Lahev vína z Moravy bude nejméně za 150 Kč. Vinaři varují před likvidací

Tiché víno (víno bez bublinek) je spolu s perlivým vínem jediným alkoholickým nápojem, na který se v tuzemsku dlouhodobě nevztahuje spotřební daň. Vinaři si tuto pro část ekonomů nepochopitelnou výsadu dlouhodobě hájí.

Debatu o zdanění vína rozvířila studie vysoké školy CEVRO. „Spotřební daň z vína neplní cíle spotřební daně. Doporučujeme zvýšit základní sazbu spotřební daně u tichého vína na úroveň vína šumivého,“ stojí v textu z roku 2021.

Zdanění alkoholu v roce 2019 do státního rozpočtu přineslo 14,5 miliardy korun. Z toho 9,4 miliardy z lihu, 4,7 miliardy korun z piva a zhruba 400 milionů ze šumivého vína.

Díra ve státním rozpočtu se ovšem zvětšuje. Pokud by se vláda rozhodla pro revoluci v podobě zavedení daně jako u šumivého vína – kterou jí v loňském roce doporučil poradní orgán NERV –, přineslo by to do rozpočtu nízké miliardy korun ročně. Studie VŠ CEVRO uváděla výnos 1,8 miliardy korun. Podle Hospodářských novin ministr financí v materiálech pro koaliční partnery spočítal, že zavedení daně na tichá vína ve stejné výši jako na šumivá – tedy 23,40 Kč na litr – vynese až čtyři miliardy korun ročně.

To ještě neznamená, že daň na víno, která by tuzemskou produkci podle vinařů znevýhodnila oproti zahraničním dovozům v čele s Maďarskem, Itálií a Španělskem, skutečně bude součástí daňového balíčku. Jednotní nejsou politici ani ekonomové.

„NERV zdanění vína navrhl, ale já myslím, že se mají spíš hledat úspory ve výdajích,“ říká ekonom a člen NERV Dominik Stroukal.

Sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ještě v březnu uvedl, že daň z vína používá menšina zemí EU a proti jejímu zavedení mluví podle něj i to, že kdyby byla nízká, jako je například ve Francii, nevyplatila by se státu kvůli nákladům na správu. Zásadně proti této dani je od počátku ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který jednou sám sebe po kongresu vinařů nazval „ministrem vinařů“. Ve vinařství pracuje zhruba pětina lidí ze zemědělského sektoru.

Je ale možné, že ministr Stanjura, který donedávna doufal, že státní rozpočet stabilizuje pomocí škrtů ve výdajích, mění názor.

„Máme informace, že Ministerstvo financí plánuje zavedení spotřební daně ve výši 23,40 Kč na litr tichého vína. To by navýšilo cenu vína na regálech obchodů přibližně o 40 korun na lahev,“ varoval před tímto krokem Ondřej Beránek, ředitel největší vinařské skupiny Bohemia Sekt a také prezident silné Vinařské unie, která hájí zájmy Českých vinařských závodů, Chateau Bzenec, Habánských sklepů, Templářských sklepů Čejkovice a dalších firem, které ve velkém objemu dodávají vína do obchodních řetězců.

Vinaři se obávají nevratného poškození tuzemského trhu či likvidace malých vinařství s třicetiletou tradicí.

„V případě přijetí daně reálně hrozí, že Česko zmizí z vinařské mapy Evropy, jelikož ostatní země EU podporují své vinaře nulovou spotřební daní. Spotřební daň je de facto přímou podporou levnější zahraniční konkurence,“ říká Beránek.

Takové zdanění by podle něj znamenalo, že by cenovka na vínech z Moravy začínala na více než 150 korunách za lahev. Svaz vinařů uvádí, že 80–85 procent spotřebitelů dnes nakupuje vína v hodnotě zhruba do 120 korun. „Pro spotřebitele je to neakceptovatelné a zcela jistě zmizí z regálů,“ dodal Beránek. Je přesvědčen, že dopady by to mělo i na ceny a spotřebu prémiových vín.

Pokud by se však spotřební daň u tichých vín zavedla, nevyhnuli by se jí ani zahraniční vína. Plátcem daně by byl namísto výrobce jejich dovozce.

Beránek mluví také o povinnosti zřízení daňových skladů, zkalibrování nádrží na výrobu a skladování vína a zřízení zajištění daně za víno v daňových skladech na zvláštních účtech, které navýší výdaje na administrativu. Podle Beránka zatím letošní prodeje v rámci Bohemia Sektu poklesly o osm procent kvůli nevyhnutelnému zdražení na začátku roku.

„Když je v plánu pohyb sazeb DPH, politici nemohou myslet vážně, že přetrvá lobbistický přežitek nulové sazby spotřební daně na víno. Navíc je 60 procent vína z dovozu,“ namítá Luboš Kastner, zástupce gastronomů z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Ze studie Global Excise Tax Application and Trends vyplývá, že z okolních zemí má spotřební daň na víno pouze Polsko, které však pro Česko není zásadním obchodním partnerem. Ze zemí, které patří mezi top dovozce, pouze Francie daní víno, nicméně sazba je nepatrná – jen 0,03 eura na lahev.

Avšak ani francouzská vína nejsou v regálech českých obchodů tolik vidět. Ve zprávě Státního zemědělského intervenčního fondu o trhu vína v roce 2022 figurovaly na předních místech dovozových destinací Maďarsko, Itálie a Španělsko. Z celkem 1,2 milionu hektolitrů importovaného vína za prvních 11 měsíců loňského roku měly tyto státy na svědomí téměř polovinu objemu. Nezanedbatelná část se dováží také ze čtvrtého Slovenska a pátého Německa, jež rovněž mají nulovou daň.

Z analýzy Ernst & Young vyplývá, že zavedení spotřební daně na tichá vína by vedlo ke snížení příjmů státního rozpočtu o 326 milionů korun kvůli utlumení vinařství a s tím spojené turistiky. Analýza počítala se zdaněním ve výši deseti korun na litr vína, které by se do finální ceny promítlo pouze z poloviny. Studie uvádí, že zavedení daně by vedlo ke ztrátě 3200 pracovních míst ve vinohradnictví a turistickém ruchu. Narostl by prý také černý trh s vínem.