Další zvýšení daní: Cigarety, alkohol i benzín, plánuje vládní koalice

„V souladu s Pánem Bohem je být pracovitý, ale ze strany spotřeby střídmý. Nechceme zdaňovat výkon, daňové subjekty to chápou jako trest za to, že jsou pracovití. Chceme více akcentovat daně nepřímé,“ nastínil poslanec TOP 09 Miloš Nový dosavadní debaty koaličních expertů přes finance, které mají za cíl najít úspory a nové příjmy do rozpočtu. Na ráně jsou i nemovitosti a nejbohatší Češi.

Prostor je například u tzv. daní z neřestí: u alkoholu, cigaret i benzínu a nafty  „Tam shoda je, že by k úpravám u spotřebních daní mělo dojít. Diskutujeme to u všech položek. A myslím, že tam u všech položek k úpravám dojde,“ nastínil plány poslanec Nový. Pro je i ministr financí Zbyněk Stanjura, uvedlo pro SZ Byznys jeho ministerstvo.

Daně uvalené na spotřebu nejsou stanovené v procentech, jak je u daní obvyklé, ale v korunách za litr piva, destilátu či benzinu nebo za kus cigarety. Zatímco ceny všech těchto položek vlivem inflace rostly, jejich zdanění nikoli.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) odhadla, že výnos ze zvýšených spotřebních daní by mohl dosáhnout nízkých jednotek miliard. Podle výše sazeb. Vyšší zdanění cigaret by přineslo do předluženého rozpočtu ročně zhruba miliardu, řezaný tabák další miliardu, zahřívaný tabák několik miliard, elektronické cigarety stovky milionů korun. Nově se mluví i o zdanění nikotinových sáčků.

Podle lidovců to ale vláda se sazbami u kuřiva a alkoholu nesmí přehnat. „U tvrdého alkoholu se musíme podívat, jestli nám roste daňový výnos, když daň zvedáme. Abychom sazbu nepřehnali tak, že nám tu začne bujet šedá zóna a přinese to více negativ než užitku. U cigaret jsme už na takové hranici,“ varuje poslanec KDU-ČSL a člen rozpočtového výboru Michael Kohajda.

Že je v koalici ale shoda na vyšších spotřebních daních, potvrzuje i pirátský ekonomický expert Mikuláš Ferjenčík: „Alkohol a cigarety jsou konsenzuální.“ Piráti by daní více zatížili i slazené nápoje: „My vidíme jako problém slazené nápoje, které jsou dokonce ve snížené sazbě DPH,“ dodal Ferjenčík.

Spotřební daň je uvalena i na benzín a naftu, vláda ji ovšem až do konce letošního roku kvůli dočasně vysokým cenám pohonných hmot snížila. Zvýhodnění by podle poslance TOP 09 Nového mělo s koncem roku skončit: „Je tam snaha o to, že by se v dalších letech nepokračovalo ve snížené sazbě u nafty a benzínu,“ řekl SZ Byznys.

Zajedno je pětikoalice i v tom, že je třeba změnit sazby daně z přidané hodnoty. Ze tří se stanou dvě, jak potvrdili premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba z ODS). Základní sazba 21 % zůstane, dvě snížené ( 10 a 15 %) se sloučí do jediné. Ta bude nově činit 13 nebo 14 %.

„Chceme se vyvarovat nějakých skoků a chceme to opravdu důkladně propočítat. To, že ODS dlouhodobě chtěla zjednodušit sazby DPH, je pravda, ale musíme pro to mít většinu a musíme si být jisti dopady,“ poznamenal premiér Petr Fiala (ODS).

Změna DPH bude mít ale na rozpočet státu značný vliv, daň totiž zajišťuje jeho největší příjem. Více než na výši jednotné nižší sazby bude ale záležet na tom, jaké zboží a služby do ní spadnou, varují ekonomové.

Kam které položky přesunout, experti propočítávají. „Vidíme tam nesmyslné věci jako zařazení piva ve třech sazbách podle toho, jestli ho vypijeme v hospodě, nebo si ho přineseme domů,“ uvádí příklad lidovec Kohajda.

Do nejvyšší, 21procentní sazby DPH by koalice chtěla přeřadit část služeb a zboží, které v covidovém roce 2020 přesunula do nejnižší, desetiprocentní sazby tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), aby jim kompenzovala lockdowny. Mezi nimi byly třeba kadeřnictví a sauny, dále jídlo a čepované pivo v restauracích.

„Jakékoliv zvýšení DPH se logicky už ze své povahy přímo promítne do cen konečných spotřebitelů. Pro zákazníky by to znamenalo v době vysoké inflace další zdražení konečných cen. Pro podnikatele ve službách cestovního ruchu by tento krok znamenal další snížení jejich konkurenceschopnosti,“ uvedl Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací.

Koaliční politici si ale od změny slibují, že zjednodušení DPH může do rozpočtu přinést miliardy a výběr daně bude jednodušší. Zároveň ale zdraží některé položky, které byly dosud v nejnižší snížené DPH. Tam spadají léky, knihy, ale i ubytování a restaurační služby.

Podle expertů z NERV se v minulosti prokázalo, že snížené sazby DPH se stejně plně do cen nepropsaly. Při snížení DPH některé kategorie služeb sice krátkodobě zlevnily, ale následně se rozdíl promítl spíše do marží dodavatelského řetězce.

TOP 09 by šla v přestavbě DPH ještě dál. „Já bych si dokázal představit i jen jedinou sazbu DPH. Odpadlo by lobbistické jednání skupin, jestli má jejich výrobek být v sazbě základní, nebo snížené. Ale je to sociálně citlivá záležitost,“ řekl Nový pro SZ Byznys.

Další na ráně jsou daně z nemovitostí. Zatímco jejich ceny totiž svižně rostly, jejich zdanění, které je jako u „spotřebek“ v nominální výši, se za posledních 10 let nezměnilo. Reálně tak o 35 až 60 a více procent kleslo. Vyšší daň z nemovitosti je tak pro vládu další možnost, jak pomoci zahladit strukturální schodky.

„To je případ daně, kterou můžeme zvýšit. Skoro se z ní nedá utéct. Když někdo podvádí na daních, nakonec si koupí nemovitost a tam ze zdanění neuteče,“ tvrdí daňový expert Libor Dušek.

Podobně smýšlejí někteří členové pracovních skupin, které daňové změny probírají. „My jsme otevření řešit valorizaci daně z nemovitosti o inflaci. Plus prosazujeme otázku daní průmyslových hal na polích, což jsme měli v programu,“ zní za Piráty od Mikuláše Ferjenčíka.

Proti nejsou ani zástupci TOP 09. „Bavíme se o tom.  Tady shoda je, že daň z nemovitostí by měla vzrůst,“ připustil jejich poslanec Miloš Nový. Problém je, že výnos této daně směřuje do rozpočtů měst a obcí a státní rozpočet z ní nic nemá.

„Uvažujeme o tom, že bychom změnili pravidla rozpočtového určení daní tak, že by ta zvýšená část daně putovala do státního rozpočtu. Obce by na tom byly stejně,“ zmínil Nový. Starostové a nezávislí nechtěli dílčí debaty komentovat.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček varuje, že zvýšení daně z nemovitosti by dopadlo i na lidi s nižšími příjmy: „V našich podmínkách by tedy zvýšení daně z nemovitosti nedopadlo pouze a hlavně na bohaté, ale ve velké míře i na obyvatele s nižšími příjmy na venkově.“ Tam totiž řada lidí sice bydlí ve svém, jejich příjmy ale nejsou nijak závratné a rozhodně je nelze označit za boháče.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zase odstartoval debatu o zdanění bohatých lidí. Jak by mohla solidární daň zaměřená právě na tuto skupinu nově vypadat, upřesnil poslanec KDU-ČSL Kohajda: „Chceme, aby ti skutečně bohatí platili vyšší daně. Ne jako je běžné v severských státech, kde jdou sazby k 50 %. My se bavíme o poloviční sazbě.“ Všechny příjmy nad určitý výdělek by se tak danily 25 %.

„I moderní daňové soustavy mírnou progresi obsahují. Shoda na tom zatím není. Já si velmi mírnou progresi dokážu představit,“ komentuje poslanec Nový. Už teď solidární neboli milionářská daň v Česku funguje. Činí 7 % a aplikuje se na všechny příjmy přesahující strop necelých 140 000 korun.

„I podle dat Eurostatu jsme jedna z nejrovnostářštějších zemí v celé Evropě, rozdíly v odměňování jsou u nás jedny z nejnižších. Z obou těchto důvodu tedy návrhy pana předsedy Jurečky nedávají smysl. Ještě více trestat aktivitu, píli a úspěch není správné a motivační,“ míní Jan Skopeček (ODS).

Nedávno snížená daň z příjmů by se podle oslovených poslanců měnit neměla.

Balíček zvyšující některé daně a zároveň zavádějící úspory za zhruba 70 miliard by ministr financí rád předložil do Sněmovny v květnu.