Velké změny v DPH rozhádaly koalici. Tohle nepodpoříme, zní od Pirátů

Skok z 10 procent DPH do 21procentní daňové sazby zdraží ubytování. Totéž zřejmě čeká teplo, opravu bot nebo kol. Nejnižší desetiprocentní sazba, ve které jsou třeba léky, veřejná doprava či knihy a časopisy, má úplně zaniknout. A tyto dosud „chráněné“ položky se ocitnou v nové 14% sazbě. Nově spolu s potravinami, zdravotnickými pomůckami či stavebními pracemi, jak vyplývá z pracovního návrhu Ministerstva financí, který zveřejnila Česká televize.

Změny v dani z přidané hodnoty mají přinést do rozpočtu potřebné miliardy. Někteří koaliční partneři je ale už teď vetují. Například Piráti. Ti souzní s principem, že dvě sazby DPH jsou jednodušší než tři. Dolní 14% sazbu ale považují za vysokou a prý přes ně neprojde.

„My jsme už sdělili panu ministrovi, že 14 % rozhodně nepodpoříme. Je to příliš vysoko. Kdyby se podařilo zachovat 10% sazbu, tak by to bylo ideální. Obecně podporujeme zjednodušení daní, ale závisí na detailech,“ řekl Mikuláš Ferjenčík z Pirátské strany.

Dalším stranám vadí, že s nimi ODS návrh nekonzultovala. „My jsme ten návrh ani neviděli. Komentovat to nebudu,“ sdělil předseda rozpočtového výboru a poslanec Starostů a nezávislých, Josef Bernard. Podle lidoveckého experta na finance Michaela Kohajdy jde o sólo návrh ministra financí, který koalice ještě ani neprojednala.

„Ten návrh zazněl na úrovni expertů jako návrh ODS. My jsme se proti němu vyhranili a jiné strany to také udělaly. Nechápu, proč to ministr Stanjura vystřelil, proč to vystřelil na Velikonoční pondělí a proč to vystřelil bez dohody v koalici,“ uvedl člen rozpočtového výboru Kohajda.

Ministerstvo financí podle pracovního dokumentu navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty dvě sazby místo nynějších třech. Základní sazba by měla zůstat na dnešních 21 procentech a snížená činit 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a 10 procent, informovala Česká televize.

„Na ničem z toho nemáme žádnou shodu, jednání nepostoupila až tak, že bychom se bavili o takovém slučování sazeb. A že to ministerstvo prezentuje skoro jako oficiální výsledek jednání, je pro mě pobuřující,“ uvedl pro SZ Byznys Kohajda.

Podle uniklého pracovního dokumentu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň navrhl přesunout část služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní sazby do té nejvyšší 21procentní. Například vodné a stočné.

Stanjura v úterním prohlášení ale upozornil, že návrh bude ještě projednán v koalici. A avizoval, že finální podobu změn, které mají pomoci státnímu rozpočtu, představí vláda na přelomu dubna a května. „Nelze dělat seriózní závěry z uniklých interních pracovních podkladů, jež jsou zveřejňovány bez patřičného kontextu a vysvětlení,“ uvedl ministr.

S podobou změn v DPH, jak ji prezentovala Česká televize, žádný z koaličních partnerů nesouhlasí. „S tímto návrhem zásadně nesouhlasíme. O zařazení některých položek do sazeb slyšíme poprvé a jsou pro nás nepřijatelné, viz vodné a stočné,“ uvedl Michael Kohajda z Lidovců.

TOP 09 se myšlenka sloučení sazeb líbí. K výši sazeb a rozložení jednotlivých položek mezi ně má ale předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová výhrady: „S redukcí sazeb na dvě, jednu sníženou a základní, souhlasíme. Nicméně chceme diskutovat jak výši sazeb, tak rozdělení konkrétních položek mezi ně. Například knihy by za nás jednoznačně měly být v nižší sazbě. O návrhu budeme rozhodně v rámci koalice ještě jednat,“ uvedla.

Že by spodní „dépéháčko“ mělo být níže než navrhovaných 14 %, si myslí i Patrik Nacher z opozičního hnutí ANO: „Rozptyl dvou sazeb by měl být větší. Za mě 10 a 21 %, aby se rozlišilo, zda se jedná o základní věci jako vodné, stočné, teplo, léky. Ty bych v dolní sazbě nechal. A jestli bude ubytování v 21 %, tak to bude nejvyšší DPH v Evropě.“

Podle Nachera navíc vyšší sazba neznamená, že se na daních vybere více. „U sportovních a kulturních akcí může mít zvýšení DPH dopad, že sportoviště nebo zábava zdraží, může se snížit zájem a s vyšší sazbou se paradoxně vybere méně,“ myslí si poslanec opozičního hnutí ANO.

I podle Ferjenčíka by taková změna až příliš zdražila některé položky. A konsolidaci rozpočtu si Piráti představují jinak: „Nepřiměřeně to dopadne na některé skupiny obyvatel. Nechceme, aby se celá konsolidace řešila přes DPH nebo daň z příjmu fyzických osob.“

DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se tak vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané daně připadá 64,38 procenta na státní rozpočet, 25,84 procenta na obce a zbylých téměř 10 procent na kraje.