Článek
Novela energetického zákona dala zelenou principu komunitní energetiky. Od letošního léta bude možné podělit se o nespotřebovanou elektřinu například se sousedy, rodinou, firmami, veřejnými budovami a dalšími subjekty.
Například fabrika, která o víkendu sice nevyrábí, ale její fotovoltaika ano, může elektřinu posílat domácnostem. Nebo majitelé rodinného domu se solárními panely na střeše mohou přebytky energie sdílet s odběrateli, kteří žijí v městské bytovce.
Komunitní energetika sice nevstoupila v platnost se startem letošního roku, což byl původní záměr, ale rozjet ji naplno bude možné se začátkem července. Z pohledu legislativy je však pro sdílení proudu nutné splnit určité podmínky.
Sdílet elektřinu bude možné trojím způsobem. Novela zavádí pojem aktivní zákazník. Ti mohou elektřinu posílat ze svého zdroje (např. solární elektrárny) pro spotřebu třeba sousedovi, rodině nebo i pro svou vlastní, pokud se třeba FVE nachází na chalupě, ale majitel zrovna tráví čas ve svém bytě.
Další variantou je sdílení elektřiny v rámci bytového domu. To bylo možné díky vyhlášce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) už od roku 2023, ale díky novele Lex OZE II, která dá vzniknout Elektroenergetickému datovému centru (EDC), bude jednodušší spravedlivěji rozpočítat spotřebu elektřiny například ze společné fotovoltaiky mezi bytové jednotky.
Třetí možností je sdílet proud v rámci společenství, jehož členy se mohou stát obce, firmy, domácnosti, neziskové organizace apod. „Zapojit se do sdílení znamená, že může elektřinu ze svého zdroje sdílet s ostatními, nebo ji jen ‚přijímat‘ od ostatních členů společenství, nebo činit obojí,“ říká Eliška Beranová, právnička Frank Bold a Unie komunitní energetiky.
Účelem vzniku takového společenství bude vyrábět a v rámci společenství sdílet elektřinu, nikoliv však za účelem zisku. Cílem energetické komunity, ale i aktivních zákazníků je snížení nákladů na elektřinu, posilovat svou energetickou nezávislost a podílet se tak na ochraně životního prostředí.
Každé energetické společenství se musí registrovat u ERÚ, který bude kontrolovat zákonné podmínky založení společenství. Následně se bude komunita hlásit i u EDC. Jak přesně při tom mají zájemci postupovat, zatím není jasné. Upraví to teprve vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou, na které pracuje ERÚ, a do konce února by měla jít do meziresortního připomínkového řízení.
„Následně EDC zašle ERÚ ke schválení řád a poté bude probíhat veřejná konzultace. 1. srpna 2024 by mělo EDC začít fungovat,“ popisuje Petra Milcová z tiskového odboru Ministerstva průmyslu a obchodu.
Pokud se chtějí odběratelé zapojit do sdílení jako aktivní zákazníci, platí pro ně rovněž povinnost registrovat své odběrné místo (EAN) u EDC, ale nemusí se už hlásit u ERÚ.
S členstvím v energetickém společenství jsou však spojeny i další povinnosti, zejména související s členským vkladem či příspěvkem. „Noví účastníci se do sdílení elektřiny mohou zapojit kdykoliv, respektive podle vnitřních pravidel (např. stanov) daného společenství,“ popisuje Beranová. Noví členové společenství se musejí vždy registrovat u EDC.
Členové také mohou své členství kdykoliv jednostranně a bez sankce ukončit. „Společenství si přitom může stanovit výpovědní dobu dlouhou maximálně tři měsíce. Pokud zároveň členovi energetického společenství zaniklo vlastnické či užívací právo k odběrnému místu, které je zapojené do sdílení (např. pokud se přestěhuje nebo prodá nemovitost), nesmí jeho délka dokonce přesáhnout dobu jednoho měsíce,“ vysvětluje Beranová.
Pokud se zájemce pro sdílení nadchne, ale brzy zjistí, že daný projekt pro něj není zajímavý, může jako fyzická osoba do jednoho měsíce od vstupu společenství opustit. „Bude se na ně hledět, jako by členem nikdy nebyli. To však pouze za předpokladu, že tento člen nezačal vykonávat práva spojená s členstvím ve společenství (např. sdílet elektřinu),“ říká Beranová.
Při zakládání energetického společenství se podle právničky vyplatí zvážit zpracování ekonomických, technických a právních analýz. „Jde například o studii proveditelnosti projektu OZE v daném území, nastavení obchodně-provozního modelu společenství včetně analýzy nákladů a výnosů či právní analýzy týkající se výběru právní formy, plánu majetkové účasti členů v energetickém společenství, financování zdrojů a souvisejících nákladů,“ popisuje Beranová.
Na zpracování těchto analýz a dalších nezbytností při zakládání společenství cílí dotace z výzvy Zakládání energetických společenství od Ministerstva životního prostředí.
Zakládání společenství s sebou nese i kroky, které legislativa neupravuje, ale pro zahájení sdílení proudu jsou nezbytné. Je třeba například vytvořit realizační tým, který projekt povede, a rozdělit si v něm role - kdo se bude starat o účetnictví, technickou a ekonomickou stránku apod.
Podle vlastního uvážení si členové společenství mohou stanovit také cenu sdílené silové elektřiny. Sdílení proudu totiž může být buď za úplatu, nebo zdarma. Nejde však o prodej ve smyslu dodávky elektřiny, jako je tomu u dodavatelů elektřiny.
„Úplata za elektřinu sdílenou s jednotlivými členy společenství či aktivními zákazníky může mít podobu pravidelně hrazeného členského příspěvku, může vyplývat ze stanov společenství, být sjednána ve smlouvě (např. smlouvě o sdílení elektřiny), nebo může být formou splátky za vstupní investici člena,“ popisuje Beranová.
Částka za MWh se může odvíjet od aktuální ceny na velkoobchodním trhu, ale může být rovněž zafixovaná. „Přijatelná cena za MWh silové elektřiny bude muset být pro členy společenství výhodná i ve vztahu k cenám na burze, i když energetická společenství mohou být pro zákazníky zajímavá i dlouhou fixací ceny. Také bude výrazně záležet na typech obnovitelných zdrojů zapojených do energetického společenství a jejich skladbě,“ popisuje Beranová.
Pokud se domluvíte na sdílení za úplatu, je vhodné zkontrolovat cenu silové elektřiny, kterou hradíte za elektřinu nyní. Tím zjistíte, jestli vám spotřeba sdílené elektřiny přinese finanční úsporu.
S některými rozhodnutími členů společenství však odběratel nemusí souhlasit, a to i co se týká poplatků. „Pokud jste pro změnu nehlasovali a do jednoho měsíce ohlásíte ukončení svého členství, změna pro vás nebude vůbec účinná,“ říká Beranová.
V případě aktivních zákazníků budou hrát roli pravděpodobně známosti a dobré vztahy. „U specifických případů bude řada sdílení například jen z přátelství a v rámci zkvalitnění rodinných vztahů bez jakékoli úplaty (třeba za pravidelné sekání trávníku, domácí vajíčka). Pokud se domluvíte na sdílení za úplatu, je vhodné zkontrolovat cenu silové elektřiny, kterou hradíte za elektřinu nyní. Tím zjistíte, jestli vám spotřeba sdílené elektřiny přinese finanční úsporu,“ radí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Přestože se členové společenství či aktivní zákazníci dohodnou na dodávkách silové elektřiny zdarma, platí povinnost hradit regulovanou část ceny elektřiny za distribuované množství, jako kdyby odebírali elektřinu od obchodníka.
To platí pro konečného spotřebitele elektřiny. „Výrobce ani v jednom případě neplatí síťové poplatky. Ty jsou hrazeny pouze odběratelem v případě, že využívá distribuční soustavu,“ vysvětluje Milcová. Pokud tedy dochází ke sdílení elektřiny pouze v rámci bytového domu, odběratelé distribuční poplatky nehradí.
Všechny domácnosti, které si chtějí elektřinu předávat, musí být vybaveny průběhovým měřením, které vyhodnocuje výrobu a spotřebu proudu každých 15 minut. O jeho instalaci musí požádat provozovatele distribuční soustavy, který ji musí do tří měsíců od podání žádosti zajistit. Samotná výměna je zdarma.
„Tato povinnost provozovatele distribuční soustavy však nezbavuje výrobce/zákazníka povinnosti na svůj náklad zajistit technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,“ upozorňuje Chalupa.
