Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek rozhodla ponechat hlavní úrokovou sazbu na úrovni čtyř procent. Znamená to, že centrální banka přerušila dosavadní uvolňování měnové politiky, které zahájila před rokem.
Ponechání úrokové sazby beze změny podpořilo pět ze sedmi členů bankovní rady, dva navrhovali pokračovat ve snižování sazby na 3,75 procenta. Členové rady v posledních týdnech opakovaně zdůrazňovali potřebu opatrnosti, což společně s některými ekonomickými ukazateli naznačovalo, že hlavní úroková sazba se nezmění.
Naznačil to i nedávný průzkum agentury Reuters, podle nějž všichni oslovení analytici předpokládali stabilitu sazeb. Guvernér ČNB Aleš Michl rozhodnutí vysvětlil především nutností zajistit, aby dlouhodobě nedošlo k odklonu od inflačního cíle.
„Cílem tohoto rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizována poblíž dvouprocentního inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová aktivita zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k dalšímu poklesu inflace,“ uvedl Michl na tiskové konferenci.
Vyšší ceny potravin
Centrální banka podle něj v krátkém horizontu očekává dočasné zvýšení inflace vlivem obnoveného růstu cen potravin i statistického efektu loňské základny, avšak cenovou stabilitu to neohrozí. „Dle aktualizovaného výhledu by se celková inflace měla zkraje příštího roku vrátit zpět do horní poloviny tolerančního pásma,“ doplnil guvernér.
Očekávání pro příští rok už naznačují postupný pokles – medián odhadů analytiků podle agentury Reuters pro první čtvrtletí roku 2025 činí 3,75 procenta, zatímco na konci roku 2025 by se sazba mohla snížit na 3,25 procenta. Bankovní rada bude podle Michla vycházet z nově dostupných dat a posuzovat vývoj kurzu koruny, působení fiskální politiky, napětí na trhu práce i vývoj zahraniční poptávky.
„Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí. Budeme také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank a geopolitické události,“ dodal Michl.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas, v reakci na rozhodnutí uvedl, že ponechání sazeb dává centrální bance potřebný prostor.
„Ponecháním sazeb získává ČNB čas na vyhodnocení dosavadního výrazného uvolnění měnové politiky a dává tím i šanci koruně udržet se na současné silnější úrovni. Inflace stále není uzavřenou kapitolou, a tak je rozhodnutí ČNB naprosto pochopitelné. Ve službách stále rostou ceny o více než pět procent a zatím není ani jisté, jak budou vypadat nové ceníky pro rok 2025,“ poznamenal Dufek.
Přísná politika
David Marek, hlavní ekonom Deloitte, upozornil na přetrvávající rizika ve službách i na skutečnost, že měnová politika zůstává podle něj relativně přísná.
„Již předem někteří členové bankovní rady avizovali obavy z opětovného růstu inflace. V segmentu služeb totiž stále doznívá předchozí období zvýšení inflace.“ Na druhé straně však Marek považuje současné nastavení sazeb za příliš tvrdé. „Celkový pohled na ekonomickou situaci ale ukazuje, že měnová politika zůstává neadekvátně přísná.“
Největším překvapením, které v porovnání s listopadovou prognózou centrální banky přispělo k vyššímu inflačnímu tlaku, byl růst mezd. Ten ve třetím čtvrtletí dosáhl meziročního růstu sedm procent, zatímco centrální banka počítala s nárůstem o 6,1 procenta.
Inflace se sice vyvíjela zhruba podle očekávání, ale kvůli silně kolísavým cenám potravin v posledních měsících nelze vyloučit, že v prosinci překročí v meziročním srovnání tříprocentní hranici. To by znamenalo dočasné opuštění tolerančního pásma inflačního cíle, které je stanoveno na plus minus jeden procentní bod od dvouprocentního cíle centrální banky.
Marek k tomu dodává, že ČNB letos postupně snižovala rozdíl mezi skutečnou a „optimální“ úrokovou sazbou. „V prosinci měla šanci tuto mezeru měnové politiky uzavřít. Nevyužila ji.“ Podle jeho názoru by měla ČNB v příštím roce dále snižovat sazby až k dlouhodobé rovnovážné úrovni tří procent.
„Mezitím se ale nebe nad českou ekonomikou zatáhlo a možná bude potřeba výraznější podpora ze strany měnové politiky,“ uzavřel Marek.
Čtvrteční zasedání bylo prvním pro nového člena bankovní rady Jakuba Seidlera, který v ní nahradil Tomáše Holuba. Seidler i ostatní radní nyní čelí výzvě v podobě snahy o návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli, aniž by podlomili křehké oživení domácí ekonomiky.
Ve čtvrtek rozhodovaly o úrokových sazbách také centrální banky v Japonsku a Velké Británii. Japonská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 0,25 procenta. Podobně ani britská centrální banka svou hlavní sazbu neměnila a zachovala ji na 4,75 procenta.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta, avšak avizovala pomalejší tempo snižování sazeb v roce 2025, než se dosud předpokládalo.
