Článek
Polostátní ČEZ loni podržel státní rozpočet ještě víc, než se dosud předpokládalo. Na dani ze zisku odvedl 24,5 miliardy korun, což je největší suma, jakou kdy některá z českých firem zaplatila.
Vyplývá to z žebříčku největších plátců daní, který každoročně zveřejňuje Finanční správa. Rekordní platby se v minulých letech pohybovaly nanejvýš kolem deseti miliard. Mimořádný odvod ČEZ souvisel s vysokými cenami elektřiny v předchozím roce.
Na dalších místech žebříčku skončily Škoda Auto a firma EP Commodities, což je obchodní divize energetické skupiny EPH Daniela Křetínského. Do první dvacítky se vešly čtyři firmy z energetiky a sedm bank.
Kdo v Česku odvedl nejvíc daní
Pořadí | Firma | Uhrazená daň |
---|---|---|
1. | ČEZ | 24,50 |
2. | Škoda Auto | 5,51 |
3. | EP Commodities | 4,53 |
4. | Komerční banka | 4,47 |
5. | Česká spořitelna | 3,44 |
6. | Hyundai Motor Manufacturing Czech | 3,32 |
7. | Raiffeisenbank | 2,65 |
8. | Lesy České republiky | 2,49 |
9. | T-Mobile Czech Republic | 1,78 |
10. | UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia | 1,69 |
11. | Avast Software | 1,52 |
12. | J&T Banka | 1,51 |
13. | O2 Czech Republic | 1,50 |
14. | Plzeňský Prazdroj | 1,21 |
15. | Moneta Money Bank | 1,13 |
16. | Continental Barum | 1,02 |
17. | Československá obchodní banka | 1,01 |
18. | CETIN | 1,00 |
19. | Energetický a průmyslový holding | 0,98 |
20. | Severočeské doly | 0,95 |
Pozn.: částka v mld. Kč | ||
Zdroj: Finanční správa |
Žebříček je sestaven podle skutečných odvodů do státního rozpočtu za loňský rok, a to jen na dani z příjmu právnických osob. Nepočítají se do něj tedy platby související se zavedením nové daně z mimořádných zisků ani další odvody za zaměstnance nebo jiné podobné položky.
Skutečné odvody se v některých případech liší od toho, jakou daňovou povinnost firmy za daný rok nakonec vykazují ve svém účetnictví. A to proto, že reálné příjmy do rozpočtu probíhají minimálně do poloviny roku podle záloh, které se odvíjejí od hospodaření firem v předchozím období. V současné době, kdy zisky hodně kolísají, se mohou oba ukazatele hodně lišit.
Jedním z případů je holding EPH, který v Česku v účetnictví za loňský rok uvádí za všechny své firmy daň z příjmu právnických osob na úrovni 9,5 miliardy korun. Tedy podstatně víc, než vychází podle tabulky Finanční správy.
Státní žebříček největších plátců má ještě navíc mezery v tom, že jsou v něm jen takové firmy, které se zveřejněním svých odvodů souhlasily. Podle šéfky daňařů Simony Hornochové by skutečný žebříček Top 20 měl obsahovat ještě čtyři jiné firmy, které však souhlas ke zveřejnění neudělily.
Podnikové daně byly loni jedním z mimořádných zdrojů státního rozpočtu. Podle inventury daňových příjmů za loňský rok vydané Ministerstvem financí firmy dohromady na dani z příjmu právnických osob zaplatily 202 miliard korun. Vláda přitom původně v rozpočtu počítala jen s částkou 157 miliard.
Letos by se podle schváleného rozpočtu mělo vybrat 198 miliard. Podle Hornochové už nelze čekat, že se vybere o tolik víc jako loni. Pokles souvisí s tím, že mimořádné zisky některých firem odeznívají a odvody se vracejí k dřívějšímu normálu.