Čtyři roky a dost. Rozpočet 2024 přestane rozhazovat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

2,19 bilionu korun, které hodlá vláda v příštím roce utratit, je klíčovým číslem, o kterém bude Sněmovna hlasovat hned v prvním čtení. Na první pohled nejde o velkou změnu k lepšímu, protože proti letošnímu rozpočtovému plánu výdaje klesnou „jen“ o 31 miliard. Další částku na úrovni 60 miliard naštěstí odstraní inflace.

Veřejné finance jsou ovšem v takovém stavu, že ani zmíněné úspory nelze označit za zásadní pomoc. Aktuální situaci připomněl v pondělí Eurostat bilancí evropských rozpočtů za druhé čtvrtletí. Výdaje tuzemských veřejných rozpočtů, tedy vedle rozpočtu státu také útrata obcí, krajů a zdravotních pojišťoven, se stále držela nad 45 procenty HDP, tedy na úrovni, nad kterou se dostala v roce 2020, v prvním roce pandemie. To je o 4,5 procenta více než v roce 2019.

„Pokud jsme měli před covidem veřejné výdaje 40 procent HDP a pokud výdaje nad padesát procent můžeme označit za socialismus, pak jsme za pár let ušli polovinu cesty k socialismu,“ varuje ekonom Bartoň, který spolupracuje s platformou DataRun.

Rozpočet navržený na příští rok plánuje snížit veřejné výdaje téměř o dvě procenta HDP. Česko tím může aspoň změnit směr, kterým se podle Eurostatu spolu s ním vydalo několik dalších evropských zemí. O čtyři procenta HDP nebo ještě víc zvýšilo výdaje v časech pandemie a energetické krize dalších šest zemí, kromě zbylých států Visegrádu ještě Německo a Rumunsko. Stejné země zvýšily ve druhém čtvrtletí nejvyšším tempem přes 3,5 procenta HDP svůj deficit. Vesměs totiž nezvyšovaly daně ani jiné příjmové položky.

Pro většinu z těchto států to znamená místo v čele žebříčku, který ukazuje, komu nejvíce vyrostl státní dluh. Zpravidla jde o nárůst o víc než deset procent HDP. Výjimku v tomto směru tvoří mezi sedmi státy s nestabilním rozpočtem Německo, které si půjčuje lacino, a Polsko, které dosud dokáže dluhy gumovat vyšším hospodářským výkonem.

Česko před čtyřmi lety přitom patřilo k severským státům se vzornou rozpočtovou disciplínou a mohlo se chlubit čtvrtým nejnižším dluhem v EU těsně nad 30 procenty HDP. Od té doby dluh vyrostl o polovinu i po odčtení inflace, tedy ke 45 procentům HDP. To znamená, že se zdejší veřejné finance propadly na deváté místo, když Čechy předstihli Dánové, Švédi, Lotyši, Litevci a Irové. Vláda chce svým rozpočtem šetřit, přesto se podle jejího návrhu dluh nezačne snižovat ani do roku 2026.