Gulášový socialismus v Česku, bojí se ekonom daňové kreativity politiků

Vláda Petra Fialy hodlá od Nového roku zatížit banky, energetiku a ještě jeden zatím neupřesněný obor novou daní. Její koncept z mimořádných zisků se vrací v době, kdy energetické firmy díky válce na Ukrajině a banky díky vysoké inflaci inkasují neočekávané částky. V 80. letech minulého století tzv. windfall tax zavedla tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová.

Podle Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz není těžké nezasloužený zisk definovat. Největší riziko vidí ekonom v tom, že si vláda podle své libovůle určí, který sektor zdaní a který ne: „Přijdete do kuchyně, kde se vaří, odklápíte pokličky a ochutnáváte , co se vám líbí.“

Takový přístup nazývá „gulášovým socialismem“. „To bychom začali zdaňovat nadměrné zisky, sanovat nadměrné ztráty, definovat sektory, kde to dělat chceme a kde ne, a máme z toho bramboračku,“ řekl SZ Byznys.

Třetí na ráně by kvůli kvůli vysokým maržím mohly být rafinérie. Rod upozorňuje, že by si zdanění nenechaly líbit a odrazily by ho do cen pohonných hmot. „Na trzích, kde spotřebováváme zboží, které nedokážeme dobře nahradit, což jsou i pohonné hmoty, tak když tam uvalíme daň, tak se promítá do ceny.  Byl by to začarovaný kruh,“ uvedl ekonom.

Je tato daň trest za úspěch?

Můžeme se na to tak dívat. Windfall tax vychází ze zdanění nadměrných zisků sektorů, kterým se daří lépe než dříve.

Kde vede hranice mezi normálním a nadměrným ziskem?

Jako liberálnímu ekonomovi se mi příčí určovat, co jsou malé zisky a co už je moc. Neviditelná ruka trhu, že „já chci vydělat peníze a dávám vydělat ostatním“ je to nejlepší, co máme. Do gulášového socialismu bych se nechtěl dostávat. Tam bychom začali zdaňovat nadměrné zisky, sanovat nadměrné ztráty, definovat sektory, kde zdaňovat chceme a kde ne. A máme z toho bramboračku.

Ani v současném kontextu není daň z mimořádných zisků správný krok? Vláda potřebuje peníze na to, aby pokryla mimořádnou pomoc lidem zasaženým vysokými energiemi i inflací.

Jsem k tomu velmi zdrženlivý. My jsme na NERV (Národní ekonomická rada vlády, pozn. red.) diskutovali pro a proti. Výhodou je, že jsou to rychlé peníze. Zároveň se aktuálně toto řeší všude možně po Evropě. A je možnost motivovat sektory k investicím, když nastavíte nějaké odpočtové položky. Sektor třeba platí daň, ale může se odečíst investice do zbavení se závislosti na ruské ropě.

Ale?

Je to nekoncepční daňový nástroj, který nespasí strukturální deficit. Je to Pandořina skříňka, kterou když dáte do rukou vlády, která je racionální, rozpočtově odpovědná, tak to může vypadat jinak, než když ji dáte do ruky vládě, která bude populistická a bude ve střetu zájmů.

Takže takové prasátko, kam si vláda bude moct sahat pro peníze, kdykoli bude potřeba?

V tom vidím velké riziko windfall tax. Přijdete do kuchyně, kde se vaří, odklápíte pokličky a ochutnáváte , co se vám líbí.

Jak byste nadměrné zisky definoval? Jak se liší od těch běžných?

Nadměrný zisk je možné definovat jakkoli. Můžeme hovořit o tom, kterým firmám se zvýšily zisky, aniž by investovaly do reklamy nebo obsloužily více zákazníků. Ale můžeme se bavit i o tom, jestli je to třeba zisk benzinky, kde zastaví autobus plný turistů, protože se jednomu chce čůrat. Jestli je to zisk způsobený počasím. Jestli je způsobený tím, že je válka a zbrojaři investují.

A jakmile začneme analyzovat, že tohle ještě je mimořádný zisk a tohle už ne, protože je zrovna ve veřejném zájmu tento sektor podpořit, tak se z fiskální politiky může stát bramboračka. Zdanění se bude chaoticky střídat podle toho, jestli bude o vesla levostředá nebo pravostředá vláda.

Vy jste se o windfall tax bavili na NERV. Jak k ní přistupujete vy osobně?

Všichni v NERV si uvědomujeme, že to není nejlepší možné řešení. Debatovali jsme dva sektory, energetiku a bankovnictví. Vláda od nás dostane SWOT analýzu (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby daného opatření, pozn. red.) a bude muset rozhodnout. Naprosto chápu tu debatu, ale osobně to vnímám jako nekoncepční řešení, jehož rizika pokládám za natolik velká, že to spásné být nemusí. Když se podíváte na strukturální deficit, tak je to kapka v moři.

To sice ano, ale zároveň jsou to desítky miliard, které by pomohly uhradit náklady na pomoc lidem s energiemi.

To ano.

Ministr financí Zbyněk Stanjura zvažuje mimořádné zdanění u tří sektorů. Mluvil už o bankách a energetice. Jsou tohle zisky, které „přivál vítr“?

Ano, ale takových sektorů nebo firem může být mnohem víc. Vláda praktikuje tzv. cherry picking. Někoho zdaní a na jiné nechce sahat, na potraviny, zbrojaře atd.

Pak jsou tu ještě rafinérie, které by podle našich informací mohly být tím třetím sektorem, na který windfall tax dopadne.

Tuto informaci nemám. Ceny pohonných hmot sleduji dlouhodobě a vidím důvody, proč jsou ceny tam, kde jsou. Pokud bychom se bavili o rafinériích, je třeba analyzovat, kam rameno finanční správy dosáhne a jaký by byl výnos. V Česku máme prakticky jedinou rafinérii, kterou vlastní společnost se státní účastí Polska. Tady se to zdanění dostává na mezinárodní diplomatická jednání vláda-vláda. Netroufám si předjímat, jak to může dopadnout.

Takže zdanit navíc PKN Orlen by podle vás bylo diplomaticky problematické?

Při řešení energetické krize je Polsko naším spojencem. A vláda by musela velmi dobře odargumentovat, proč na jedné straně požaduje od Polska nějaké ústupky a na straně druhé se rozhodla tento sektor zdanit.

Jak moc by rafinérie promítly vyšší daň zpátky do ceny benzinu?

Na trzích, kde spotřebováváme zboží, které nedokážeme dobře nahradit, což jsou i pohonné hmoty, tak když tam uválíme daň, tak se promítá do ceny.  Takže budeme křičet, že potřebujeme benzin zlevnit a zároveň ho zdaňovat.

Takže by to byl začarovaný kruh?

Byl by to začarovaný kruh. PKN není v pozici ČEZ, není supermajoritní dodavatel pohonných hmot na český trh. Těch cest je tu více. Před covidem se měsíčně spotřebovávalo 660 milionů litrů pohonných hmot.

Můžete si vynásobit aktuální cenu a  říct si, o kolik byste si představovali benzin zlevnit. Když by to mělo být deset korun za litr, abychom tankovali za 30 korun, tak to máte šest miliard každý měsíc. To nedostanete zdaněním žádné firmy, aniž by ta firma nepodnikla nějaké protikroky, aby přežila.

A u bank, jde nějak zabránit tomu, aby nezačaly daň promítat do cen úvěrů?

Velmi těžko. Nelze se divit, že to daňové subjekty dělají. A v bankovním sektoru nebo v tom energetickém by k tomu mohlo docházet. Jejich služby jsou obtížně nahraditelné. Může to nastavit nový normál cen. Třeba úrok nula procent na běžných účtech se stane normálem.

Nechci, abyste dával návod, ale v kterých sektorech by to zdanění dávalo větší smysl?

Nebudu je říkat. Ale troufám si tvrdit, že bych dospěl k obrovské sumě peněz.

Národní rozpočtová rada (NRR) vypracovala model, který kalkuluje se třemi pásmy windfall tax ve výši 40, 50 a 60 procent. Těmi by se danil zisk po odečtení průměrného ročního zisku vybraných firem za posledních pět let. Není to příliš vysoká sazba? Ve Velké Británii si ji třeba určili na 25 procent.

Úzus kolem toho není. Základní koncept porovnává aktuální zisk s dlouhodobým aritmetickým průměrem zisků. Rozdíl mezi windfall tax a sektorovou daní je, že se zdaní jen ta část mimořádného zisku.

V Británii navýšili ze 40 na 65 procent daně ropných a plynárenských společností. V Maďarsku nastavili daně na banky na 10 procent v roce 2022 a na osm procent v roce 2023. Ruské společnosti s ruskou ropou daní v Maďarsku 25 procenty rozdíl mezi cenou ruské ropy a ropou Brent. V zemi zavedli i progresivní daň v sektoru telco (telekomunikací). Letecké společnosti tam odvádějí tzv. odletový poplatek. Fantazii se meze nekladou.

Není už tak vysoká daň demotivační? Nepovede ke snahám optimalizovat?

Ta sazba musí být vysoká, aby se vám vyplatila po windfall tax sáhnout. Potřebujete desítky miliard, ne jednotky miliard či stovky milionů výnosu. Když daň bude fungovat po krátké období, nevyplatí se jim optimalizovat. Na druhou stranu tam optimalizační nástroje jsou, napadlo mě jich několik.

Výnos by se pouze u energetických společností pohyboval mezi 27 až 40 miliardami korun, spočetla Národní rozpočtová rada, jejíž předseda Mojmír Hampl téma windfall tax jako první zvedl. Dokážete odhadnout, jaký by byl výnos z bank?

Nechci střílet čísla. Čísla by měla být taková, aby se to vyplatilo, aby bylo z čeho hradit pomoc. Jak se píše v učebnicích ekonomie, daň je neadresná, neúčelová, platba do státního rozpočtu. Takže těžko jde něčemu říkat daň a mašličkou k tomu přivazovat recipienty, kteří výnos dostanou.