Článek
Bezprecedentním snížením daní, které rozproudilo americkou ekonomiku, inspiruje americký prezident Ronald Reagan i 20 let po své smrti. Nejnověji tým českých ekonomů z think-tanku PAQ Research, který svým návrhem vzkazuje politikům: „Lidé ze svých mezd odvádějí státu příliš. Nechte jim víc peněz v kapsách.“
Devadesátistránkový dokument vychází z faktu, že Česko v evropském srovnání nadměrně daní práci. Leckomu z poplatníků pohltí stát z příjmů i 40 procent. Mohou za to vysoké sazby na sociální a zdravotní pojištění, což je de facto také forma zdanění, nevztahují se na ni ale žádné daňové odpočty ani slevy.
Nadto kdo vydělá málo, odvede v součtu státu větší procento svých příjmů než člověk s vysokými příjmy. Daňové změny nedávných let, zejména zrušení superhrubé mzdy, nahrály výrazně právě vysokopříjmovým. Kdo bere dvojnásobek průměrné mzdy, ten si měsíčně polepšil o 2500 korun. Kdo vydělá jen polovinou průměrné mzdy, dnes naopak platí o 500 korun měsíčně více než před 15 lety.
„Daňový systém vnímáme jako oblast, která se v reálných politikách nedělá dobře, má velký prostor ke zlepšení. Kdyby se nedostatky vyřešily, mohlo by to pomoct mimo jiné ekonomickému růstu,“ věří ekonom Petr Vilím, který spolu s kolegy z PAQ Research sociologem Danielem Prokopem a ekonomem Michalem Šoltésem za návrhem stojí.
Jejich daňová reforma chce vychýlení odvodů ve prospěch „bohatších“ vyrovnat. Navrhuje snížit odvody 78 procentům zaměstnanců, v průměru o pět až sedm tisíc korun ročně. Nejvíc (o sedm tisíc) by celkové odvody na sociální a zdravotní pojištění klesly zaměstnancům s nejnižšími výdělky, do výše 32 tisíc hrubého za měsíc. To jsou často lidé s částečnými úvazky.
Naopak horní pětině nejlépe vydělávajících zaměstnanců by odvody – vzhledem k příjmům – mírně vzrostly, a to o osm tisíc ročně, navrhuje PAQ Research. Jde o osoby s hrubým příjmem od 78 tisíc měsíčně.
Slevy skoro pro všechny
Jádrem návrhu reformy je změna konstrukce slevy na poplatníka, která už dávno nezvládá kopírovat růst mezd. Autoři chtějí slevu na poplatníka pro „chudší“ část populace dramaticky zvýšit, podobně jako to před čtyřmi dekádami udělal republikánský prezident Ronald Reagan.
Výše slevy by nebyla pro všechny poplatníky stejná. „U podprůměrného příjmu sleva na poplatníka nabíhá a pak rychle vyprchává. Co se nevyčerpá u slevy na dani, vyčerpá se v bonusu,“ popisuje Vilím pro SZ Byznys další instrument, který má zdanění nízkopříjmových snížit.
„Matka, která nevyčerpá daňový bonus a má přitom velmi nízké příjmy z částečného úvazku, si pomůže nejvíce. Procentuální míru zdanění by si snížila ze 42 procent na jedno procento,“ líčí ekonom Vilím. Samoživitelka, která bere polovinu průměrné mzdy, by podle reformy nově odvedla o 1450 korun měsíčně méně. Podobně by si polepšil na částečný úvazek pracující důchodce. Více než nyní by platili lidé s vysokými příjmy.
Kolik by poplatníci ušetřili na odvodech podle daňové reformy PAQ?
Co přesně PAQ navrhuje?
Návrh, který si klade za cíl inspirovat ať už současnou, nebo budoucí politickou reprezentaci, sestává z řady konkrétních kroků.
- Zvýšit slevu na poplatníka ze 30 840 až na 37 196 korun. Pracující s nadprůměrným příjmem by měli slevu nižší.
- Zvýšit slevu na první dítě na 19 846 korun a dorovnat slevy na další děti na tuto hodnotu.
- Zavést dodatečné slevy na děti do tří let, jejichž rodiče jsou v práci nejvíce omezeni.
- Zrušit slevu na nepracujícího manžela či nepracující manželku, protože demotivuje od návratu do práce.
- Umožnit nízkopříjmovým, lidem na částečném úvazku či vracejícím se na trh práce lépe vyčerpat základní slevy. Sleva na poplatníka by se při splnění určitých podmínek mohla převádět do daňového bonusu.
- Automaticky valorizovat základní slevy podle růstu mezd.
- Zrušit slevu na hypotéku, buď všem, nebo alespoň majetnějším žadatelům.
Nižšími odvody konečně k růstu?
Co si autoři od reformy slibují? Nižší zdanění nízkopříjmové práce by podle nich dostalo zhruba 30 tisíc lidí nad hranici chudoby. Vyšší čisté příjmy by posílily spotřebu, která v Česku stále zůstává pod rokem 2019. Posílení domácí poptávky by podpořilo ekonomiku a znevýhodněné regiony, které ke svému rozvoji potřebují lokální kupní sílu.
„Snížení daní nízkopříjmovým není jen levicová reforma, ale má pozitivní dopady na ekonomiku a omezení chudoby, z čehož potom těží zbytek společnosti,“ vysvětluje Petr Vilím. Návrh odkazuje na americkou daňovou slevu pro lidi s nízkými příjmy (earned income tax credit, pozn. red.), kterou výrazně rozšířil právě republikánský prezident Ronald Reagan.
„Pozitivní dopady slev potvrzují desítky studií. V kalifornských okresech měly daňové úlevy 1,4násobnou návratnost na HDP. Samoživitelky mohly začít víc a stabilněji pracovat, chudoba dětí klesla o čtvrtinu,“ shrnul sociolog, ředitel PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop.
Na chudé musí být přísnost?
Experti z PAQ Research popisují hned několik důvodů, proč jsou podle nich vysoké sociální odvody u nízkopříjmových špatně. Například motivují k práci v šedé ekonomice, ke švarcsystému. „Reforma by snížila motivaci chodit do dohod o provedení práce a OSVČ,“ oceňuje ekonom CERGE-EI Filip Pertold.
Podle odhadů PAQ Research by reforma přivedla na trh až 50 tisíc lidí, třeba ženy po mateřské. „Reforma zvyšuje daňovou slevu na dítě do tří let věku místo současné slevy na manžela nebo manželku s nízkými příjmy, která často prodlužuje absenci matek na trhu práce,“ míní ekonomka Klára Kalíšková.
Stát dnes vysoké zdanění práce částečně kompenzuje dávkami, na které má nárok většina domácností z dolní pětiny pracujících. Tím však zbytečně a neefektivně přerozděluje peníze.
Vysoké náklady na práci tíží i firmy. Ekonomika tak přichází o pracující a stát o výběr odvodů, tvrdí PAQ Research. Kdyby lidem s nižšími příjmy zůstalo z příjmů více peněz v kapse, stagnující ekonomika by dostala nový impulz, píše se v návrhu.
Také NERV doporučila snížení zdanění nízkopříjmových jako jedno z prorůstových opatření. „Nejde jen o přímočarou motivaci k práci, ale zejména o motivaci k legální práci, což by posílilo nejvíce ty nejchudší regiony,“ říká ekonom Dominik Stroukal, který měl v poradním orgánu vlády tvorbu prorůstových opatření na starosti.
Vyjde to na 16 miliard
Popsané daňové změny by nebyly „zadarmo“. Státní rozpočet by výpadek odvodů přišel na 16 miliard korun ročně. PAQ prezentuje i tzv. úspornou variantu reformy, která přináší menší slevy a rozpočet by stála 4,3 miliardy korun.
Část peněz by se vrátila na silnějším trhu práce, posílení spotřeby a menším tlaku na dávkový systém, věří PAQ Research. Výpadek by podle autorů návrhu mohly pokrýt výnosy z „ekonomicky méně škodlivých daní“, jako jsou ty spotřební nebo majetkové. Daňový mix se musí řešit jako celek, shodují se experti.
„Studie PAQ Research správně hledá ke snížení daní i místa, kde by se dal propad jejich výběru alespoň částečně vykompenzovat. V ideální případě bychom ale měli najít i další opatření, která by tento výpadek odmazala úplně,“ říká ekonom Dominik Stroukal.
Petr Vilím připouští, že navýšení daní z nemovitostí by muselo být výrazné, aby snížení odvodů pokrylo. „Byl by to prakticky dvojnásobek, ale je to jen z nízké báze. Musí se to udělat dobře, aby to nedopadlo na chudé vlastníky, ale spíše na majitele hodnotnějších nemovitostí,“ řekl SZ Byznys.
Další rezervoár potenciálních příjmů představují podle ekonoma Vilíma paušály, které si od základu daně odpočítávají OSVČ. „Jsou tady štědré paušální výdaje vysokopříjmových OSVČ, zvlášť v kancelářských profesích, které můžou mít až čtyřikrát menší zdanění než zaměstnanci.“
Příjmy do rozpočtu by mohlo doplnit i zvýšení spotřebních daní. Jejich výše je podle PAQ Research zastaralá. Je totiž vyčíslena nikoli procentuálně, ale nominálně, např. v korunách za litr lihu či benzinu nebo za jednu cigaretu.
