Kde by mohla vláda zvýšit daně. Neřesti a bydlení jsou první na ráně

„Rozhodně na tom pracujeme. Vzniká materiál, kde bude seznam nejsilněji doporučovaných změn na straně příjmů a výdajů, které by měly postupně strukturální deficit umazat,“ potvrdil SZ Byznys ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek.

Hodnota položek na tomto menu činí přes 200 miliard.

Kabinet Petra Fialy by podle něj měl začít tím, co se pokazilo před dvěma lety. To ODS spolu s ANO a SPD protlačily Parlamentem snížení daně z příjmů. „Je třeba to nějakým způsobem odčinit. Zrušení superhrubé mzdy v roce 2020 byla obrovská chyba. Snížila příjmy rozpočtu o 100 miliard,“ míní Dušek.

Reforma málo pomohla nejchudším, a navíc přikrmila inflaci. „Podle různých dohadů může za čtvrtinu dnešní inflace,“ připomíná ekonom. Radil by vrátit sazbu zpátky do roku 2020 a navíc udělat daň progresivnější.

„Ekonomicky je to žádoucí. Stačí zvýšit daňovou sazbu na 19 %. Zároveň překlopit daňovou slevu do bonusu, aby ji mohli čerpat všichni, nejen ti, co mají děti.“

Jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu tvoří daň z přidané hodnoty. V Česku máme aktuálně tři sazby DPH. Základní 21 % a dvě snížené 15 % a 10 %. Ty snížené navrhuje Dušek sloučit do jedné ve výši mezi 12 a 13 %. „Dopad do cen je minimální a výrazná úspora administrativy by za to stála,“ míní.

Za ideální, ale politicky neprůchodné považuje ekonom mít jednu jedinou sazbu jako třeba v Dánsku.

„Ekonom akademik by řekl, že je jedna sazba DPH ideál, který vyloučí optimalizace a hádky o tom, jaké pivo patří do jaké sazby.“

Obrovský rezervoár potenciálních příjmů skýtají podle Duška spotřební daně. Ty se platí na cigarety, alkohol a benzin. Tyto tzv. daně z hříchu jsou stanoveny nikoli v procentech, jako je to u jiných daní, ale v korunách za litr piva, destilátu či benzinu nebo za kus cigarety.

„Za posledních deset let ceny všech těchto produktů vlivem inflace rostly, ale jejich zdanění zůstává stále stejné,“ kritizuje Dušek. „V posledních letech tu proběhla daňová reforma, které si nikdo nevšiml. Všechny spotřební daně jsou nastaveny v nominální výši. Ta se v posledních deseti letech nezměnila. Ale s inflací reálně klesá.“

„Kdyby chtěla současná vláda reálně stejné zdanění, jako když vládla pravice naposledy, tedy před deseti lety, pak by musela daň z benzinu zvýšit o 37 procent, u nafty o 49 procent u piva o 37 procent,“ spočítal Dušek. „Tehdy se nepořádaly demonstrace za to, že je daň z benzinu a piva příliš vysoká,“ míní.

Evergreenem politických debat je zdanění tichého vína. Bílé, červené a růžové nešumivé víno má ze zdanění výjimku, má sazbu 0 %.

„Je to jedna z nejabsurdnějších daňových výjimek, které máme. Některé daňové výjimky jsou neodbouratelné, je to vlivem vinařské lobby z jižní Moravy,“ míní ekonom NERV. Přitom by zdanění vín vyneslo ročně 1,8 miliardy korun.

Většina vína se do Česka dováží. „Promítlo by se to do vyšších cen pro spotřebitele. O něco málo by klesly prodeje domácího vína. Ale poptávka alkoholů málo reaguje na ceny,“ uvažuje Dušek. Podobně absurdní výjimkou je podle Duška daňový odpočet z hypoték až do výše 300 tisíc korun na domácnost.

Další zdroj příjmů vidí Dušek ve zdanění konopí. Podle studie, na které spolupracoval, by vyneslo 600 milionů až 1,58 miliardy korun. „Válka proti drogám je velmi drahá, váže řadu policajtů, zapleveluje řadu věznic, jde to do stovek milionů korun a má velmi malý efekt na snížení spotřeby. Nabízí se logicky konopí zdanit, zlegalizovat,“ míní.

Snadnou kořistí by pro vládu byla i vyšší daň z nemovitosti. „To je případ daně, kterou můžeme zvýšit. Skoro se z ní nedá utéct. Když někdo podvádí na daních, nakonec si koupí nemovitost a tam ze zdanění neuteče,“ tvrdí Libor Dušek. Ceny realit rostly, ale daně, které jsou jako u „spotřebek“ v nominální výši, se za posledních 10 let nezměnily. Reálně tak o 35 až 60 a více procent klesly.

Základní sazbu určuje stát a obce si ji mohou zvýšit koeficientem. Dušek si myslí, že v brzkém budoucnu se obce odhodlají ke zvýšení daně z nemovitosti. „Podle mě bude realita taková, že řada obcí z rozpočtové zoufalosti sáhne ke zvýšení daně, protože jim nic dalšího nezbude,“ předpovídá.

Vláda v současné chvíli finalizuje daň z mimořádných zisků. Vláda chvíli zvažovala, že by platila už na letošní zisky bank, rafinérií a energetiky. Nakonec se ale rozhodla jinak. „Kdo kategoricky říká, že to nemá šanci projít přes Ústavní soud, je mimo realitu. Argumenty, proč by to projít mohlo, jsou,“ podotýká Dušek.

Podle ekonoma, který působí na Právnické fakultě UK, by ale zdanění zisků už za letošek bylo logické: „V letošním roce už vidíme čisté windfall zisky spadlé z nebe. Reálné mzdy se inflací výrazně snížily v řadě profesí o 10 až 15 procent i víc. Někdo musí bohatnout. Na straně akcionářů některých firem zisky výrazně vzrostly. Inflace a energetická krize přinesla obrovské přerozdělování příjmů.“