Článek
Český kryptoměnový průmysl má velký ekonomický potenciál a je škoda ho zbytečně omezovat nefunkční daňovou zátěží. Alespoň taková vyjádření můžeme slyšet od osobností z řad podnikatelů, ekonomů, ale i poslanců, kteří volají po změně zdanění kryptoměn v Česku.
Za vzor si berou například Německo, kde ohledně zdanění kryptoměn platí časový test. Ten osvobozuje od daně ty, kteří drží kryptoměnu více než jeden rok (v ČR jsou to u cenných papírů minimálně tři roky, ale kryptoměn se to netýká).
Příkladem je rovněž Portugalsko, které dokonce po fyzických osobách nevyžaduje žádné daně plynoucí z transakcí kryptoměn, nejsou-li hlavním zdrojem obživy.
Přestože jsou v Česku kryptoměny v posledních letech velice populární, nemá zde toto odvětví speciální daňovou úpravu. Podle Ministerstva financí chybí jasnější mezinárodní metodika a doporučení.
Redakce SZ Byznys získala vyjádření několika odborníků z kryptoměnového sektoru. Ti odpovídali na dotaz, zda je podle nich danění kryptoměn v Česku správně nastavené:
- Jiří Havránek, poslanec (ODS), člen Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a člen Rozpočtového výboru PČR
Není. Současné daňové nastavení odpovídá zákonnému neuchopení kryptoměn a dlouhodobému přístupu klíčových institucí k tématu. Bohužel, tento nezájem dlouhodobě poškozuje český kryptoprůmysl.
Věřím, že k důležitým změnám, které zatraktivní český daňový systém a zamezí dalšímu odchodu předních firem tohoto sektoru z České republiky, dojde. Současný daňový systém (spolu s dalšími problémy) paradoxně snižuje možné daňové příjmy, o tom jsem přesvědčen.
- Kirill Juran, generální ředitel, SimpleTax & Law
Není. Zákonná úprava zdanění kryptoměn zcela neodpovídá realitě. Znění zákona o dani z příjmu zjevně zcela nereflektuje existenci kryptoměn a jejich fungování.
Kryptoměny se vyznačují vysokou volatilitou, složitostí transakcí, právním jednáním vůči kódu, extrémním množstvím transakcí, často rychlým zánikem projektů, specifickými derivátovými kontrakty apod. Vzhledem k povinnosti zdanit veškeré směny pak dochází ke vzniku buď neřešitelných situací, či situací, jejichž výsledné řešení je absurdní.
Jak se u nás daní kryptoměny
- Přestože se digitální platidla obchodují, Česká národní banka ani finanční správa je stále nepovažují za formu investice. Podle nich nejde o peníze ani cenné papíry, kryptoměny jsou jednoduše vlastnictvím. Pro účely daně z příjmu proto nakládání s kryptoaktivy spadá do takzvaných ostatních příjmů (dle §10 zákona o daních z příjmů).
- Pro fyzické osoby, ať už zaměstnance, či OSVČ, platí povinnost odvést ze zisku z kryptoměn daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent, pokud všechny jejich vedlejší příjmy přesáhnou 30 tisíc korun ročně. Tyto příjmy je nutné uvést v rámci ročního daňového přiznání.
- Pokud zisky fyzických osob přesáhnou 48násobek průměrné mzdy, aktuálně 1 958 400 korun ročně, zvyšuje se daňová zátěž na 23 procent. Naopak právnické subjekty, tedy firmy a společnosti, odvádí jednotnou daň ze zisku 19 procent.
Zdroj: Probinex, Deloitte
- Adam Neuberger, odborník na kryptoměny, spoluzakladatel projektu Probinex
Česká republika má v otázce zdanění kryptoměn stále co dohánět. Aktuální nastavení pro mnoho profesionálů představuje byrokratickou zátěž, která se projevuje především v povinnosti danit zisky pramenící z každé transakce.
Tím vzniká nutnost pečlivě evidovat veškeré operace, a to i mezi kryptoměnami samotnými. Zvyšují se tak náklady a náročnost zpracování jak pro společnosti, tak pro úřady. Vhodným řešením by bylo zdanění zisků z kryptoměn až ve chvíli, kdy dochází k přechodu na fiat měny (standardní měnu uznávanou státem).
- Karel Kyovský, zakladatel účetního softwaru na kryptoměny WhaleBooks
Není na to jednoznačná odpověď. Kryptoměny jsou pro mnohé stále nová záležitost, která se pozvolna integruje do běžného života. Tak se rozvíjí i zdanění kryptoměn v Česku. Ale stále má před sebou dlouhou legislativní cestu. Základní rámec zdanění kryptoměn je daný.
Existuje však mnoho specifických transakcí a s tím související otázky, na které zatím není dostatečně jasná odpověď. Je tedy zapotřebí vytvoření komplexnějšího legislativního rámce. Konkrétně mám teď na mysli například přístup ke zdanění Miningu (těžení kryptoměn - pozn. red.), apod.
- Karel Wolf, redaktor Forbes a analytik
Ne. Problémem současného danění kryptoměn u nás jsou nestandardní scénáře. Za takové situace nás pak nemohou překvapovat prohlášení, jako je to od finanční správy z letošního července. Ta při kontrole daní z let 2019 a 2020 našla u obchodníků kryptoměn údajné pochybení za stovky milionů korun.
Daňově problematické je denní obchodování, přímé placení kryptem, ale také směna kryptoměn mezi sebou. Protože se u nás nejedná ani o investici do finančního aktiva, nelze na kryptoměny uplatnit časový test jako u cenných papírů, což je škoda.
Dvě jednoduchá opatření
Změnit současná opatření není podle řady osobností nijak náročné. Poslanec Jiří Havránek i zástupce krypto průmyslu Adam Neuberger z projektu Probinex se shodují na dvou jednoduchých změnách.
Tou první je zavést danění zisku až ve chvíli, kdy bude kryptoměna směněna na fiat měnu. Nebude tak nutné evidovat jednotlivé transakce mezi kryptoměnami navzájem.
Druhou změnou, která by měla pozitivní dopad na český krypto průmysl, je zavedení časového testu. To by znamenalo, že pokud držíte kryptoměny po danou dobu, tak jste od daně osvobozeni.
Jak se daní kryptoměny ve světě? Například v Německu platí časový test. Ten osvobozuje od daně ty, kteří drží kryptoměnu více než jeden rok. Portugalsko po fyzických osobách nevyžaduje žádné daně plynoucí z transakcí kryptoměn, pokud nejsou kryptoměny hlavním zdrojem obživy.
Ministerstvo zatím váhá
Podle Ministerstva financí obecně platí, že zdanění kryptoměn se řídí standardními principy jako zdaňování jiných věcí. K tématu zdanění kryptoměn zveřejnila i podrobné informace na svých webových stránkách.
„Současná česká účetní legislativa neobsahuje konkrétní úpravu způsobu účtování a vykazování digitálních měn. Tuto problematiku zatím neupravují ani mezinárodní účetní standardy (IFRS) a ze strany jejich tvůrců prozatím nebylo vydáno ani žádné doporučení týkající se vykazování digitálních měn,“ uvedl Stefan Fous z Odboru vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí.
Ministerstvo financí ČR zároveň potvrdilo, že Česko jako předsednická země Rady Evropské unie koncentruje své síly v oblasti kryptoměn na dokončení evropské regulace kryptoměn MiCA. Finální verze nařízení by měla být hotová už do konce letošního roku.
