Článek
S mimořádnou daní na banky neudělala vláda zatím dobrou zkušenost. Z očekávaných 33 miliard korun, které měly pokrýt dotace drahých energií, přiteklo z bank na windfall tax za loňských rok „jen“ 700 milionů.
Politici proto, jak SZ Byznys informovaly minulý týden, chystají jiný způsob zdanění finančního sektoru. Debatě o speciální dani, která by byla uvalena pouze na sektor bank, se nebrání tři z pěti koaličních stran, tedy STAN, KDU-ČSL a Piráti.
Předseda Starostů Vít Rakušan v ní vidí řešení, jak zabránit odlivu zisků bank do zahraničí. Největší české bankovní domy jsou totiž součástí rakouské, francouzské a belgické skupiny. „Pokud se nenajde jiný způsob, jak zajistit, aby zisky zdejšího bankovního sektoru v takové míře neodcházely k zahraničním matkám, je podle mě i tato varianta ve hře,“ uvedl na dotaz SZ Byznys Rakušan.
Odlivy kapitálu bank do zahraničí jsou problémem i podle poslance Jana Skopečka z ODS. Sektorová daň však podle něj není nejlepším lékem. „Byl jsem a vždycky budu proti sektorové dani. Vždy jsme ji v ODS odmítali. Nic pozitivního to nepřináší. Banky jsou dlouhodobě největší plátci daní. Je dobře, že se jim daří. Otázka je, jak je motivovat, aby zisky investovaly tady a neodváděly je na dividendách do zahraničí.“ Také TOP 09 speciální zdanění sektoru odmítá.
Zaplatí sektorová daň dostupné bydlení?
Sektorovou daň si naopak umí představit šéf další koaliční strany KDU-ČSL Marian Jurečka. Zatímco výnosy z windfall tax přispívají a přispívat budou – podle aktuální legislativy až do konce roku 2025 – na mimořádné náklady vlády v energetické krizi, pro případné výnosy ze sektorové daně vidí Jurečka jiné využití. Platily by se z nich projekty dostupného bydlení.
„Windfall tax zacílená na zisky bank nedosáhla kýženého výsledku. Proto si umíme představit sektorovou daň, která by dokázala nasměrovat zisky bank například do podpory dostupného bydlení,“ uvedl pro SZ Byznys ministr práce a sociálních věcí Jurečka.
Rád by navýšil investice do výstavby dostupného bydlení o deset až 15 miliard korun. Zatím se v připravované reformě dostupného bydlení počítá se sedmi miliardami, které by do roku 2026 měly sloužit k výstavbě nových dostupných nájemních bytů.
Podle Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research, který je také členem NERV, dává větší smysl pro podporu bydlení využít peníze odjinud. „Lepší je osekat podporu, která už je. Zrušit státní podporu stavebního spoření a zrušit nebo výrazně osekat podporu hypoték. Část z ní jde přece bankám,“ říká Prokop.
Právě tady se podle Prokopa dá „ušetřit“ slušná částka, která by pomohla zaplatit výstavbu tolik chybějícího dostupného nájemního bydlení. „Na podporu bydlení dáváme 27 miliard korun, příspěvek na bydlení bude sice klesat, ale slevy na hypotéku budou růst, částka bude tedy letos podobná,“ odhaduje Daniel Prokop.
Banky: Odnesou to klienti
Debatám o zavedení extra daně na banky se nebrání ani Piráti. „Za Piráty obecně nejsme proti spravedlivému zdanění bankovního sektoru, řada států v Evropě má nějakou podobu zajišťovacího příspěvku do fondu nebo nějakou jinou podobu daně. Záleželo by ale na konkrétních parametrech, na vládě zatím nic předloženo nebylo, pokud k tomu dojde, tak se diskuzi nebráníme,“ uvedl pro SZ Byznys předseda strany Ivan Bartoš. Například na Slovensku je bankovní sektor zdaněn 30 procenty.
Konkrétní parametry návrhu zatím nejsou známy. A to ani v poradním orgánu NERV, jak upozorňuje jeho člen, ekonom z Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.
„Mně osobně měření příliš vysoké ziskovosti nebo zdaňování sektorů podle ježdění prstem ve výročních zprávách nepřijde jako atraktivní princip hospodářské politiky. Česko čekají velké infrastrukturní investice v energetice či dopravě a výzvy v oblasti důchodů, zdravotnictví nebo sociální péče. Při debatě o bankách bych proto vycházel z jejich standardních funkcí v ekonomice, přijde mi to efektivnější. Ale počkejme na návrh,“ uvedl Rod.
Má za to, že zisky velkých bank nejsou nestandardní. „Hodně se mluví o zisku velkých bank, ale efektivita a stabilita bankovního sektoru se neměří čistým ziskem. Podíváme-li se třeba na zisk na průměrná aktiva, která rostou v bankovním sektoru v uplynulých letech vcelku výrazně, zjistíme, že ziskovost je nižší než v roce 2019,“ uvedl ekonom pro SZ Byznys.
Podle České bankovní asociace by sektorovou daň v důsledku odnesli i klienti. „Obecně se ale dá říct, že sektorová daň nedopadne jen na akcionáře, jak by mohli doufat její tvůrci, ale bude mít širší negativní důsledky, částečně dopadne na zaměstnance institucí dotčených sektorovou daní, částečně by se pak negativně přenesla patrně i na klienty,“ řekl tiskový mluvčí asociace Radek Šalša.
Podle Ministerstva financí koaliční jednání na téma sektorové daně na banky aktuálně neběží. „V tuto chvíli ale žádná koaliční jednání k sektorovému zdanění bank neprobíhají. Pokud by ale kterákoliv vládní strana požádala o jeho svolání k jakémukoliv tématu – sektorovou daň nevyjímaje –, pak jako ostatně vždy v takové situaci se jednání uskuteční,“ uvedla Petra Vodstrčilová z tiskového oddělení Ministerstva financí.
Ministerstvo financí čeká, jak dopadne windfall tax
Ministerstvo financí nyní vyhodnocuje dosavadní výnosy z daně z mimořádných příjmů a porovnává je s vynaloženými náklady státu na pomoc domácnostem a firmám v době vysokých cen energií.
„Jeho součástí je i analýza příjmů z windfall tax z bank. Následně ministr financí představí materiál koalici/vládě a ta rozhodne, zda windfall tax ponechá na celé zákonné tříleté období, nebo zda jej o rok zkrátí. Případná změna by v takovém případě musela samozřejmě projít legislativním procesem,“ napsala Vodstrčilová. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve uvedl, že se osobně nebrání windfall tax „utnout“ dříve než s koncem roku 2025.
Windfall tax se dotkla šesti největších bank, tedy České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, UniCredit Bank, Monety a Raiffeisenbank. Hranice pro uvalení daně byla nastavena na šest miliard korun čistého výnosu z úroků.
Z ostatních sektorů jsou mimořádně zdaněny ČEZ, EPH Daniela Křetínského a energetická skupina Sev.en Pavla Tykače. Z byznysu kolem pohonných hmot je dotčená společnost Unipetrol, která patří polské polostátní firmě PKN Orlen.
