Článek
Vláda chystá zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od ledna 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Firmy by tak mohly platit daně v eurech.
„Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší,“ uvedl ministr. „Není to tolik, co chtějí zastánci eura. Zase fundamentální odpůrci nás za to kritizují. Přijde mi to jako dobrý nástroj,“ dodal Stanjura.
Se zavedením možnosti počítá programové prohlášení vlády, které nestanovuje přesný termín.
Pro společnosti exportující zboží a služby do zemí eurozóny by šlo o efektivní krok pro celý proces účetnictví, řekl ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Možnosti účetnictví v cizí měně by podle něj mohlo využít i mnoho dalších podniků, aby snížily náklady. Mimo jiné by zavedením možnosti daňové evidence v eurech česká ekonomika udělala symbolický krok pro potenciálně hladší proces přijetí eura, dodal.
„Vypadá to jako drobná technikálie, ale myslím, že to může být velký projekt pro dodavatele softwarových účetních programů,“ míní analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Věří, že pro mnoho nadnárodních firem toto může být motiv do Česka přinést svoje regionální sídlo.
Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler upozornil, že to je jen dílčí nástroj. „Podle mého názoru však neřeší hlavní problém, na který si dnes někteří exportéři stěžují, a to jsou náklady vyplývající z kurzových výkyvů. Ty firmám vznikají pokud inkasují výnosy v jedné měně a náklady hradí v jiné měně,“ uvedl.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská dříve možnost přijímání eura v platbách mezi vládou a firmami označila za originální a demokratický krok, který nejspíš přispěje k intenzivnější eurizaci ekonomiky či k snížení transakčních nákladů.
Přijetí eura je především politickým rozhodnutím. V Česku po něm volají zejména zástupci velkých podnikatelů. Podle analýzy ČNB z konce loňského roku by případné přijetí eura mělo dále zvýšit přínosy, které pro Česko vyplývají z jeho obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky.
Na druhou stranu by vstup do eurozóny přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky ČNB a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd.
Česko se zavázalo podnikat kroky k tomu, aby bylo na přistoupení k eurozóně co nejdříve připraveno. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro Česko žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.
