Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) rozhodla o nastavení úrokových sazeb a podle očekávání znovu přerušila uvolňování měnové politiky a základní úrokovou sazbu ponechala na 3,75 procenta, jak ji nastavila na počátku února.
Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. V současném cyklu snižování sazeb si ČNB předchozí pauzu vybrala loni v prosinci.
Koruna po jednání rady ČNB posílila vůči euru na nejsilnější úroveň od loňského června, je za 24,87 Kč/EUR. K dolaru dnes stagnovala na 23,07 Kč/USD.
Možnost ponechání sazeb naznačovali v posledních týdnech i někteří členové bankovní rady ve svých mediálních vystoupeních. Například člen bankovní rady Jan Kubíček minulý týden v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že by upřednostnil pozastavení jejich snižování. Podle něj totiž stále přetrvávají rizika spojená s inflací.
O opatrném postupu mluvil také nejnovější člen rady Jakub Seidler. V rozhovoru pro Bloomberg upozornil na nejistý vývoj ve světě, obchodní napětí i trvalé cenové tlaky v sektoru služeb. Podle něj by bylo rozumné ponechat měnovou politiku mírně přísnější, dokud se situace neuklidní.
Guvernér ČNB Aleš Michl ve svém projevu upozornil na rostoucí proinflační rizika, včetně zvýšeného růstu cen služeb.
„Zvýšený zůstává zejména růst cen služeb, který odráží jak minulé nákladové šoky, tak aktuálně svižný růst mezd v tomto sektoru,“ uvedl Michl. Zmínil také nově vzniklá rizika ze zahraničí, především v souvislosti s obchodními vztahy.
„Od minulého měnového jednání došlo k podstatnému nárůstu rizik spojených se zvyšováním cel ve světě. Případné zavedení odvetných cel na dovoz z USA by působilo ve směru vyšších cen dovážených výrobků,“ dodal.
Bankovní rada podle něj při rozhodování brala v úvahu i oznámený fiskální stimul v Německu, který může zmírnit riziko výrazného poklesu tamní ekonomiky. Německo totiž nedávno schválilo obsáhlý finanční balík, jenž má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury.
Celkově vyhodnotila rizika a nejistoty inflačního výhledu jako proinflační – vedle domácích tlaků jako jsou vyšší mzdové požadavky nebo růst cen potravin jsou rizikem i možné obchodní války a další fiskální expanze.
Hlavní ekonom Jan Bureš z Patria Finance vidí nadále prostor pro další snižování úrokových sazeb spíše jako omezený.
„Máme však za to, že ČNB ještě neřekla poslední slovo a k jednomu standardnímu poklesu sazeb o 25 bazických bodů dojde na květnovém zasedání, kdy bude k dispozici nová makroekonomická prognóza. Ve hře zůstává i následné jemné ladění k úrovni 3,25 procenta, za předpokladu, že by cenové tlaky ustupovaly rychleji a/nebo oživení růstu by bylo pomalejší oproti předpokladům,“ uvedl.
Ekonomka Jana Steckerová z Komerční banky počítá v letošním roce ještě s trojím snížením sazeb – v květnu, srpnu a listopadu. „Na všech těchto zasedáních bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu, která by ji měla ujistit v tom, že inflace udržitelně směruje ke dvouprocentnímu cíli,“ vysvětluje.
Podle centrální banky současná turbulence na ekonomické i geopolitické scéně přináší značnou nejistotu. Další kroky banky tak budou podle Steckerové úzce závislé na nových datech a hodnocení aktuálních geopolitických rizik.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
