Článek
Článek si také můžete poslechnout v audiover
Kryptoměny se stávají stále populárnější formou investice, ale také významným tématem v souvislosti s daněním. V poslední době se v kryptoměnové komunitě a mezi některými politiky objevila diskuze o tom, zda by u kryptoměn měla být možnost uplatňovat takzvaný časový test, který je za určitých podmínek může osvobodit od placení daní.
Tříletý časový test je v současné době možné uplatnit například u investic do akcií. Také v případě kryptoměn by mohl osvobodit od daně ty, kteří drží kryptoměny po určitou dobu. Dále by se mohlo zlepšit zdanění tak, že by se daně platily až při převodu kryptoměn na fiat, tedy standardní měnu.
U kryptoměn je v současné době situace taková, že zisk z prodeje kryptoměn se musí zdanit i v případě, kdy jste kryptoměnu drželi déle než tři roky, ale, na rozdíl od akcií, i pokud vaše roční příjmy z prodeje kryptoměn nepřesáhly hranici 100 tisíc korun. Přitom právě u akcií je to až nad stotisícovou hranicí.
Co je to časový test
Příjmy z prodeje cenných papírů (například akcií) jsou od daně osvobozené v případě, když doba mezi nákupem a prodejem stejných cenných papírů dosáhla na alespoň tři roky. Říká se tomu časový test.
„Obecně se domnívám, že otázka zdanění kryptoměn je dosti nejasná. Jedná se o velmi rychle se rozvíjející sektor, na což je třeba reagovat i citlivým přizpůsobením daňových pravidel. Legislativní úprava na úrovni EU v současné době neexistuje, nicméně částečně se projednává v rámci přípravy směrnice o administrativní spolupráci,“ říká europoslanec a nestraník za hnutí ANO Ondřej Kovařík.
„Klíčové je ale nastavení předpisů na národní úrovni. Jsem toho názoru, že způsob zdanění kryptoaktiv by měl odpovídat například zdanění investičních produktů. Česká účetní legislativa aktuálně nahlíží na kryptoměny jako na zboží, či v případě těžby jako na vlastní výrobek,“ vysvětluje.
Jeho podporu má především zavedení časového testu. „Nevidím důvod, proč například u akcií lze uplatnit toto pravidlo a u kryptoměn to nelze,“ dodává.
Poslanci? Jak kdo…
Také poslanec Jiří Havránek (ODS) podporuje zavedení časového testu. Poukazuje přitom na postup jiných evropských zemí (např. Německa) a srovnává to s jinými investičními produkty. Podle něj by pomohla také změna zdanění kryptoměn, kdy se daně platí až po převodu na fiat měnu.
„Toto je krok, který by výrazně zjednodušil život pravidelným investorům, ale i finanční správě. Nicméně si nemyslím, že by tomuto kroku byla nakloněna většina Poslanecké sněmovny,“ říká.
Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) se domnívá, že je v podstatě správné zavést jak časový test, tak zdanění po převodu na fiat měnu a také zrušit zdanění kryptoměn v případech, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmů.
„Dlouhodobě si myslím, že kryptoměny jsou nástroj pro decentralizaci finančního sektoru. Nechtěl bych je proto zatížit zbytečnou byrokracií, zároveň počítám s tím, že povedou k daňovým výnosům analogicky jako u klasické banky,“ vysvětluje.
„Jsem pro jednotné celounijní stanovení definice, zdanění a pravidel nakládání s kryptoměnami. Taková změna je potřeba, pomůže totiž jak evropským občanům, kteří tím získají jistotu legislativního ukotvení, tak státním pokladnám jednotlivých vlád. Na tom teď v europarlamentu usilovně pracujeme,“ dodává Peksa.
Chceme změny
Zástupci kryptoměnového odvětví dlouhodobě požadují změny u danění kryptoměn. Například Pavel Niedoba, zakladatel a generální ředitel směnárny Simplecoin, považuje za nejdůležitější, aby byly kryptoměny zdaněny až v okamžiku prodeje.
„Současných 15 procent je prakticky nejnižší daň, kterou lze u nás z profitu zaplatit. Úlevy, jako časový test, jsou samozřejmě vítané, ale nikoli stěžejní. Z mé zkušenosti nemají lidé problém zisk z kryptoměn zdanit,“ říká Niedoba. Sektorovou daň z kryptoměn, jako je na Slovensku, považuje za diskriminační a nemá podle něj ve spravedlivém státě ospravedlnění.
„V době, kdy je finanční krize nevyhnutelná a obrovské banky musí být zachraňovány vládami v řádu dní, je jasné, že regulátoři selhávají a banky nejsou schopny plnit svoji jednoduchou funkci, kterou od nich očekáváme. Bitcoin v hardwarové peněžence bude brzy jedna z mála jistot, kterou budou lidé ve finančním světě mít,“ myslí si.
„Dává mi největší smysl zrušit zdanění směny krypto–krypto. Není to v komunitě nejpreferovanější varianta (tou je nejspíš časový test), ale odstraňuje nejvíce třecích ploch,“ říká právník Kirill Juran, generální ředitel SimpleTax&Law.
„V daňových kontrolách, které máme otevřené, vidíme, že cokoliv komplexnějšího než nákup, držení kryptoměny a její prodej je pracovníkům finančního úřadu těžko vysvětlitelné. Složité kryptoměnové operace se dají danit jen s velkým množstvím úsilí při počítání daně a s ještě větším množstvím úsilí při vysvětlování v případě daňové kontroly. Navíc ani samotní úředníci finanční správy nejsou dostatečně vybaveni, aby mohli takového kontroly efektivně provádět,“ zdůrazňuje.
Zrušit zdanění kryptoměn v případech, kdy nejsou hlavním zdrojem příjmu, ale podle něj není vhodný přístup. „Pro velkou řadu lidí se krypto stalo hlavním zdrojem příjmu až ve chvíli, kdy výrazně vzrostla jeho cena. Je to kategorie, která by se velmi těžko rozlišovala,“ dále vysvětluje. Časový test je podle Jurana varianta, která dává smysl.
„Zdanění kryptoměn až ve chvíli, kdy dojde k jejich převodu na fiat měny (standardní měnu uznávanou státem), je za mě nejelegantnější řešení a je také pro kryptokomunitu jedno z nejvýhodnějších,“ uzavírá.
