Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zavedení daně ze slazených nápojů má podle jejích příznivců dva klíčové efekty. Klesá nejen samotná spotřeba limonád, ale i obsah cukru ve zdaněných nápojích. Výrobci se totiž snaží dani vyhnout.
Nějaká formu zdanění limonád a slazených minerálek platí aktuálně ve více než 100 zemích nebo územích světa. Jen v Evropě je takových třináct. Dopady extra zdanění cukru v nápojích nejsou zatím všude dobře zmapovány.
I proto si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který téma daně do českého veřejného prostoru v poslední době přinesl, objednal u expertů ze Státního zdravotního ústavu analýzu stinných stránek cukru v pití.
„Bude shrnovat dostupné důkazy o dopadech konzumace cukru na zdraví. A přednese konkrétní návrhy možných řešení, jak negativní dopady nadměrné konzumace cukru omezit. Jedním z nich je i návrh zdanění slazených nápojů,“ vysvětluje nutriční epidemioložka SZÚ Eliška Selinger.
Report by měl být hotový na podzim. Češi podle nutriční expertky Selinger pijí sladké více než v jiných zemích. „Nemáme k dispozici úplně podrobná data, ale například podíl osob, které udávají, že pijí slazené nápoje minimálně jedenkrát denně, je v České republice nad průměrem EU. Zároveň má ČR vysoký podíl osob, které trpí nemocemi, které jsou s vysokou konzumací slazených nápojů spojeny.“
Nejčastěji jde o obezitu, nemoci srdce, ale i zubní kazy. Státní zdravotní ústav pléduje pro zdanění limonád na základě několika zahraničních zkušeností. V Barceloně klesl po zavedení daně počet pravidelných konzumentů zdaněných nápojů o 39 % ve srovnání s Madridem, kde žádná taková daň neplatí. A v Maďarsku klesla mezi roky 2012 až 2014 spotřeba energetických nápojů o 28 % a spotřeba nealkoholických nápojů slazených cukrem o pětinu.
„Kdo má výdej, ať klidně pije colu“
Na britském trhu kleslo procento nápojů s obsahem cukru nad pět gramů na 100 mililitrů o třetinu. A téměř dva roky po zavedení daně se u britských dětí snížil počet hospitalizací kvůli extrakci zubního kazu o 12 %.
Podle odpůrců daně ovšem přesvědčivé důkazy o snížení obezity v zemi, kde limonády více zdanili, neexistují. „Nedívejme se na cukry jako na strašák, cukr organismus potřebuje. Pokud má člověk takový výdej, klidně může vypít i litr Coca-Coly za den. Nevykládejme si, že to je něco strašně špatného,“ říká prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
„V žádné zemi, kde bylo toto opatření zavedeno, nikdy nevedlo ke snížení obezity obyvatelstva. Funguje pouze jako nástroj výběru daní a sociálního inženýrství. Navíc zdanění slazených nápojů disproporčně dopadá na nejchudší obyvatele, a tak je s podivem, že tuto daň prosazují skupiny spíše z levé části politického spektra,“ komentuje ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
Pro zavedení daně na sladké pití jsou například ekonomové z výzkumné organizace PAQ Research. Aby daň zafungovala, musí se podle nich její výše navázat na množství škodlivých látek v produktu. „V případě slazených nápojů se tak jedná o koncentraci přírodních sladidel v nápoji a případně i výskyt umělých sladidel, která jsou též zdraví škodlivá,“ říká ekonom Jakub Komárek. A souhlasí s ním i experti z Národní ekonomické rady vlády.
Přeslazené limonády by zdražily až o pětinu
Obecně se za velmi efektivní model považuje ten, který zavedli v roce 2021 v Polsku. „Modelově si můžeme představit fixní složku daně pro slazené nápoje obsahující cukr či umělá sladidla ve výši dvě koruny na litr. Pro nápoje, které obsahují více než pět gramů cukru na 100 ml nápoje, by se pak ještě uplatňovala variabilní složka (okolo koruny na litr) za každý gram cukru na 100 ml nápoje, který přesahuje již zmíněnou hranici,“ říká Komárek.
Výrobci by tak podle ekonoma byli motivováni dodávat na trh zdravější varianty nápojů, aby se vyšší dani vyhnuli. „Zatímco nápoj, který obsahuje více než 11 % cukru, by mohl zdražit až o 18 %, u méně škodlivých slazených alternativ by zdražení bylo jen okolo pěti procent,“ zmiňuje ekonom výsledky studie, kterou na téma cukru v nápojích PAQ Research vytvořil.
Výrobcům připadá zdanění cukru pouze v nápojích a nikoli třeba v cukrovinkách diskriminační. „Zatímco ochucená minerální voda by byla na pranýři, cukr v sušenkách, čokoládách a dalších cukrovinkách by toto opatření vůbec neřešilo,“ vadí Danielu Buryšovi, generálnímu řediteli Kofoly ČeskoSlovensko.
Stát vybere víc, ale obézních neubyde, říkají potravináři
Daň podle producentů limonád a slazených minerálek omezí byznys a obezitu stejně neřeší. „Zavedení cukrové daně je čistě fiskální záležitostí. Stát vybere od lidí více peněz, ale na obezitu to nebude mít žádný vliv,“ míní Buryš. PAQ Research odhadl, že by daň nastavená podle polského modelu v tuzemských podmínkách vynesla tři miliardy korun ročně.
„Stát má výbornou vlastnost, že co neumí vyřešit, tak to zdaní. A zdaňování sladkých nápojů je přesně ten způsob, jak by se s problémem obezity nemělo bojovat. Chybí hlavně edukace, jak se stravovat,“ míní šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Jak Kofola, tak například společnost Mattoni se hájí, že v posledních letech sypou do svých produktů méně a méně cukru. A konzumentům to, zdá se, nevadí: „Citlivě provedenou úpravu receptury spotřebitelé přijímají pozitivně, přestože se obsah cukru ve výrobku snížil. Tento proces má ale svoje limity a u různých variant ochuceného nápoje může být různě složité po snížení obsahu cukru vyladit konečnou chuť,“ uvedla Lutfia Volfová, mluvčí Mattoni 1873.
„V Kofole postupně snižujeme průměrný objem přidaného cukru. Kde nám to tradiční receptury neumožňují, tam uvádíme limitované edice s o 30 % nižším obsahem cukru,“ líčí ředitel Kofoly Daniel Buryš.
Kdo nepije, ať dostane bonus
Martin Pánek z Liberálního institutu by Čechy podnítil k zodpovědnému přístupu ke zdraví ještě jinak. „Umožnit zdravotním pojišťovnám dávat bonusy a malusy za to, jak o svoje zdraví pečují. Zda někdo pije raději slazenou limonádu, pivo, nebo minerální vodu, je pouze jednou malou složkou zdravé životosprávy. Přidané cukry v limonádách se na kalorickém příjmu průměrného konzumenta podílejí pouze zhruba třemi procenty,“ tvrdí.
Z vládní koalice se za „cukrovou daň“ vehementně staví zatím jen ministr Válek. „Danění je v gesci Ministerstva financí. Pracovní skupina dělá analýzu škodlivosti cukru na veřejné zdraví, na obezitu i zdraví zubů dětí. Pak bude probíhat debata,“ nastínil další postup Válkův mluvčí Ondřej Jakob.
Ministerstvo financí v současné době návrh na úpravu zdanění ze slazených nápojů či potravin nechystá. „Dodatečné zdanění slazených nápojů se diskutovalo v průběhu loňského roku při projednávání konsolidačního balíčku. Nakonec se vládní koalice dohodla, že všechny nápoje (mimo kohoutkové vody) budou v základní sazbě DPH,“ uvedl Petr Habáň z tiskového oddělení resortu.
„My jsme jako vláda dali jasný plán daňové politiky. Že se daňové změny budou dělat v první polovině volebního období a toho bychom se měli držet. Nevím, že by se něco podobného projednávalo. Se mnou určitě ne. A zdanění tichého vína je stejný příběh,“ řekl pro SZ Byznys ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
