Článek
Česká národní banka na svém středečním měnověpolitickém zasedání úrokové sazby podle očekávání podesáté v řadě nezměnila. Hlavní úrok (repo sazba), od kterého se odvíjejí ceny úvěrů, tak zůstává sedmiprocentní. Pro zachování sazeb hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Centrální banka naposledy zvýšila úroky loni v červnu ještě za „Rusnokovy éry“, kdy je posunula o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Bankovní rada podle guvernéra Aleše Michla čeká, že úrokové sazby budou v příštích čtvrtletích výše, než doporučuje prognóza banky. Podle té by měly klesat.
„Inflace je stále na neakceptovatelných úrovních, vysoké sazby brzdí úvěrovou aktivitu. Výhled pro inflaci, trh práce a spotřebu jsou pro ČNB klíčové faktory pro další vývoj sazeb,“ uvedl Michl na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady.
Oproti zasedání ze začátku srpna si centrální bankéři pro trhy zásadní překvapení nepřipravili. Tehdy ČNB oznámila, že korunu bude bránit už jen v případě, pokud by její slabý kurz ohrozil cenovou či finanční stabilitu. A právě tato chybějící „garance“ ze strany centrální banky se začala okamžitě do kurzu koruny propisovat.
Od posledního zasedání z 3. srpna, kdy ČNB formální ukončení intervencí oznámila, koruna vůči euru oslabila o necelý padesátník na úroveň 24,43 za euro. Ještě výrazněji tuzemská měna za stejné období ztrácí k americkému dolaru, když se k němu propadla o téměř šest procent na 23,15 Kč za dolar.
„Koruna je však na silnějších úrovních, než byla před rokem,“ komentoval její aktuální vývoj guvernér.
Vzhledem k tomu, že tempo inflace v posledních měsících postupně zvolnilo pod devítiprocentní hranici, sílí na finančních trzích debata ohledně postupného uvolňování měnové politiky.
Při pohledu na slabší čísla z tuzemské ekonomiky a pokles inflace je část trhu přesvědčena, že centrální banka přijde ještě letos s prvním snížením sazeb. To ostatně podle nedávných vyjádření nevyloučili ani někteří členové bankovní rady.
Guvernér Michl však na tiskové konferenci přímo neuvedl, zda bankovní rada projednávala konkrétní termín prvního snižování sazeb. „Plán jsme diskutovali a máme jasnou strategii ohledně měnové politiky. Klíč je v tom, že každé příští zasedání bude jedinečné. Budeme se rozhodovat podle nově příchozích ekonomických dat a nové ekonomické prognózy. Podle toho budeme vyhodnocovat další kroky,“ řekl.
Hrozbou ropa i koruna
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil si středeční rozhodnutí vysvětluje tím, že inflace se vyvíjí zhruba v souladu s prognózou centrální banky. Mzdový růst pak za ní i zaostává, což by podle něj umožňovalo zvažovat první snížení sazeb.
„Česká vláda sice podle všeho započne avizovanou konsolidaci veřejných rozpočtů, což působí ve směru nižší inflace, ovšem její tempo ani razance nebudou právě dechberoucí, což naopak vybízí centrální banku k opatrnosti,“ uvedl Hradil.
Ve směru vyšší inflace podle ekonoma působí a v nejbližší době i působit bude výrazné zdražení ropy na mezinárodním trhu i slabý kurz české koruny.
„Přetrvávající nejistota ohledně ukotvenosti inflačních očekávání představuje potenciální proinflační riziko, které se může naplno projevit v lednu příštího roku u příležitosti novoročního přecenění zboží a služeb,“ odhaduje.
Aktuální období beze změn úrokových sazeb je nejdelší od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně, upozornil server Patria Finance.
Aktualizace: Text jsme doplnili o komentáře guvernéra Aleše Michla a reakce ekonoma.
