Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu projednávala nastavení základní úrokové sazby. Ta od loňského června činí sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Na tuto hladinu ji posunula dřívější bankovní rada, tehdy ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka. Zasedání se zúčastnili dva noví členové bankovní rady, změna v nastavení sazeb ale nenastala a radní se rozhodli ponechat hlavní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Podle většinového názoru současné bankovní rady je aktuální úroveň sazeb dostatečná k tlumení poptávkových tlaků a návratu inflace ke dvouprocentnímu cíli v průběhu roku 2024. Nic to však nemění na tom, že tuzemská inflace dosahuje závratných výšin.
V únoru činila 16,7 procenta a je jedna z nejvyšších v Evropě. Prognóza ČNB očekává její pokles do jednociferné oblasti ve druhé polovině letošního roku. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále v případě potřeby bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Rozhodnou mzdy
Na následné tiskové konferenci guvernér Michl uvedl, že pro zachování stávající úrovně sazeb hlasovalo celkem šest ze sedmi členů bankovní rady. Jeden hlasoval pro zvýšení o čtvrt procentního bodu.
Poměr hlasování tak naznačuje, že noví členové bankovní rady Jan Procházka a Jan Kubíček se připojili k dosavadní většině, která od června preferovala stabilitu sazeb. Ze současných členů bankovní rady v minulosti hlasoval pro zvyšování sazeb pouze Tomáš Holub.
„Centrální banka bude i na příštím zasedání rozhodovat, zda úrokové sazby ponechat na stávajících úrovních, nebo je zvýšit. Očekávání trhu ohledně snižování sazeb považuji za předčasná. Pokud uvidíme náznaky roztáčející se mzdové spirály, sazby zvýšíme,“ zdůraznil. Michl také ocenil pevnou korunu, která podle něj také hraje důležitou roli při zpřísnění měnových podmínek.
Pronesl zároveň, že reálné úrokové sazby se zohledněním očekávané inflace v ročním horizontu se již nachází bezpečně v kladných hodnotách a že poptávkové tlaky ze strany domácí ekonomiky i nadále polevují.
„Vidíme inflační rizika jako značná a působící oběma směry. Proinflačními riziky jsou fiskální politika, růst mezd a odkotvení inflačních očekávání. Protiinflačními riziky jsou vyšší než očekávaný pokles domácí a investiční poptávky,“ shrnul guvernér v projevu.
Meziroční inflace v Evropě
| Země | 2023-02 | 2023-01 | 2022-12 | 2022-11 | 2022-10 | 2022-09 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Turecko | 55,2 | 57,7 | 64,3 | 84,4 | 85,4 | 83,4 |
| Maďarsko | 25,8 | 26,2 | 25 | 23,1 | 21,9 | 20,7 |
| Lotyšsko | 20,1 | 21,4 | 20,7 | 21,7 | 21,7 | 22 |
| Estonsko | 17,8 | 18,6 | 17,5 | 21,4 | 22,5 | 24,1 |
| Litva | 17,2 | 18,5 | 20 | 21,4 | 22,1 | 22,5 |
| Polsko | 17,2 | 15,9 | 15,3 | 16,1 | 16,4 | 15,7 |
| Česko | 16,7 (7) | 17,5 (6) | 15,8 (7) | 16,2 (7) | 15,1 (9) | 18 (7) |
| Severní Makedonie | 15,4 | 16 | 17,8 | 19,1 | 19,4 | 18,5 |
| Srbsko | 15,4 | 15,2 | 14,6 | 14,5 | 14,6 | 13,6 |
| Slovensko | 15,4 | 15,1 | 15 | 15,1 | 14,5 | 13,6 |
| Bulharsko | 13,7 | 14,3 | 14,3 | 14,3 | 14,8 | 15,6 |
| Rumunsko | 13,4 | 13,4 | 14,1 | 14,6 | 13,5 | 13,4 |
| Chorvatsko | 11,7 | 12,5 | 12,7 | 13 | 12,7 | 12,6 |
| Rakousko | 11 | 11,6 | 10,5 | 11,2 | 11,6 | 11 |
| Itálie | 9,8 | 10,7 | 12,3 | 12,6 | 12,6 | 9,4 |
| Švédsko | 9,7 | 9,6 | 10,8 | 10,1 | 9,8 | 10,3 |
| Slovinsko | 9,4 | 9,9 | 10,8 | 10,8 | 10,3 | 10,6 |
| Německo | 9,3 | 9,2 | 9,6 | 11,3 | 11,6 | 10,9 |
| Nizozemsko | 8,9 | 8,4 | 11 | 11,3 | 16,8 | 17,1 |
| Island | 8,8 | 8,1 | 7,2 | 7 | 6,4 | 5,9 |
Poznámka: Tabulka zobrazuje 20 vybraných států Evropy, které se za posledních šest měsíců potýkaly s nejvyšší inflací. Číselná hodnota v závorce u Česka ukazuje, že tuzemská inflace byla letos v únoru sedmá nejvyšší v Evropě, v lednu šestá nejvyšší atd.
Zdroj: Eurostat, ČSÚ
K zachování stabilních úrokových sazeb má tentokrát ČNB podle ekonomů skupiny ČSOB minimálně jeden dobrý důvod.
„Dosavadní vývoj hlavních makro proměnných se nijak významně neodchyluje od únorové prognózy, přičemž případná překvapení působí spíše protiinflačně. Zatímco inflace dosáhla v únoru jen tří desetin procentního bodu nad odhadem ČNB, spotřeba domácností zaostala na konci minulého roku výrazněji za předpoklady. V protiinflačním směru překvapil ČNB také pomalejší růst mezd v posledním čtvrtletí 2022,“ vysvětlují.
Ekonomové Komerční banky (KB) se domnívají, že hlavní úroková sazba by mohla na stávající sedmiprocentní úrovni zůstat po delší období. Hlavními argumenty jsou podle nich zrychlující se jádrová složka inflace (bez vlivu cen potravin a pohonných hmot) společně s rychlým tempem růstu mezd.
Důvodem je podle ekonomů i odkotvenost inflačních očekávání. To znamená, že očekávání inflace se stávají nejistými a rozkolísanými, což může ve finále vést k prudkému nárůstu inflace.
„Naše lednová prognóza počítá s prvním snížením sazeb v srpnu letošního roku, přičemž do konce roku by hlavní sazba měla spadnout na pět procent. Vzhledem k přetrvávajícím poptávkovým tlakům v domácí ekonomice však ke snižování úrokových sazeb může dojít později. Finanční trhy nyní zaceňují pokles úrokových sazeb zhruba na 5,75 procenta na konci letošního roku,“ uvedla ekonomka Jana Steckerová z KB.
Podle analytiků Raiffeisenbank byl na středeční scénář, tedy na ponechání sazeb na stávajících úrovních, nastaven jak trh, tak analytický odhad.
„Na konkrétnější vyjádření ohledně načasování prvního snížení sazeb je podle nás příliš brzy. Pokud ale začne docházet k poklesu inflace až k jednocifernému číslu a jádrová inflace ztratí dynamiku, očekáváme první snížení sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku,“ odhaduje analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
„Podle našeho názoru teoreticky umožní prognóza centrální banky první snížení sazeb v létě letošního roku, ovšem bude na zvážení členů bankovní rady, zda nebudou chtít z opatrnostních důvodů s prvním měnovým uvolněním posečkat o něco déle,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Jako nejpravděpodobnější vidí zachování stability sazeb až do třetího čtvrtletí.
