Hlavní obsah

Češi pracovali na stát 162 dní. Ode dneška vydělávají na sebe

Kolik nám stát sebere na daních? Agenda SZ Byznys s Martinem Pánkem, šéfem Liberálního institutu.Video: Markéta Bidrmanová

Dnes je den daňové svobody. Ode dneška pracujeme na sebe a už ne na stát, spočítal Liberální institut. Na stát lidé vydělávali celkem 162 dní, loni to bylo o dva dny více. Před pandemií to naopak bylo o dva týdny méně.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Souhrn článku v audioverzi naleznete na konci textu.

Podle výpočtu Liberálního institutu za každých 20 000 Kč, které si lidé nechají pro vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 15 785 Kč.

Podle šéfa Liberálního institutu Martina Pánka jde o nadprůměrnou míru přerozdělování. „Je to horší než průměr zemí OECD. Jsme pět dní za ním,“ říká v Agendě SZ Byznys.

Celkem 44 procent příjmů tak průměrný Čech pošle státu, 56 procent příjmů mu zůstane v kase. Každý však daňovou zátěž pocítí jinou měrou, upozorňuje Pánek.

„Kdo je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr, tak platí vysoké daně. Kdo je OSVČ, platí nižší daně, důchodce platí ještě nižší daně. Ale daně jsou pro každého individuální. Záleží na tom, kolik spoříte, kolik vykouříte cigaret, kolik projezdíte benzinu, všechny ty věci jsou zatížené jinou daní.“

Proč je podstatné, kolik kdo uspoří? „Když si uložíte část mzdy na bankovní účet nebo spoříte jinde, tak platíte daň z výnosů toho kterého spoření třeba až za 10 let, až si to vyberete, kdy mohou být úplně jiné daně,“ vysvětluje Pánek.

Nižší daně nejsou automaticky horší služby

Institut posuzuje míru daňové svobody přes veřejné výdaje a růst HDP. Metodika čerpá ze tří zdrojů, z dat OECD, z dat Ministerstva financí a z dat České národní banky. Když se snižují výdaje nebo roste HDP, tak jsme daňově svobodní dříve. A naopak.

Foto: Seznam Zprávy

Do kdy Češi v poslední dekádě vydělávali na stát?

„Ukazuje to celkové přerozdělování v ekonomice. Kolik z toho, co všichni jednotlivci a všechny firmy tady v České republice vydělají, a kolik z toho se použije na financování veřejných věcí, ať už užitečných, jako jsou silnice a nemocnice a školy, nebo neužitečných, jako jsou dotace na linku na toastový chleba,“ vysvětluje Pánek.

Podle Pánka je užitečné ukazovat, kolik nás veřejné výdaje stojí. „Můžeme si říct, že za služby, co nám poskytuje, je to dobrá cena nebo je to vysoká cena. Osobně bych byl radši, aby se den daňové svobody posouval blíže začátku roku. Nemůžeme říct, že posun k začátku roku automaticky znamená špatné veřejné služby. To ukazuje dobře Švýcarsko.“

Liberální institut počítá daňové zatížení obyvatel už čtvrt století. „Za těch 25 let byl Den daňové svobody nejdříve i nejpozději za vlády Andreje Babiše. V prvních dvou letech jeho vlády česká ekonomika rostla, rekordní den byl 22. května. Za covidové pandemie veřejné výdaje vzrostly, takže se Den daňové svobody skokově přesunul až na 25. června,“ říká ředitel Liberálního institutu.

V Česku počítá Den daňové svobody také auditorská a poradenská společnost Deloitte. Kvůli odlišnému výpočtu jí vychází „osvobození od daní“ na trochu později. Konkrétně padá na 20. června.

Covid nám ubral 9,5 dne daňové svobody

Za covidu nabobtnaly veřejné rozpočty řady nejen evropských zemí. Kvůli vysokým pandemickým nákladům přibylo oproti roku 2019 do letoška v průměru 9,5 dne daňové nesvobody.

„Do pandemie bylo nepředstavitelné, že by ministr financí přišel do Sněmovny s 300miliardovým schodkem státního rozpočtu. Za covidu to šlo. A teď už se vlády ukázňují nerady. V ekonomice se tomu říká „efekt západky“. Západka zacvakne a těžko se vrací zpátky,“ uvedl Pánek.

Loni vláda přišla s konsolidačním balíčkem, který přinesl nejen osekání některých výdajů, ale také zvýšení některých daní jako například z nemovitosti či z příjmu právnických osob. Změnilo se i DPH a zvýšilo se nemocenské pojištění pro zaměstnance.

Podle Martina Pánka už to drobný efekt má, nicméně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) bude pro příští rok navrhovat podle něj stále „vysoký“ schodek 235 miliard a otázkou je, jakou vládu přinesou příští parlamentní volby, které se konají za necelý rok a půl.

Nejdřív slaví Švýcaři

Tradičně je nejpozději Den daňové svobody ve Finsku, ve Francii a v Belgii, kde si začnou zaměstnanci vydělávat na sebe až koncem července. Na druhém konci žebříčku je naopak Švýcarsko, kde daňovou svobodu oslavili už 28. dubna. Irsko, které je typické supernízkým zdaněním, bylo letos z žebříčku vyřazeno kvůli nesouladu metodiky.

Z regionu střední Evropy mají Češi od daní volno nejdříve. Následují Maďarsko, pak Polsko dvacátého, potom Německo, které se dostalo z loňského července letos na 25. června. Na Slovensku slaví 26. června. „Po reformách před dávnými lety, které zavedli za Ivana Mikloše, tak Slovensko mělo den svobody výrazně dříve než my, někdy v květnu, a teď se propadá čím dál tím blíže ke konci roku a teď už je na konci června,“ konstatuje Pánek. V Rakousku den padl letos na 9. července.

Ve Spojených státech je Den daňové svobody pravidelně zhruba o dva až tři týdny dříve než v eurozóně. „V posledních 10 letech jsou Spojené státy ekonomicky mnohem výkonnější než eurozóna a veřejné výdaje jsou tam nižší. Zdravotnictví je třeba méně financováno z veřejných rozpočtů, ale potom je drahé to, co si člověk musí zaplatit z vlastní kapsy,“ konstatuje Pánek.

Doporučované