Jak Češi vyvážejí do USA? Napřímo málo, ale přes Německo hodně

Vývoz českých výrobků do USA v loňském roce stoupl téměř o pětinu. Poprvé po sedmi letech tak převyšuje dovoz, vyplývá z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu. Data ale přicházejí ve chvíli, kdy americký prezident uvalil na všechny evropské produkty dvacetiprocentní cla, na auta dokonce 25 %. Vše se tak může velice rychle změnit.

„Po léta byli tvrdě pracující američtí občané nuceni sedět stranou, zatímco jiné národy bohatly a získávaly moc, z velké části na náš úkor. Nyní je však řada na nás, abychom prosperovali,“ vysvětlit svůj krok ve středu Trump.

Asi polovinu českého vývozu do Spojených států vloni představovaly stroje a dopravní prostředky. Jednalo se především o přístroje k výrobě energie, pro stavebnictví, elektrotechniku, čerpadla nebo zařízení pro automatické zpracování dat. Česko ale vyváželo také díly a příslušenství pro motorová vozidla, výrobky z pryže - především pneumatiky, kovové výrobky, léčiva a farmaceutické výrobky, zdravotnickou techniku nebo přímo železo a ocel.

„Česká ekonomika je vysoce otevřená a strukturálně závislá na mezinárodním obchodu – přesto přímý export zboží do Spojených států tvoří jen asi 2 % celkového českého vývozu, tedy zhruba 120 miliard korun ročně. Ve srovnání s Evropskou unií, kam míří více než 80 % našeho exportu, jde o relativně nízký podíl,“ uvedl pro redakci SZ Byznys prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Ze Spojených států do České republiky pak putovaly zejména sofistikovaná technologická zařízení, software, letecká technika a průmyslové chemikálie.

„Vzhledem ke složitosti globálních výrobních sítí není přehnané říci, že každé clo, které ochromí tok zboží a naruší důvěru v předvídatelná pravidla, zasahuje přímo do jádra české proexportní ekonomiky,“ myslí si Zajíček.

Český vývoz do USA ovšem neputuje pouze přímou cestou. Důležité je sledovat nepřímý export, kdy z Česka putují díly do jiných zemí, kde se zabudují do složitějšího výrobku, a ten pak cestuje za oceán.

Skutečná zranitelnost české ekonomiky vůči americkým ochranářským opatřením dle Zajíčka spočívá v její hluboké integraci do evropských dodavatelských řetězců – zejména v automobilovém průmyslu, strojírenství a elektrotechnice. Jednoduše řečeno, každé auto, soustruh, fotoaparát nebo i mnohem jednodušší výrobky jsou složeny z tisíců jednotlivých součástek, které se vyrábějí v desítkách zemí. Tyto součástky cestují po celém světě, kde se kompletují, sestavují do větších celků, a to jen proto, aby finální produkt byl co nejlevnější.

„Cla mířená na evropské finální výrobce se okamžitě promítají do snížení poptávky po českých komponentech a subdodávkách. Právě subdodavatelé budou zasaženi nejvíce – ekonomicky i strategicky,“ říká Zajíček.

„Když se podíváme, jaké máme obchodní partnery, USA jsou na desátém místě. Jenže velká část české přidané hodnoty končí v dílech směřujících do zahraničí, které končí v USA. Když se podíváme na statistiku, kam směřuje ta přidaná hodnota vznikající v Česku, tak Spojené státy nejsou desáté, ale třetí,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Takže i když je přímý vývoz poměrně malý, díky složitosti produktů je Česko zemí, kterou cla zasáhnou poměrně citelně. Z Evropy jsou právě Česko a Slovensko podle analýz zeměmi, které by na ně mohly z Evropy doplatit nejvíce. Výrobky se kvůli clům na americkém trhu zdraží a nebude o ně zájem.

Třetina českého exportu jde do Německa, které je nejdůležitějším evropským zákazníkem Spojených států. Dle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka tak cla na české firmy dopadnou především prostřednictvím Německa. Dopady pocítí také čeští dodavatelé autodílů na Slovensko, které do USA vyváží hlavně auta.

Firmy ale mají dle Daňka omezené možnosti, jak na cla reagovat. „Budou hledat další úspory nákladů, což ale stačit nebude. Podniky, které do USA přímo vyvážejí, budou zvažovat, zda se jim vyplatí alespoň část výroby přesunout do USA. To ale nebude dobré pro ČR ani EU,“ sdělil ČTK.

„Budeme reagovat jednotně, ale uměřeně. Stále totiž věříme, že je možné dosáhnout dohody. K aktuální situaci se také v pondělí sejde mimořádná Rada ministrů EU. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu už několik měsíců také aktivně pracujeme na tom, jak posílit expanzi českých firem na nové trhy,“ uvedl v tiskové zprávě ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

„S ohledem na možné dopady amerických cel na českou ekonomiku aktivně hledáme způsoby, jak ještě více posílit podporu exportu a konkurenceschopnost našich firem v zahraničí,“ říká vrchní ředitel sekce EU a zahraničního obchodu David Müller.

Součástí podpory je například rozšíření působení CzechTrade ve Spojených státech. Agentura by měla v San Francisku otevřít pobočku zaměřenou na start-upy a malé a střední podniky.

Ministerstvo se chce soustředit také na zvýšení vývozu mimo Spojené státy. Posílit se snaží vztahy s Asií a Blízkým východem, dokončit by chtělo také dohodu s Mercosurem - jihoamerickým sdružením volného obchodu.

„Musíme diverzifikovat export a snižovat naše závislosti. Pokud by jednání s USA nevedla k dohodě, budeme hledat způsoby, jak pomoci jinde, například prostřednictvím zvýšené podpory exportu do Asie, Latinské Ameriky, ale i tradičních trhů jako Kanady, Mexika a dalších zemí,“ myslí si Vlček.

Dovoz z USA do Česka byl sedmý nejvyšší, uvádí na svém webu Ministerstvo průmyslu a obchodu. V exportu si USA proti roku 2023 o jednu příčku polepšily.