ČNB zrychluje pokles úroků, inflaci už vidí na cíli

Česká národní banka ve čtvrtek zrychlila uvolňování měnové politiky, které odstartovala v prosinci. Inflaci totiž centrální banka vidí v mantinelech svého cíle, a může tak výrazněji pomoci domácí ekonomice, jejíž růst bude letos podle její prognózy slabší, než jaký očekávala na podzim.

Hlavní úroková sazba ČNB od pátku klesne o 50 bazických bodů na 6,25 procenta, což je nejnižší hodnota od května 2022. K podobně razantnímu snižování sazeb centrální banka naposledy sáhla na jaře 2020, kdy do Česka dorazila globální pandemie onemocnění covid-19.

Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden chtěl hlavní sazbu snížit až na 6,0 procenta. Viceguvernér Jan Frait přitom minulý týden v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, si „umí představit razantnější kroky na začátku, a pak už jen diskutovat o jemném ladění. Přinejmenším o 50 (bazických) bodů.“

Česká koruna na rozhodnutí centrálních bankéřů zareagovala oslabením přibližně o desetník na úroveň kolem 25,10 koruny za euro. Po tiskové konferenci guvernéra Aleše Michla ubrala ještě 13 haléřů až na denní minimum 25,23 za euro, od kterého se poté mírně odrazila.

Analytici se v předpovědích kroku ČNB rozdělili. Zatímco v průzkumu agentury Reuters se těsná většina - osm z 15 - klonila k tomu, že centrální banka zvolí obezřetnější postup se snížením sazeb o 0,25 procentního bodu, respondenti v průzkumu ČTK v mírné většině očekávali dvojnásobek standardního kroku, tedy pokles sazeb o 0,5 procentního bodu.

Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci uvedl, že pro razantnější snížení úrokových sazeb hovořil zejména výhled inflace.

„Jsme si jisti, že letos podstatně snížíme inflaci. Jsme si jisti tím, že inflaci již máme na výhledu v tolerančním pásmu našeho inflačního cíle,“ řekl Michl. Inflační cíl má ČNB nastavený na dvě procenta s tolerancí jednoho procentního bodu oběma směry.

Centrální banka zároveň uvádí, že svými kroky míří na období 12 až 18 měsíců od daného rozhodnutí. Tento interval označuje jako „horizont měnové politiky“, jehož význam tkví v tom, že zhruba v té době by se měl v ekonomice projevit dopad konkrétního měnového kroku.

Podle nové prognózy vidí ČNB inflaci v prvním čtvrtletí roku 2025 inflaci na 1,7 procenta, ve druhém pak na 1,9 procenta. Pokud jde o současnost, lednovou inflaci centrální banka odhaduje na 3,0 procenta. Jak se trefila, bude jasné 15. února, kdy Český statistický úřad zveřejní aktuální čísla.

Jedním z faktorů, které centrální bankéři berou v úvahu, je také kurz koruny. Obecně se odhaduje, že posun kurzu o jedno procento zhruba odpovídá standardnímu pohybu sazeb o 0,25 procentního bodu.

Koruna od posledního měnového zasedání těsně před Vánoci oslabila o dvě procenta - z úrovně kolem 24,50 za euro na 25 korun za euro před dnešním rozhodnutím. Ačkoli to shodou okolností odpovídá právě snížení hlavní sazby o 0,5 procentního bodu, bankovní rada se podle Michlových slov tímto faktorem ve čtvrtek nijak zvlášť nezabývala.

„Kurz koruny nehrál zásadnější roli v dnešním rozhodování, byť o něm někteří členové hovořili. Osobně preferuji silnou korunu,“ řekl Michl.

ČNB ve čtvrtek vedle rozhodnutí o sazbách zveřejnila také pravidelnou aktualizaci své makroekonomické prognózy. V ní zhoršila letošní výhled ekonomického růstu, který nyní očekává na 0,6 procenta. Hospodářství by tak mělo růst polovičním tempem oproti prognóze z listopadu, kdy centrální banka předpovídala pro rok 2024 růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,2 procenta.

Beze změny zůstala předpověď letošní inflace - tu ČNB letos čeká na 2,6 procentu. Centrální banka snížila předpoklad tržních úrokových sazeb, který slouží jako zástupné měřítko pro vlastní sazby ČNB - tříměsíční mezibankovní sazba by na konci letošního roku měla klesnout na čtyři procenta. V listopadu ČNB tento ukazatel odhadovala na 4,3 procenta.