Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Donald Trump je odhodlán po případném znovuzvolení v listopadových volbách zavést plošná cla na dovoz do Spojených států ve výši 10 procent, a zvláštní tarif až 60 procent v případě importu z Číny.
Vzhledem k těsnému souboji mezi Trumpem a současným nájemníkem v Bílém domě, kterým je demokratický prezident Joe Biden, je třeba Trumpovy úvahy brát vážně. Činí tak i český výrobce zdravotnické techniky Linet, jehož šéf pro Seznam Zprávy minulý týden uvedl, že v případě Trumpovy výhry by firma vážně uvažovala o přesunu části výroby právě do Spojených států.
„Je to samozřejmě velmi férová alternativa, kterou se budeme muset zabývat. A samozřejmě, co vyrobíme tam, nevyrobíme tady,“ řekl v rozhovoru Tomáš Kolář.
Trump se k plánu na cla vrátil v rozsáhlém rozhovoru, který tento týden zveřejnil časopis Time. Podle bývalého prezidenta jsou obavy z posílení inflace liché, a v úvahu připadá podle něj i vyšší sazba na obecný dovoz než zmiňovaných 10 procent.
„Je to kordon kolem země. Také reciproční daň. Pokud to uděláme, ta čísla jsou ohromná. Nevěřím, že to bude mít nějaký zvláštní dopad, protože na nás vydělávají velké peníze,“ řekl Trump ve více než hodinovém rozhovoru.
„Nevěřím ani tomu, že ceny o tolik stoupnou. Spousta lidí říká ‚To bude pro nás jako daň‘. Tomu nevěřím. Je to daň leda proti zemi, která to dělá. Já dostal z Číny miliardy dolarů. Nikdo jiný s Čínou nikdy nic neudělal,“ řekl Trump v narážce na cla, která zavedla jeho vláda v polovině jeho prvního funkčního období v letech 2017–2020.
V lednu roku 2018 ohlásil Trump zavedení cel na dovoz oceli a hliníku od vybraných obchodních partnerů, a speciální cla na řadu čínských produktů. Cílem bylo snížit schodek obchodní bilance, obnovit pracovní místa v průmyslu, a ochránit americké duševní vlastnictví.
Peking tehdy rychle zareagoval, a zvýšil cla na mnoho amerických produktů včetně zemědělských a potravinářských – v některých případech až na 25 procent. To tvrdě dopadlo na americké farmáře – jejich vývoz se v období od poloviny roku 2018 do konce roku 2019 propadl o 27 miliard dolarů.
Ani pro řadové Američany nebyla cla neutrální. Podle propočtů nadstranické organizace Tax Foundation odlouplo toto Trumpovo opatření z příjmů domácností 80 miliard dolarů, jako by na ně uvalil novou daň. Nejtrvalejším dopadem byl právě nárůst cen. Podle Trumpa však není třeba se zrychlení inflace obávat.
„Nevěřím, že z toho bude inflace. Myslím, že to bude pro naši zemi omezení ztrát. Jiné země to dělají s velkým úspěchem… Chtějí po vás hodně zaplatit, když chcete vstoupit (na tamní trh),“ řekl Trump. Jmenovitě zmínil kromě Číny také Indii, Francii či Brazílii.
„Ale jestli u nás chcete postavit továrnu, to je v pořádku, zaměstnáte naše lidi. To je to, co v podstatě dělám já,“ řekl Trump.
Mexiko se směje
Čínské firmy už nyní hledají cesty, jak se případným clům nebo dalším bariérám vyhnout, a jejich pozornost se soustředí především na jižního souseda Spojených států, Trumpovo „oblíbené“ Mexiko.
Jdou cestou takzvaného nearshoringu, tedy přesunu výroby do země sousedící s trhem, kam chtějí snáze proniknout. Na takto vyrobené zboží, byť ve filiálkách čínských firem, by se totiž Trumpova cla vztahovat neměla, pokud by Washington nechtěl riskovat obchodní válku s Mexikem.
To by naopak mohlo z napětí mezi světovou jedničkou a dvojkou těžit, mohl by zde totiž vzniknout až jeden milion pracovních míst, což by mexické ekonomice jen prospělo.
