Daňový expert popisuje výhody i problémy změn pro OSVČ

Rok 2023 přinesl pro živnostníky několik zásadních novinek. Řada živnostníků musí nově podávat daňové přiznání elektronicky. Z milionu korun na dva se zvýšil limit, který rozhoduje o povinnosti registrace k DPH či o možnosti platit daně paušálem, a přibyly i další úpravy, které pro OSVČ mění řadu povinností. Změny ale mohou řadě lidí připadat těžko srozumitelné a způsobit jim komplikace. „Největší změny se týkají především paušální daně a navazují na ně i změny týkající se plátců DPH“, říká daňový poradce Jiří Nesrovnal.

Které daňové změny považujete za nejzásadnější?

Největší změny se týkají především paušální daně a navazují na ně i změny týkající se plátců DPH. Limit pro povinnou registraci za plátce DPH se zvyšuje z jednoho milionu na dva miliony korun. A v návaznosti na to se také zvyšuje i limit pro uplatnění takzvané paušální daně, a to na stejnou částku dvou milionů korun.

Jde o změnu k lepšímu?

Jde jistě o příznivou změnu pro podnikatele, ale skýtá jeden problém, na který jsme jako Komora daňových poradců upozorňovali. Původní systém paušální daně měl stanovený limit jednoho milionu a byla stanovena jediná částka paušální daně. Při navýšení se nyní začala rozlišovat tři pásma a u každého z nich se platí paušální daň v jiné výši.

V čem přesně je skrytý problém?

Problém je právě v tom rozdělení do jednotlivých pásem, a to zvláště v situaci, kdy podnikatel provozuje více činností, které spadají do různých paušálních výdajů. Podle poměrů příjmů z  jednotlivých činností se potom spočítá, do kterého pásma spadne. Nemusí být vždy jednoduché a jednoznačné určit, do kterého pásma konkrétní podnikatel patří.

Mohou paušální daň využít plátci DPH?

Na to je právě navázán zvýšený limit pro registraci za plátce DPH, protože kdyby tento limit zvýšen nebyl, tak by zvýšení limitu pro paušální daň na dva miliony byla taková „zpráva radia Jerevan“. Sice by došlo ke zvýšení limitu pro uplatnění paušální daně, ale jelikož jednou z podmínek pro možnost jejího uplatnění je, že podnikatel nemůže být plátcem DPH, všichni ti, kteří by měli příjmy nad milion korun, by automaticky zase vypadli.

Kdy a jak se přihlásit k paušální dani?

Podnikatel musí podat oznámení o vstupu do paušálního režimu do 10. ledna a samozřejmě musí naplnit zákonné podmínky. To třeba znamená, že nemůže mít ostatní příjmy (to je například příjmy z nájmu) větší, než je stanovený limit 15 000 korun (do konce roku 2022), resp. od 1. 1. 2023 nově 50 000 Kč ročně, a nesmí být plátce DPH a musí splnit další podmínky. Nicméně přihlášení do paušálního režimu automaticky nemusí znamenat, že na konci roku bude moci podnikatel paušální daň skutečně uplatnit.

Jak je to možné?

Pokud by se podnikatel přihlásil do paušálního režimu, ale bude mít za rok příjem přes dva miliony korun, nemůže paušální daň uplatnit. Paušální zálohy se stávají běžnými zálohami a podnikatel musí podat daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Tudíž přihlášení do paušálního režimu nemusí automaticky znamenat, že podnikatel bude skutečně moci paušální daň uplatnit.

Nyní měli podnikatelé možnost se přihlásit k paušální dani tedy pouhých deset dní po Novém roce?

Pro některé podnikatele byla lhůta ještě kratší. V rámci změn bylo zavedeno speciální přechodné ustanovení, které mířilo na ty podnikatele, kteří byli plátci DPH, ale měli příjmy pod 2 mil. Kč, a nově tedy plátci DPH nemusí být. I tito podnikatelé měli možnost vstoupit do režimu paušální daně už v roce 2023, pokud podali žádost o zrušení registrace k plátcovství DPH do 8. prosince loňského roku.

Pokud takovému podnikateli bylo rozhodnutí o zrušení registrace oznámeno do 16. ledna, mohl již v roce 2023 uplatnit paušální daň. Samozřejmě i oni museli oznámit vstup do paušálního režimu do 10. ledna 2023. Pokud tyto termíny z jakéhokoliv důvodu nestihli, tak musejí s případným uplatněním paušální daně počkat až na příští rok, tedy na rok 2024.

Tudíž ti, kteří se včas nepřihlásili, pocítí změny až příští rok, pokud se přihlásí do režimu paušální daně?

Ano, pokud nestihli termíny stanovené pro rok 2023, musí počkat do dalšího roku, to je do roku 2024.

Je paušální daň výhodnější?

Nedá se obecně odpovědět, jestli je výhodnější paušální daň, nebo klasické normální zdanění. Dá se říci, že výhoda paušální daně je pro ty, kteří mají nižší výdaje, ať již skutečné, či paušální. Z toho vyplývá, že například u podnikatele, který má osmdesátiprocentní paušální výdaje, nemusí být uplatnění paušální daně výhodné. Jinak tomu může být u podnikatele, který uplatňuje čtyřicetiprocentní paušální výdaje, případně jeho skutečné výdaje jsou velmi malé.

Ale nezáleží pouze na výdajích, roli hrají také odčitatelné položky od základu daně, a především pak slevy na dani, například slevy na děti či manželku. Tím, jak roste počet odčitatelných položek a slev na dani, výhoda paušální daně klesá. Komplikace při odpovědi na otázku, zda je, či není paušální daň výhodná, nyní způsobují i již výše zmíněná tři pásma paušální daně.

V čem spočívají komplikace pro podnikatele?

Jak jsem již výše uváděl, původně byla paušální daň jedno číslo. Nyní jde o tři čísla a je zkrátka obtížné někdy podnikatele dopředu zařadit do jednoho určitého pásma v případě, že má například více činností. Pokud zde například bude podnikatel, který bude provozovat činnosti, u kterých se uplatňují čtyřicetiprocentní, šedesátiprocentní a osmdesátiprocentní paušální výdaje, a bude mít osobní auto, které používá k podnikání a využívá jej v rámci všech svých činností, a prodá ho, tak otázka bude znít, jak tedy jeden příjem z prodeje tohoto auta rozpočítat (podle jakého kritéria) do jednotlivých činností. Proto Komora daňových poradců navrhovala jednodušší modely.

Jaký byl protiargument Ministerstva financí?

Na podobné problémy jsme naráželi i během covidu. Cíl ministerstva zřejmě byl to udělat maximálně spravedlivě. Platí ale rovnice, že čím více je to spravedlivé, tímto je to stejnou měrou více komplikované. Jsem názoru, že by zde mělo zvítězit kritérium jednoduchosti, což by měla být nejvyšší devíza paušální daně.

Vypíchl byste další změnu, kterou považujete za výraznou?

Mezi příjemnou změnu bych zařadil prodloužení o dva roky možnosti uplatnění takzvaných superrychlých (mimořádných) odpisů. Týká se to majetku, který je zařazen v první a druhé odpisové skupině. Pro představu se tam řadí například výpočetní technika, některé stroje, ale především automobily. Došlo k prodloužení tohoto opatření o dva roky, to je na roky 2022 a 2023, kdy se původně počítalo s platností pouze pro roky 2020 a 2021. 

Zkrácená doba odpisování takových majetků je u první odpisové skupiny stanovena na 12 měsíců a u druhé odpisové skupiny na 24 měsíců. Tím dochází k rychlejší možnosti snížení základu daně o výdaje vynaložené na pořízení takového majetku. Jde o proinvestiční opatření, které daňově podporuje podnikatele při obnově majetku. To bych asi považoval za jednu z dalších nejpodstatnějších změn.

Zavedení datových schránek a elektronizaci daňového přiznaní považujete za dobrý krok?

Samozřejmě je to jednodušší. Nemusí se běhat na poštu, pokud máte dostatečné softwarové vybavení, tak se přiznání jednoduše spočítá. Pro vyplnění daňového přiznání je také možné využít aplikace Ministerstva financí, tzv. EPO. Jediné, s čím může být problém, je fakt, že mezi podnikateli je široké věkové spektrum. A pokud jsou mezi nimi starší lidé, kteří nejsou tolik obeznámeni s výpočetní technikou a takříkajíc si s ní tolik „netykají“, tak minimálně z počátku to pro ně může znamenat určité technické problémy.

Nezmínil jste ještě zvýšenou základní slevu na poplatníka…

K tomuto zvýšení došlo již v roce 2022, a to z částky 27 840 ročně na 30 840 Kč ročně, to je o 3000 korun ročně s tím, že tato změna byla zakomponována již do balíčku, který zrušil superhrubý základ daně a solidární zdanění. Pro rok 2023 zatím s žádným navýšením není počítáno. Jde jednoznačně o politický parametr daní. Na druhou stranu jde jistě o příznivou změnu nejen pro podnikatele, ale pro všechny poplatníky, to je například i pro zaměstnance.

Platí logický závěr, že pokud se snižují daně, tak těžko najdete poplatníka, který si na to bude stěžovat. Samozřejmě druhý úhel pohledu, ale to je politická, nikoliv odborná debata, je, že všechny takové změny znamenají negativní dopad do státního rozpočtu.