Článek
Opatření proti škodlivým daňovým praktikám, která v posledních letech zavedla Evropská unie, nejsou podle Evropského účetního dvoru dostatečné a Komise by proto měla tyto mezery odstranit. Ve čtvrteční tiskové zprávě to konstatoval Evropský účetní dvůr, který provádí finanční kontroly EU.
Balíček postupů EU proti agresivnímu daňovému „plánování“ zahrnuje například Směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem z roku 2016. Jejím úkolem je řešit situace, v nichž podniky využívají rozdílné daňové systémy v různých státech s cílem snížit svou daňovou povinnost.
Legislativní ochranná opatření, která mají za cíl posílit pravidla pro boj s nedodržováním daňových povinností právnických osob, si ovšem jednotlivé země vykládají odlišně. Evropská komise podle úřadu totiž nestanovila vhodné pokyny, které by pomohly opatření uplatnit v praxi.
Hlouběji podle úřadu evropské zásahy nepronikly i proto, že je zajištění přímých daní v kompetenci každého státu. A také chybí společný rámec pro monitorování výkonnosti.
„Nadnárodní podniky jsou stále zdatnější v používání složitých strategií daňového plánování ke snížení svého daňového zatížení. Využívají k tomu mezer a nesouladu mezi daňovými systémy různých zemí,“ uvádí úřad v tiskové zprávě.
Příliš nízké sankce, míní úřad
Tím, že se některé podniky vyhýbají daňovým povinnostem, mohou způsobit nekalou soutěž mezi společnostmi a nerovné podmínky mezi jednotlivými členskými státy.
„Členským státům to může přinášet velké ztráty daňových příjmů a tyto ‚chybějící‘ příjmy pak v konečném důsledku musí vyššími příspěvky kompenzovat jiní daňoví poplatníci,“ stojí ve zprávě.
Ztráty daňových příjmů EU v důsledku přesouvání zisků podniků, díky kterému se v podstatě vyhnou daňovým povinnostem, mohou letos dosáhnout až 100 miliard eur, v přepočtu asi 2,5 bilionu korun.
Stanovení vlastních daňových zákonů je ovšem v kompetenci vlád členských států a Evropská komise může zasáhnout jen v případě, že dojde k porušení vnitřního trhu EU. Její úlohou je například monitorování, koordinace, harmonizace a prosazování evropské legislativy.
„Komise by měla využít svou omezenou pravomoc v této oblasti a odstranit stávající mezery, vypracovat pro členské státy EU pokyny, aby se zajistil jednotný postup proti škodlivým daňovým praktikám, a urychlit zavedení společného systému pro monitorování výkonnosti,“ uvedla členka Evropského účetního dvora Ildikó Gáll-Pelczová.
Členské státy by podle úřadu měly více využívat možnost výměny informací o „potenciálně škodlivých přeshraničních uspořádáních“. Tento nástroj však státy buď neuplatňují dostatečně nebo nesprávně a předávají si tak neúplné informace.
„Navíc hrozí, že v některých členských státech systém sankcí za neplnění oznamovacích povinností nemusí mít kvůli zjevně nízkým sankcím odrazující účinek,“ dodává úřad ve zprávě.
