Co se změní v konsolidačním balíčku? Benefity i daň z lihu

Konsolidační balíček, který má ozdravit veřejné finance, po mnoha kritikách i připomínkách nakonec prošel několika změnami, na kterých se ve středu večer dohodla celá vládní koalice. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i premiér Petr Fiala po celou dobu tvrdili, že připustí jen minimální dílčí změny, které neohrozí zásadní cíl balíčku - ozdravit české finance. A podle Ministerstva financí současná verze nebude mít dopad na celkový objem úspor.

Všech pět koaličních stran nyní dohodnuté změny společně předloží jako pozměňovací návrh a poslanci ho projednají na schůzi, která začne 5. září. Mezi změnami, jež se v návrhu oproti původní podobě objeví, je například zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, zrychlení navyšování daně z lihu nebo naopak zpomalení zdanění u e-cigaret a nikotinových sáčků.

Balíček má v příštích dvou letech vylepšit kondici státní kasy o 150,7 miliardy Kč. Výdaje státního rozpočtu sníží o 78,4 miliardy Kč a na příjmové stránce jej má naopak posílit o 72,3 miliardy Kč.

Vláda původně navrhovala zrušit daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Proti tomu se však ohradily odbory a zaměstnavatelské svazy, které zdůrazňovaly napojení výhod pro zaměstnance na ostatní části ekonomiky, například fit centra nebo kulturu, která by poznamenalo především zrušení výhod v podobě multisport karet. Případná změna by podle zástupců odborů a zaměstnavatelů dopadla na tři miliony pracovníků.

U vymezených daňových benefitů bude nakonec zachováno zvýhodnění v podobě souhrnného zastropování na úrovni poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období.

Daň z nemovitosti, jejíž sazba se podle návrhu balíčku zvýší až na 1,8násobek té současné, nebude v plné výši inkasovat stát. Podle návrhu nakonec zůstane výnos z daně ze 100 procent obcím. Stát na něm tak nebude mít žádný podíl.

Možnost, že by veškerý výnos z daně měl inkasovat stát, kritizovali především starostové obcí a samospráv.

Stát však nepřijde zkrátka, protože výměnou za navýšení daně z nemovitostí si ukrojí více peněz v rámci rozpočtového určení daní. To je část daní, kterou platí podnikatelé a firmy podle místa svého sídla a část z nich dostávaly právě obce.

Obce zároveň budou moci u zemědělských pozemků, jako je orná půda, vinice, chmelnice a zahrady, eliminovat zvýšení daní z nemovitých věcí.

Změny týkající se daní z nemovitostí v roce 2024 mají přinést do rozpočtu devět miliard Kč, v roce 2025 pak 0,3 miliardy Kč.

Součástí původní podoby vládního balíčku byly také změny v přerozdělení poplatků za provozování hazardních her. Stát by měl z výnosů daně z hazardu získat 55 procent, namísto původně navrhovaných 35 procent. 22,5 procenta půjde obcím podle počtu povolených herních automatů na jejich území a stejný poměr získají obce podle počtu obyvatel.

Stát chce také zvýšit minimální daň za jeden herní automat na 13 400 Kč z původních 9200 Kč.

Zvýšení daně z hazardu by mělo do státní kasy v době účinnosti konsolidačního balíčku přinést 4,2 miliardy Kč.

Balíček také přesouval vybrané zboží a služby, které dosud podléhaly snížené 12procentní sazbě DPH do základní sazby DPH ve výši 21 procent. Opatření mělo podle vlády vést k větší efektivnosti a transparentnosti systému DPH.

Původně šlo o přesun kadeřnických a holičských služeb, točeného piva, služeb autorů a umělců, sběr a přepravu i skládkování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidových prací, palivového dřeva a novin do základní sazby DPH. Zvýšení daně se však nakonec vyhnuly jen noviny, které zůstanou v sazbě 12 procent.

Některé koaliční strany požadovaly naopak přeřazení některých produktů z vyšší sazby do nižší. Piráti například navrhovali 12procentní sazbu pro menstruační pomůcky, stejně jako Lidovci, kteří chtěli snížit současnou jednadvacetiprocentní sazbu DPH i pro kojeneckou vodu a dětské pleny. Změny však neprošly.

Oproti původnímu návrhu se zrychlí navyšování spotřební daně z lihu. Původně měla v roce 2024 vzrůst o 10 procent, a o pět procent v letech 2025 až 2027. Místo toho se zvýšení zrychlí, protože v roce 2024 vzroste spotřební daň z lihu o 10 procent, v roce 2025 o dalších 10 procent a v roce 2026 o pět procent. Čtyřleté schéma se tak o rok zkrátí.

Naopak pomalejší zdanění čeká elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Návrh, který se ovšem v tomto bodě nezměnil, zavedl pravidelné zvyšování spotřební daně z cigaret, tabáku na kouření, doutníků a cigarillos o 10 procent v roce 2024 a o dalších pět procent v každém následujícím roce až do roku 2027.

Změnu oproti původní podobě balíčku čekají elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Zde chce koalice zavést pouze čtyřletý růst zdanění. U e-cigaret půjde o 2,5 Kč na jeden ml náplně v prvním roce, o 5 Kč na ml v následujícím roce, ve třetím roce o 7,5 Kč na ml a v posledním roce o 10 Kč na ml náplně, místo zvýšení na 10 Kč/1 ml náplně, jak bylo v původním návrhu.

Nikotinové sáčky měly být dle původního návrhu zdaněny 3,45 Kč na g, zdanění ale nakonec nebude tak vysoké. Během čtyř let bude 0,4 Kč na g v prvním roce, 0,8 Kč na gram ve druhém roce, třetí rok půjde o 1,2 Kč na g a poslední rok o 1,7 Kč na g.

Oproti původnímu návrhu budou moci firmy nadále vést účetnictví v cizích měnách – eurech, dolarech a librách. Týká se to firem, které provádějí většinu transakcí v těchto měnách.

Změnou je také odbourání některých administrativních povinností u řešení dohod o provedení práce, které mají podle Ministerstva financí vést k celkovému zjednodušení systému.

Od daně z příjmu bude oproti starší verzi balíčku nadále osvobozen chov včel. Zůstane na úrovni 1000 Kč na jedno včelstvo u chovů do 50 včelstev.

Z původního návrhu také vypadne zvýšení renty pro prezidenty po skončení jejich funkce.