Vyšší daně nesou ovoce. Stát vybere víc od lidí i firem, říká šéfka „berňáku“

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Daň z nemovitosti se proti loňsku zvýšila o 80 procent. A výběr daní nárůst sazby přesně kopíruje, řekla v Agendě SZ Byznys Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy.

„U daní z nemovitých věcí, kde se předpokládal nárůst o 80 procent, je skutečně nárůst o 80 procent. Je to prostá matematika pro počet nemovitostí evidovaných v katastru. Tam není dost dobře možné uniknout.“ Inkaso se proti loňsku navýšilo o deset miliard korun.

Loni vláda vybrala od lidí a firem celkem 1,39 bilionu korun. Dva týdny před koncem roku už můžeme říct, že letos bude ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) patrně ještě spokojenější. Už na konci listopadu měla státní kasa vybráno přes 1,5 bilionu.

Většina z tohoto balíku šla i letos z kapes zaměstnanců. Vyšší inkaso daně z příjmů fyzických osob (+15,9 miliardy korun proti loňsku) táhl růst mezd, projevila se ale i snížená hranice pro zdanění bohatších.  „Jak rostou mzdy a platy zaměstnanců, tak pochopitelně dochází k nárůstu té daně,“ konstatovala Simona Hornochová.

Zaměstnanci letos také pocítili nově zavedené příspěvky na nemocenské pojištění. Zaznamenala ho i státní kasa, která touto změnou nabobtnala do konce listopadu o 11 miliard. Na sociálním pojištění dostala vláda více i z OSVČ. Díky zvýšení minimálního vyměřovacího základu skoro plus 58 miliard.

Více se vybralo i od firem, jejichž letošní příjmy se daní 21 procenty namísto dřívějších 19 procent. „Daňové zatížení se zvýšilo o daň z příjmů právnických osob, tam skutečně ke zvýšenému výběru daní dochází,“ potvrdila Hornochová v rozhovoru.

Ostře sledovaná mimořádná daň na banky, energetiku a rafinerie, takzvaná windfall tax, měla podle posledních odhadů Ministerstva financí nakonec překročit dvojnásobek rozpočtované částky, tedy 34 miliard korun. „Nejsem si jistá, zda překročíme dvojnásobek, na to má vliv i vyúčtování záloh za předchozí rok. Ne všichni poplatníci, kteří dani z neočekávaných zisků podléhali, si nasnižovali zálohy tak, aby to přesně odpovídalo povinnosti. Ale za mě se víceméně blížíme těm odhadům.“

U DPH, kde se dvě nižší sazby sloučily do nové dvanáctiprocentní, se očekával spíše pokles. „Ale i tam zjišťujeme, že dochází k určitému nárůstu,“ říká Hornochová s tím, že za vyšším výběrem DPH stojí spíše než změna v sazbách větší ochota lidí utrácet.

DPH zatím vynesla 350 miliard korun. Potenciální výběr je ale o desítky miliard vyšší. Takzvanou daňovou mezeru – tedy rozdíl mezi tím, kolik by se na DPH mělo teoreticky vybrat a kolik se skutečně vybere – změřila Evropská komise v Česku na sedm procent. Ale „škvíra“ se zmenšuje, ještě v roce 2013 utíkalo 20 procent.

Hornochová přičítá posun k lepšímu kontrolnímu hlášení, tedy přehledu všech vydaných a přijatých faktur. „České republice to zachránilo výběr daně z přidané hodnoty. DPH je opravdu už tím svým systémem náchylná k podvodům.“

Dalším nástrojem, který by daňové úniky mohl snížit, je e-fakturace. Kouzlo elektronické faktury tkví v tom, že se posílá odběrateli, ale zároveň i Finanční správě. Stát tak v reálném čase ví, komu vznikla povinnost odvést DPH a kdo s kým obchoduje. Lépe se pak pohlídá, zda firma DPH odvedla, anebo jestli si ji nechala neprávem vrátit ze státní kasy.

Systém už funguje v Německu, Polsku, Maďarsku a Itálii, Slováci se na jeho zavedení chystají. Pro Česko by e-faktury mohly být povinné od roku 2030 na mezistátní transakce uvnitř EU, na vnitrostátní převody až od roku 2035.

Hornochová se ale obává, že se mezitím podvodníci s DPH mohou koncentrovat v tuzemsku. „Zdá se nám, že se to postupně bude dít. Okolo budeme mít všechny státy, které budou sledovat elektronicky fakturaci mezi firmami,“ řekla pro SZ Byznys.

S blížícími se parlamentními volbami, jejichž favoritem je nyní hnutí ANO, sílí debaty o znovuzavedení EET. Elektronická evidence tržeb byla vlajkovou lodí Babišovy strany a strana chce zrušený instrument vrátit zpátky.

Na konkrétním efektu tohoto nástroje na výběr daní se ekonomové neshodnou a nezná jej ani Hornochová, která Babišovi EET jako jeho náměstkyně na Ministerstvu financí pomáhala zavádět. „Ekonomika je živý organismus. Dovodit, co přesně která změna způsobila, je v podstatě nemožné.“

Zavádění nového EET by ale bylo s technologickým pokrokem jednodušší, míní šéfka Finanční správy. „Technická stránka věci se od té doby výrazně posunula. Dneska je významně jednodušší spárovat zařízení, předat si účtenku. Takže zátěž na podnikatele by měla být výrazně menší.“

Budoucnost výběru daní je v elektronizaci, digitalizaci a analytice, k čemuž jsou potřeba data. O ta berní úřady s koncem EET padly, lituje Hornochová. „EET ukazovala přesvědčivý obraz fungování české ekonomiky. Problém byl, když Ústavní soud řekl, že se nesmí nutit evidovat karty, takže to absolutně ztratilo celý analytický potenciál a už to bylo jenom o té represi.“

Po zrušení EET zřejmě přestali někteří podnikatelé část daní platit, myslí si Hornochová. „Patrně to bude pravda, zase si nezastírejme, že to tak asi je. S výkonem, který nám signalizuje výběr daní v určitých sektorech, pochopitelně vidíme určité zaostávání. Potřebujeme analytické nástroje na to, abychom to dokázali analyzovat.“

Podle studie poradenské společnosti Kearney Czech Republic se v šedé ekonomice v České republice skrývá každý rok okolo bilionu korun. Podíl šedé ekonomiky v Česku tvoří zhruba 14 procent, tedy sedminu HDP, odhaduje studie. A v posledních letech dokonce trochu narostl. „Ty peníze se skrývají napříč ekonomikou. Vždycky bude existovat určitá část ekonomiky, která se bude pohybovat v šedé zóně,“ říká šéfka Finanční správy.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.