněz ze všech daní plyne do rozpočtu z DPH. Domácnosti však aktuálně neutrácejí a růst výnosů z daně z přidané hodnoty tak letos proti loňsku zpomaluje. „Útlum spotřeby je razantní a nálada se v tuto chvíli nezlepšuje,“ konstatuje Hornochová.

I DPH čekají od ledna velké změny. Namísto tří sazeb budou nově jen dvě, 21 a 12 procent. Řada položek se přesune do jiné sazby. Pivo a nealko nápoje se přesouvají do nejvyšší 21% sazby. Potraviny a léky vyskočí z 10 na 12 procent a knihy spadnou z 12% sazby na nulu. A potraviny jdou z „patnáctky“ na 12 procent.

Daňoví experti zmiňují, že zatímco po jakémkoliv zvýšení DPH obchodníci téměř okamžitě zdraží, snížení DPH si nechají obvykle na maržích. Hornochová má obdobnou zkušenost.

„Statistická pravděpodobnost je de facto přírodní zákon, těžko můžu popírat, že tohle platí, většinou. Čistě laicky, nepodloženo nějakými hlubokými analýzami, zaznamenáváme, že na začátku slouží snížení DPH k promoakcím jako zlevnění právě o tu sazbu. A pak se to tak nějak ustálí.“

Skrze DPH zároveň státu utíká nejvíce peněz. Takzvaná daňová mezera, což je rozdíl mezi tím, kolik se na DPH skutečně vybralo a kolik se teoreticky podle výkonu ekonomiky mohlo vybrat, je aktuálně sedm procent, státu tak utíká mezi 30 až 50 miliardami korun. Přitom ještě před osmi lety to bylo zhruba třikrát tolik.

Podle Hornochové se mezera zmenšuje nejrychleji z Evropské unie. „Není vůbec sporu o tom, že to je analytickou činností kolegů z Finanční správy,“ míní jejich šéfka. Pomohlo i zavedení kontrolního hlášení.

Finanční správa aktuálně připravuje nový systém, který chce výběr daní ještě zlepšit.

„Dobudováváme datový sklad, protože to je pro nás alfa a omega razantnější, přesněji zacílené, rychlejší analytické činnosti,“ říká Hornochová. Všechna data, která má správa k dispozici, budou nově na jednom místě.

Systém monitoruje ekonomické výsledky firem a jejich chování v určitých segmentech porovnává. „Když Finanční správa detekuje nějaký daňový problém, daňovou optimalizaci, tak zjistí napříč trhem, jestli je to anomálie,“ vysvětluje princip ředitelka FS.

„Bude to vstup Finanční správy do 21. století, koneckonců i z hlediska služeb, které pak Finanční správa bude schopná poskytnout,“ míní Hornochová.

V roce 2026 dostanou první poplatníci od „finančáku“ předvyplněné daňové přiznání. „K tomu datu pořád míříme. Je to kritická informační infrastruktura státu. Nemůžeme si dovolit, aby selhala, protože pak bychom nevybrali ani korunu do státního rozpočtu a stát by neměl z čeho fungovat,“ vysvětluje Hornochová.

I proto budou předvyplněná „daňovka“ nabíhat postupně. Odzkouší se na dani z příjmu ze závislé činnosti a na dani z nemovitých věcí.

Firmy aktuálně podléhají sazbě daně z příjmů 19 %, od příštího roku se ale zvýší na 21 %. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si od toho slibuje dodatečný výnos pro rok 2025 ve výši 22 miliard korun. Žádné velké optimalizace kvůli tomu Hornochová v korporátech nečeká.

„Restrukturalizace firem a skupiny trvá dlouho a stojí to hrozné peníze. Větší reorganizace se kvůli dvěma procentním bodům nevyplatí,“ míní.

Korporátní daně v Česku se po Novém roce přiblíží evropskému průměru, v rámci Visegrádu budou ale nejvyšší. Exodus českých firem do zemí s nižší daní podle šéfky Finanční správy nehrozí. „Daňové vlivy se přeceňují, ve skutečnosti jde firmám o míru různých pobídek vůči podnikům. A investoři spíše kvitují právní stabilitu.“