Článek
Pro pravicovou vládu není mnoho citlivějších témat než sahat na daně z příjmu. Pro část ODS je její zvýšení dokonce tabu. Strana před třemi lety spolu s ANO a SPD a navzdory vysokým covidovým výdajům protlačila Parlamentem razantní snížení daně z příjmu fyzických osob.
Rozpočet tím každý rok trpí. „Ten propad je dnes už ne 120, ale dokonce 150 miliard. Výběr je nutný co nejdřív na tu úroveň vrátit,“ říká sociolog Daniel Prokop, jehož výzkumná organizace PAQ Research spolu se think tankem IDEA při CERGE-EI přišla s novými propočty ohledně možností výběru daní.
Vybrat tolik peněz z jiných zdrojů, i když bude stát šetřit, není podle ekonomů realistické. „Chodit kolem zvyšování daně z příjmu jako kolem horké kaše nejde. Alternativy tu pořádně nejsou,“ říká Michal Šoltés, ekonom think tanku IDEA při CERGE-EI, který zároveň působí na Právnické fakultě UK.
„Sekyru“ do příjmů státní kasy zaťali politici dalšími úlevami. Zrušením daně z nemovitosti chudne státní kasa každoročně o 13 miliard ročně, snížení spotřebních daní třeba na naftu ji stojí 10 miliard (platí do konce roku, pozn. red.). Zavedením paušálu pro vysokopříjmové OSVČ a zvýšením limitu registrace k DPH poztrácí rozpočet po 10 miliardách za rok. Sečteno podtrženo, všemi daňovými změnami od roku 2020 přišel český rozpočet až o 150 miliard korun.
Jak z toho ven?
Abychom se vymotali z hlubokých strukturálních schodků, je podle společné studie IDEA a PAQ Research potřeba sáhnout i k zaměstnancům. Je třeba od nich vybrat 35 až 80 miliard ročně navíc a zbytek doplnit z jiných daní.
Studie namodelovala, o kolik navíc by se vybralo, kdybychom daň z příjmu změnili. Nejvíce peněz (dalších 122 miliard) lze vybrat, pokud by se daně z příjmu fyzických osob vrátily do roku 2020, tedy před zrušení superhrubé mzdy. Nominální sazba byla tehdy 15 procent, ale kvůli výpočtu ze superhrubé mzdy se efektivní daňové zatížení pohybovalo kolem 20 procent.
„To bychom ale extrémně zatížili zaměstnance a to nechceme. Máme v mezinárodním srovnání velmi zatížené odvody z práce. Je lepší danit víc aktivit a víc trhů nižší sazbou než jeden trh či jednu aktivitu vyšší sazbou,“ říká Michal Šoltés.
Další tři varianty možného zdanění pracujících, jedna z dílny STAN, druhé dvě od ekonomů z IDEA a PAQ, počítají s větší mírou progrese. Tedy s vyšší daní pro „bohatší“ a s nižší daní pro nízkopříjmové. Daňové zatížení lidí s nejnižšími mzdami je u nás na procenta totiž velmi blízko zdanění „horní“ pětiny obyvatel.
„Pokud započítáme efekt dalších daňových slev, pak práce spodní pětiny zaměstnanců je dnes zatížena odvody a daněmi ve výši 35 procent a práce nejvyšší pětiny sazbou 40,1 procenta. To je v kontextu EU velmi nízká míra progrese,“ uvádí studie.
Varianta STAN by podle nových propočtů přinesla dodatečných 32 miliard korun, plyne z výpočtů. „Nevybere dost na záchranu rozpočtu, nepoškozuje ale nejchudší části obyvatelstva,“ říká Daniel Prokop.
Starostové navrhují základní sazbu zvýšit na 17 procent, od dvojnásobku průměrné mzdy (kolem 80 tisíc) by se z „nadvýdělku“ platilo 21 procent a od čtyřnásobku průměrné mzdy (kolem kolem 160 tisíc) dokonce 31 procent. Nízkopříjmovým kompenzuje zvýšení daně vyšší slevou na poplatníka. Koncept ruší slevu na manželku, ale zachovává odpočty na hypotéku či „penzijko“.
„Plus je už jen to, že to vzniklo. Že nějaká strana byla ochotná jít do politického rizika a ne vést stát ke krachu veřejných financí,“ komentuje Prokop. O větší progresivitě daní z příjmů fyzických osob se debatuje taky u lidovců.
Ekonomové by nejvíc vybrali od nejbohatších
Think tank IDEA spolu s PAQ Research navrhují dvě varianty daně. Obě stejně jako ta „starostovská“ počítají se třemi sazbami, které se liší podle výše příjmů. A ruší nejen slevu na manželku, ale i možnost odpočíst si hypotéku a příspěvky na penzijní připojištění, sleva na děti by zůstala.
Jedna z nich tzv. realistická by do státní kasy podle odhadů ekonomů přinesla 59 miliard, druhá tzv. vyvážená 32 miliard korun. Nejvíce peněz by vybraly od nejvyšší příjmové skupiny obyvatel. Detailní parametry popisujeme níže v tabulce.
Kolik byste vy a váš zaměstnavatel odvedli na státu na daních v jednotlivých variantách, je vidět níže v grafu. Zaměstnanci jsou rozdělení podle příjmu do pěti skupin. Spodní pětina, kam spadají i částečné úvazky, má roční příjem do 261 tisíc korun, druhá do 384 tisíc, třetí maximálně zhruba 472 tisíc, čtvrtá do 607 tisíc a nejvyšší zahrnuje všechny, kteří si vydělají nad tuto hranici.
Autoři studie favorizují tzv. vyváženou variantu, s navrženými sazbami 15, 23 a 31 procent. „Spodních 60 procent by na tom vydělalo nebo by byli na svém, zvýšila by zdanění horních 40 procent,“ vysvětluje Prokop. Slevu na poplatníka totiž převádí do daňového bonusu, čímž snižuje danění nejchudších. „Ale aby vyřešila deficit, musela by být doplněná dalšími daněmi,“ dodává.
Návrh STAN by vybral 17 miliard od nejvyšší příjmové pětiny zaměstnanců a zbylých 15 miliard od středních příjmových skupin. Návrat k nastavení do roku 2020 by výrazně zvýšil efektivní daňové zatížení u všech skupin. Všechny tři zbylé varianty by efektivní daňové zatížení oproti tomuto stavu snížily.
Podle ekonomů je nezbytné posílit příjmy rozpočtu i jinak než zdaněním zaměstnanců. Jinými typy daní lze podle nich odhadem vybrat 70 až 115 miliard Kč. Největší potenciál skýtají daně z alkoholu, tabáku, hazardu a dalších „neřestí“, daně z nemovitosti a menší zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ.
