Článek
Již po několikáté v tomto roce zvedla Česká národní banka úrokové sazby. Ekonomové odhadovali, že takzvaná základní dvoutýdenní repo sazba – od které se odvíjí například úročení hypoték a dalších úvěrů – poskočí o 0,75 procentního bodu, tedy z 2,75 na 3,5 procenta.
Bankovní rada je připravena v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb.
Členové bankovní rady nakonec zvýšili základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Pět členů rozhodnutí podpořilo, dva byli podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnok proti.
Hlavní ekonom BHS, Štěpán Křeček, uvedl, že se krok centrální banky dotkne nejvíce těch, kterým končí fixace na hypotékách. „V ČNB máme jestřáby, kteří se nebojí prudkých pohybů. Obávám se však, že mnoho lidí takto tvrdý přístup nečekalo a nyní budou zaskočeni. Nejvíce lituji rodiny, kterým končí fixace na hypotékách a výrazně se jim zvýší měsíční splátky.“
David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, počítal i s tím, že ČNB navýší základní sazbu až k úrovni čtyř procent: „Nicméně zpomalení ekonomiky, postupný pokles inflace díky bazickým efektům a posílení koruny po zklidnění globální nejistoty mohlo nakonec ČNB přesvědčit, že sazby jsou zbytečně vysoko,“ dodal.
Ekonom dodal, že by v současné době volil mírnější přístup k úrokovým sazbám než v posledních měsících. Především kvůli současné situaci s cenami energií. S tím souhlasí i ekonom Křeček. „Osobně bych však úrokovou sazbu zvýšil jen na 3,00 procenta. Tuto úroveň lze považovat za neutrální. Výrazným zvýšením o jeden procentní bod jsme se dostali z módu lehce expanzivní měnové politiky do fáze restriktivní měnové politiky, což bude škodit našemu ekonomickému růstu,“ konstatoval Křeček.
Guvernér Jiří Rusnok ale na tiskové konferenci dnes uvedl, že členové bankovní rady přistoupí k dalšímu navýšení, bude-li to třeba. „Bankovní rada je připravena v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby zajistila cenovou stabilitu v České republice,“ uvedl Rusnok.
„Neustále rostoucí ceny energií výrazně ohrožují české domácnosti a průmysl. V datech už vidíme, že české domácnosti čím dál méně utrácejí. A nejen ty, které byly postižené přechodem pod DPI, ale i ty, co zatím na účtech vyšší zálohy nevidí, ale ví, že nakonec k nim také dorazí,“ popsal Navrátil.
Česká národní banka se snaží zvyšováním úrokových sazeb ovlivnit inflaci. Ta v listopadu činila šest procent. „A to i navzdory odpuštění DPH u energií, bez kterého by se pohybovala u sedmi procent,“ uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Podle ekonomky investiční skupiny LOGeco Jany Mückové jsou ekonomové, včetně těch z ČNB, rozděleni na dvě skupiny. „Ta první chce zkrotit inflaci vyššími sazbami. Druhá část odborníků naopak tvrdí, že inflace se v příštím roce uklidní, a raději by na první místo stavěli růst hospodářství. Řadím se k těm ekonomům, kteří zvyšování sazeb schvalují, protože si myslím, že inflace jako taková není pouze krátkodobým výkyvem, ale bude nás obírat o úspory delší dobu.“
Mücková dodala, že je zásah ČNB pouze logickým „šlápnutím na brzdu“ v době, kdy zdražování dopadá na všechny, především na osoby s nízkými příjmy.
Na současné inflační tlaky nebude rychlý růst sazeb příliš účinný.
Podle Bohuslava Čížka, ředitele sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, se zvýšení úrokových sazeb projeví i na financování firem.
„Firmy teď bojují se zdražováním řady vstupů, přičemž často nemohou do cen své produkce jednoduše promítnout rychlý nárůst cen materiálů, surovin a práce. Rostoucí úrokové sazby nás s ohledem na firmy netěší, ale nejde o hlavní bariéru, které teď musí soukromý sektor čelit. Jsou zde jiné významnější faktory jako například skokové zdražení některých komodit či nedostatek zaměstnanců,“ řekl Čížek.
Inflace je vysoko nad cílem ČNB
Míra inflace je o čtyři procenta vyšší než vytyčený cíl České národní banky. Ta chce růst spotřebitelských cen udržet na dvou procentech. Právě z toho důvodu přistoupila v posledním roce již po páté k navýšení základní úrokové sazby.
Úprava úrokových sazeb sice neovlivní současnou míru inflace, jde ale o strategii ČNB, kterou se snaží nasměrovat inflaci směrem k vytyčenému cíli dvou procent. „Na současné inflační tlaky nebude rychlý růst sazeb příliš účinný, jelikož úrokový kanál se projeví až se zpožděním zhruba v ročním horizontu,“ dodal Seidler.
Guvernér Rusnok uvedl, že ekonomika ve třetím čtvrtletí pokračovala v růstu, i když její stagnace byla v posledním roce výraznější. „Česká ekonomika vzroste do konce roku zhruba o 2 procenta, v následujících letech růst zrychlí,“ uvedl Rusnok. Na předpandemickou úroveň se podle něj ekonomika vrátí koncem roku 2022.
Začátkem roku 2021 byla základní úroková sazba na 0,25 procentního bodu. Za letošní rok se tak výše úrokové sazby zvedla o 3,5 procentního bodu. Současná výše základní úrokové sazby je největší od roku 2008.
