Článek
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla naposledy v roce 1999, kdy ještě probíhala transformace ekonomiky.
Důvodem zvyšování sazeb je rostoucí inflace, která eskaluje kvůli válce na Ukrajině, a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání. Inflační očekávání znamenají, co si Češi myslí o dalším vývoji cen.
Inflace v příštích měsících podle guvernéra Jiřího Rusnoka dál poroste a na přelomu jara a léta dosáhne 15 procent. Přispějí k tomu ceny komodit, výrobní ceny v zahraničí, a poptávka i dovozní ceny v Česku. V průběhu 2023 se pak bude snižovat. Průměr inflace bude letos 13,1 procenta, v příštím roce pak 4,1 procenta.
„Rizika ve světové ekonomice neubývají, ba naopak. Je zřejmé, že dnes se pohybujeme na podstatně vyšší úrovni inflace, než kterou jsme odhadovali v lednu. Dnes říkáme, že inflace vystoupá na 14 až 15 procent,“ uvedl na tiskové konferenci guvernér Jiří Rusnok. Rusnok očekává, že na zvyšující se ceny komodit i spotřebního zboží, bude ČNB reagovat i nadále.
Růst ekonomiky kvůli přísnější měnové politice výrazně zpomalí. V příštím pololetí dokonce mírně poklese. „K tomu přispěje i útlum spotřeby domácností, fixních investic i vývozu. Příští rok se ekonomický růst zase oživí,“ říká guvernér. Ekonomika podle ČNB v letošním roce poroste o 0,8 procenta. V roce 2023 pak se zvedne o 3,6 procenta.
Podle guvernéra ČNB nemůže rezignovat na svou roli strážce měnové stability a musí dál měnovou politiku zpřísňovat. „Se základním scénářem je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb,“ říká Rusnok.
Od začátku zpřísňování měnové politiky na podzim loňského roku se vyšší sazby výrazně promítly do nových úvěrů, které poskytují banky. Průměrná nabídková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu vzrostla za poslední měsíc o 0,45procentního bodu a na začátku května činila 5,33 procenta ročně.
Stejně tak zdražily firemní úvěry, které banky poskytují za víc než šestiprocentní sazby. Pouze u spotřebních půjček se drží relativně stabilní sazby přes osm procent.
Kurz koruny reagoval na zvýšení sazeb posílením k euru na 24,5. Podle Rusnoka by měla dále zpevnit až ke 24 korunám za euro. V příštím roce by měl se pohybovat nad 24 korunami za euro. Korunu drží dole nedůvěra investorů a blízkost války na Ukrajině.
„Před válkou jsme říkali, že váha domácích poptávkových faktorů je poloviční a druhá polovina je zahraniční, spojená s cenami komodit a narušením dodavatelských řetězců. Dnes je to výrazně na straně těch externích, které prosakují do domácí ekonomiky,“ dodal Rusnok.
Korunové úvěry zdražují od loňského roku.
Pro firmy však v současné době není největším problémem nedostatek úvěrů či drahé peníze, ale spíše nedostatek materiálů.
Současná inflace je kombinací vysokých cen komodit, hlavně ropy a zemního plynu, ale přispěly k ní také vysoké vládní výdaje v minulých dvou letech, a v neposlední řadě napjatý trh práce, který zaměstnavatele nutí zvyšovat mzdy, aby udrželi své zaměstnance či získali nové.
Vysoká inflace poškozuje střadatele, protože reálná úroková míra zůstává výrazně negativní. České domácnosti přitom mají v bankách na běžných (neúročených) účtech uloženo přes dva biliony korun. Banky nabízejí na spořicích a terminovaných účtech sazby maximálně kolem čtyř procent.
